Autor textu MediaGuru
Pořadí poslechovosti celoplošných rádií se nemění, na čele nadále
zůstává Impuls.
Vývoj poslechovosti rádií je nadále stabilní, rádia podle realizátorů výzkumu poslechovosti nejsou ovlivněna nárůstem návštěvnosti internetu. Denní poslechovost představovala ve druhém pololetí loňského roku 63,4 % (pokles o 0,5 procentního bodu), týdenní poslechovost dosahuje 83,9 % populace (-0,1 pb.). Vyplývá to z nových dat výzkumu poslechovosti rádií Radio projekt za druhé pololetí 2014, které byly ve středu zveřejněny.
Nejposlouchanějším celoplošným rádiem nadále zůstává Rádio Impuls s denní poslechovostí vyšší než milion posluchačů. Většina celoplošných stanic ve sledovaném období poslechovost mírně snížila, poklesy ale nejsou statisticky významné. Dařilo se čtvrté Frekvenci 1, která zastavila pokles poslechovosti a přiblížila se třetímu Radiožurnálu.
Zdroj: Radio projekt, 2. pololetí 2014, SKMO, STEM/MARK, Median
Nejposlouchanější regionální stanicí zůstává Rádio Blaník s průměrnou denní poslechovostí 598 tisíc posluchačů. Na pozici dvojky mezi regionálními rádii se vrátilo Country rádio.
Zdroj: Radio projekt, 2. pololetí 2014, SKMO, STEM/MARK, Median
Nejsilnější rádiovou sítí je po změnách na rádiovém trhu v loňském roce společnost Radiohouse, které náleží 53 % trhu (zastupuje mj. stanice Evropa 2, Frekvence 1 či regionální rádia Blaník, City, Hitrádia, Fajn rádia aj.). Druhým nejsilnějším je uskupení Radio United, do jehož portfolia patří mj. Rádio Impuls.
Zdroj: Radio projekt, 2. pololetí 2014, SKMO, STEM/MARK, Median
-mav-
Autor textu MediaGuru
Proti návrhům o médiích veřejné služby, které připravuje vláda
i poslanci, se ohradily vedle managementu ČT a ČRo i organizace Reportéři
bez hranic a Iniciativa pracovníků ČT a ČRo.
Generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu označili vládní
návrh zákona o médiích veřejné služby, který předloží ministr
kultury Klempíř, za snahu dostat obě média veřejné služby pod tlak.
V návrhu zároveň vidí řadu faktických chyb.
# Aktuality # TV & video # Audio
Ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře předkládá návrh na změnu
financování České televize a Českého rozhlasu. Ruší poplatky a zavádí
financování ze státního rozpočtu.