Poslanecký návrh může vést k poklesu příjmů ČRo až o 370 mil. Kč

Český rozhlas by v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy korun. Promítlo by se to do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst zhruba o 200 z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků. ČRo to uvedl v tiskové zprávě. Připomínky zaslal ministerstvu kultury. Česká televize již dříve vyčíslila dopad novely předběžně na jednu miliardu ročně.

Návrh koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) osvobozuje od poplatků samostatně žijící seniory, nezaopatřené děti, zdravotně postižené nebo firmy do 50 zaměstnanců. Návrh má předcházet vládnímu zákonu, který převede financování z poplatků na státní rozpočet. Ten má 15. června projednat vláda.

„Poslanecký návrh, který významně snižuje příjmovou základnu, aniž by jasně doložil své dopady a zajistil jejich kompenzaci, by se nevyhnutelně promítl do rozsahu služeb pro posluchače a také bychom museli přistoupit k dalšímu snížení pracovních míst,“ uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral. Ohroženo by podle něj bylo zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory.

U právnických osob lze podle dostupných dat propočítat roční výpadek poměrně přesně, a to na 46,5 milionu korun. U fyzických osob jde vzhledem k absenci přesných údajů o složení domácností pouze o kvalifikovaný odhad. Celkový maximální potenciální výpadek výnosů u fyzických osob Český rozhlas odhaduje na přibližně 320 milionů korun. Celkový potenciální výpadek finančních zdrojů se tak může podle odhadů Českého rozhlasu pohybovat okolo 360 milionů až 370 milionů korun. Vzhledem k tomu, že nelze předvídat, jak rychle se domácnosti nové právní úpravě přizpůsobí, mohl by se tento výpadek projevovat postupně v horizontu měsíců, případně jednoho až dvou let.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu Českého rozhlasu. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům. Část úspor by přímo znamenala omezení programové nabídky a obsahu poskytovaného posluchačům. Návrh by mohl znamenat také zrušení až 200 pracovních míst a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků napříč kulturní, vzdělávací a uměleckou oblastí.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025 (novela objem reklamy ve vyšílání ČRo snížila, pozn. red.).

Návrh podle ČRo obsahuje ustanovení, která mohou v praxi vyvolávat interpretační nejasnosti, zvyšovat administrativní zátěž a komplikovat správu evidence poplatníků. Jde například o nedostatečné vymezení některých nově osvobozených subjektů, chybějící kontrolní mechanismy, problematická přechodná ustanovení nebo příliš krátkou dobu pro implementaci navrhovaných změn.