Autor textu MediaGuru
Poslechovost rádií Frekvence 1 a Radiožurnál se podle nových dat
vyrovnala, vede stále Impuls.
Poslechovost rádií zůstává stabilní, ukazují nová data výzkumu poslechovosti Radio projekt za čtvrté čtvrtletí roku 2014 a první čtvrtletí roku 2015. Rádio Impuls je i přes snížení v denní i týdenní poslechovosti stále nejposlouchanější tuzemskou rádiovou celoplošnou stanicí s denní poslechovostí těsně nad milion posluchačů (1,008 mil.). Druhou nejposlouchanější nadále zůstává Evropa 2, která ve sledovaném období zůstala stabilní. O pozici třetího nejposlouchanějšího rádia se podle nových dat dělí Radiožurnál a Frekvence 1, jejichž denní poslechovost dosáhla srovnatelných 852 tisíc posluchačů. V mezikvartálním srovnání se Frekvenci 1 dařilo nejlépe z čtveřice nejposlouchanějších celoplošných stanic v denní i týdenní poslechovosti.
Zdroj: Radio projekt, 4Q/2014-1Q/2015, SKMO, Median, Stem/Mark
Nejposlouchanějším regionálním rádiem je nadále Rádio Blaník. Také lídrovi regionálního trhu denní poslechovost mírně klesla. V meziročním srovnání se nejlépe z nejsilnějších rádií vedlo Country Rádiu, v mezikvartálním srovnání zůstal jeho výsledek neměnný.
Zdroj: Radio projekt, 4Q/2014-1Q/2015, SKMO, Median, Stem/Mark
Z pohledu síly jednotlivých mediálních zastupitelství si polepšily stanice Českého rozhlasu na 23,1 %. Jedničkou trhu jsou stanice zastupované společností Radiohouse (51,7 %), konkurenční síti Radio United Broadcasting náleží 23% podíl.
Zdroj: Radio projekt, 4Q/2014-1Q/2015, SKMO, Median, Stem/Mark
-mav-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Česká televize a Český rozhlas ve společném prohlášení odmítají
vládní návrh zákona o médiích veřejné služby jako koncepčně
neujasněný a legislativně problematický.
# Aktuality # TV & video # Audio
Poslanecký návrh na zrušení poplatků za ČT a ČRo pro některé skupiny
poplatníků by Sněmovna měla schválit před posledním kvartálem
letošního roku, tvrdí poslanec Patrik Nacher.
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.