Autor textu MediaGuru
Valuace sociální sítě Clubhouse i počet jejích uživatelů
exponenciálně roste. A experti odhadují, kam až její rozmach může
pokračovat.
V době koronavirové se nepřestávají objevovat fenomény, které narůstají exponenciálním tempem. A nejde zdaleka jen o počty nákaz onemocněním covid-19 nebo hodnotu akcií, kterou koordinovaně vypumpují uživatelé diskuzní platformy Reddit. Tento týden byznysově zpravodajská média informovala o zjištění The Information, že hodnota audio-sociální sítě Clubhouse dosahuje po dalším kole financování miliardy dolarů. Clubhouse se tedy může řadit mezi takzvané jednorožce, tedy start-upy investory ohodnocené na v přepočtu více než 21 miliard korun. Ještě v květnu přitom byla valuace sociální sítě o jeden řád nižší. Za Clubhousem nicméně stojí venture kapitálová společnost Andreessen Horowitz, která v minulosti podpořila například Twitter či Airbnb. I proto nyní Clubhouse provázejí nemalá očekávání.
Podobně rychlým tempem jako valuace mladé firmy se zvyšují i počty uživatelů. Během posledních několika týdnů se podle spoluzakladatele Clubhouse Paula Davisona zdvojnásobily. „Obři ve světě sociálních médií by se měli mít na pozoru,“ napsal analytik agentury Bloomberg Tae Kim s tím, že počet majitelů účtů na této sociální síti může snadno vyrůst na desítky milionů. Důvodem je mimo jiné to, že Clubhouse je stále dostupný jen omezenému množství vlastníků chytrých telefonů – sociální síť funguje jen na zařízeních Applu. Majitelé přístrojů s operačním systémem Android tudíž mají prozatím smůlu. Znamená to nicméně, že služba má ještě dostatečný prostor k růstu.
Nahrávají jí podle marketingového konzultanta Marka Schaefera také specifické pandemické okolnosti, kdy pro řadu lidí představují sociální sítě jeden z mála způsobů, jak si užít mezilidského kontaktu. Clubhouse pak mezi Facebookem a spol. vyniká aurou autenticity, neboť lidský hlas dokáže snadněji zprostředkovat široké spektrum emocí nežli textové zprávy. Aktuálním trendem je také hledání alternativ vůči největším sociálním sítím, které podle svých kritiků zašly až příliš daleko s mazáním údajně nevhodného obsahu či využíváním osobních dat uživatelů pro komerční účely. Část odborníků ale varuje, že Clubhousu nakloněné okolnosti nemusejí existovat napořád.
„Narozdíl od jiných sociálních sítích musíte být neustále on-line, aby vám nic neuniklo,“ uvádí svůj postřeh Schaefer. Dodává, že až lidé budou mít po zmírnění pandemie koronaviru i jiné způsoby, jak trávit volný čas, Clubhouse může ztratit na lákavosti.
Sociální síti nemusí ani příliš pomáhat touha po hledání alternativ vůči Facebooku či Twitteru, kde se podle jednoho náhledu na věc šíří až moc lží a nenávisti, zatímco podle jiného si naopak platformy počínají jako novodobí totalitní cenzoři. Podle některých názorů ale ke zlepšení stavu veřejné debaty v internetovém věku Clubhouse nepřispěje. A to nejen kvůli tomu, že provozovatel služby prý nechává zaznívat například i antisemitské názory. Leigh Honeywellová z firmy Tall Poppy upozorňuje na pseudoveřejný charakter Clubhouse. Zapojovat do diskuzí se na něm snaží experti z nejrůznějších oborů i politici, například starosta Miami Francis Suarez, avšak ani tak prý nelze moc mluvit o utváření nové veřejné sféry. Clubhouse funguje spíše jako exkluzivní klub než demokratické otevřené fórum. Správci platformy navíc zakazují pořizovat a zveřejňovat záznamy toho, co v jednotlivých místnostech zazní.
Další možnou výzvu pro další úspěch Clubhouse představuje audioformát Spaces, který testuje Twitter a má fungovat na prakticky totožném principu. Na druhou stranu zkušenosti s formátem Stories ukazují, že podobný typ obsahu může koexistovat na více digitálních platformách zároveň, aniž by se jednotlivé služby vzájemně kanibalizovaly. Byť je to předčasná úvaha – Clubhouse dosahuje sotva setiny počtu uživatelů Twitteru – její nabývání na relevanci nemusí trvat až tak dlouho.
-riv-
# audio # Facebook # Twitter # sociální síť # Clubhouse # tržní hodnota
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.