Autor textu MediaGuru
Digitální platformy se vážně zabývají otázkou, jak vzdorovat šíření
lží. Google upravuje pravidla politického marketingu, Facebook to zvažuje.
Tlak na sociální sítě před americkými prezidentskými volbami v příštím roce roste. Důvodem jsou obavy o snadnou manipulaci voličů šířením zavádějícím informací prostřednictvím placených politických kampaní. Na to reaguje také provozovatel vyhledávače Google, který upraví možnosti cílené reklamy. Dosud mohli zadavatelé personalizovat svá sdělení i na základě toho, zda lze uživatele podle jím hledaných frázích charakterizovat jako spíše levicově nebo pravicově orientované. Podle nových opatření Googlu ale už něco takového nebude možné. Političtí marketéři se tak budou muset spoléhat na kategorie, jako je věk, pohlaví a bydliště. Zadavatelům má nadále pomáhat i možnost cílit kontextově, tedy například na lidi, kteří právě čtou článek na konkrétní téma. Google navíc připomíná, že její inzertní pravidla zakazují nasazovat zavádějící a zmanipulovaná sdělení.
Firma začne nová opatření uplatňovat nejprve už do zhruba sedmi dnů ve Spojeném království, kde se v prosinci konají parlamentní volby. Do konce roku změny „pocítí“ zadavatelé v ostatních státech Evropské unie a od šestého ledna 2020 i ve zbytku světa. „Chceme přispět k větší důvěryhodnosti politických reklam, se kterými se mohou uživatelé našich platforem setkat. Sdílení důvěry v demokratický proces vnímámé jako velmi důležité,“ popsal viceprezident produktového managementu Google Ads Scott Spencer na blogu společnosti. Podle agentury Reuters může opatření vést mimo jiné k tomu, že se část kampaní přesune na televizní obrazovky či na platformy vůči Googlu konkurenční.
Podle Tima Camerona, šéfa společnosti FlexPoint Media nakupující reklamní prostor pro republikánskou stranu v USA, ale novinka povede „k pomalému úpadku občanské angažovanosti“ a sníží šance kandidátů s menšími objemy prostředků na vedení kampaní. Cameron proto počítá, že od používání marketingové platformy Googlu odstoupí.
Pokud by ale FlexPointMedia (či jakákoliv jiná firma) raději využívala služby Facebooku, bude se možná muset smířit s tím, že i největší sociální síť světa přistoupí k politickému marketingu jinak než dosud. Podle informací listu Wall Street Journal zvažuje Facebook zvýšení minimálního počtu uživatelů, na které musí reklama cílit, z jedné stovky osob na několik tisícovek. Takový krok by údajně měl snížit vliv dezinformačních kampaní, které se často zaměřují jen na velmi málo početné a o to přesněji vymezené publikum, které je k uvěření konkrétní manipulaci nejnáchylnější. „Hledáme nové cesty, jak vylepšit náš přístup k politickému marketingu,“ uvádí pro WSJ mluvčí Facebooku.
Postoj firmy ale nedávno vyvolal poměrně kontroverzní reakce, když deklarovala, že sponzorované politické příspěvky nehodlá nijak fakticky ověřovat. Sociální média nicméně obtížně hledají shodu na ideálním modelu fungování tohoto typu reklamy, Facebook je ve svém přístupu osamocen. Snapchat podobně jako Google tvrdí, že lživá sdělení nepřipouští, zatímco Twitter pro jistotu na své platformě nechce vůbec žádnou politickou reklamu. Na tu by neměli narážet ani uživatelé LinkedInu, Pinterestu či TikToku.
-riv-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.