Autor textu Martina Vojtěchovská
Silná značka ve zdravotnictví recipročně potvrzuje kvalitu zařízení a naopak.
V běžném hovoru o nemocnicích je často slyšet, která nemocnice je dobrá a která špatná. Mezi lidmi kolují informace o jednotlivých zařízeních stejně, jako kolují o restauracích nebo značkách horských kol. Nicméně u zdravotnických zařízení přichází do hry velmi důležitý prvek a to je strach o vlastní život/zdraví. V tomto směru může značka působit jako uklidňující prvek, který dodává klientovi pocit správného rozhodnutí. Značka ale není pouze logotyp a korporátní identita. Jedná se o mnohem komplexnější strukturu symbolů, jednání, pocitů a názorů.
Nejčastěji je značka popisována jako komplex image a identity. „Image má povahu zobecnělého a zjednodušeného symbolu založeného na souhrnu představ, postojů, názorů a zkušeností člověka ve vztahu k určitému objektu“[1]. Firemní image (existují i další druhy image) je tedy nejen tím, co o nemocnici říkají pacienti, ale obecně je souhrnem všech představ o instituci – lze říci diskurzem o nemocnici. Vzniká na základě zkušenosti pacientů, ale i skrze vnímání marketingové komunikace a mediované informace předávané řečí či na sociálních sítích. Jeho původcem je tedy výměna informací mezi institucí a jednotlivci (včetně zaměstnanců). Image využívá jednotlivec k tomu, aby se dovedl ve světě značek jednodušeji orientovat a vybírat si nejkvalitnější značky k uspokojení svých potřeb. Nicméně nejedná se vždy o čistě racionální volbu, ale často i pocitovou.
Druhou částí značky je firemní identita. Ta je více v rukou samotné firmy, která si ji vytváří. Je souborem výrazových prostředků a metod, které firma využívá k prezentaci sebe či produktu[2]. Její součástí jsou korporátní identita, firemní historie, hodnoty nebo vize a další prvky. Alternativně je definována jako soubor symbolů – zejména verbálních, materiálních a behaviorálních – využívaných firmou.[3]
Ještě před 10 lety nebylo příliš běžné, že by v českém zdravotnictví probíhal velký závod značek. Nicméně s rozvojem sociálních sítí, recenzních webů a obecně povědomí o internetu, se i zdravotnictví stalo často cílem diskuzí. Už není tak složité získat informace o určitém subjektu – ať už aktivně nebo pasivně. Informace se šíří velmi rychle a 1 nepovedený zákrok může nemocnici stát pověst. Pro jednotlivce je velmi jednoduché měnit lékaře a přecházet od značky ke značce. Pro zdravotnické subjekty se stalo nezbytností pečovat o své klienty. V proměňujícím se světě je právě značka tím, kdo komunikuje ke klientovi nové hodnoty, přístupy a místo nemocnice/kliniky ve společnosti. Právě skrze značku je možné si klienta udržet a posilovat pocit uspokojení potřeb.[4]
Může se zdát, že ve zdravotnictví mají značky vyhráno – jejich misí je přeci zachraňovat a léčit. V tomto směru je pravda, že lze misi poměrně jednoduše definovat, ale zároveň je značka vystavena neustálému tlaku, který přichází od kritiků. Obecně se jedná často o názory typu – „Motol je masokombinát“ nebo „Stejně na tobě chtějí jenom vydělat.“ Aby značka vyvrátila taková tvrzení, musí pracovat na své identitě a předcházet situacím, které by podobné názory mohly vytvářet. Pozitivně vnímaná značka je cestou k loajalitě a spokojenosti klienta. Podle studie Chao-Chan Wu z Tchajwanské Fench-Chia University je právě vnímání značky stěžejním bodem retence klientů. Dokonce i zvyšuje míru spokojenosti klienta. Jednoduše řešeno klienti se budou raději vracet ke značce, kterou mají rádi, než do nemocnice, která na značkové komunikaci nepracuje, i když jsou výsledky srovnatelné.
Základem jsou dobré výsledky, ale bez propracované značky se subjekt ztratí mezi dalšími kvalitními subjekty. Značka, hodnoty a postoje firmy vytvářejí v klientově mysli emoční vazbu, díky které se bude rád vracet. To je tedy první stěžejním bodem značky – vytvářet vazbu mezi institucí a klientem a tím zvyšovat míru klientské loajality.[5]
Značka ale není ve zdravotnictví jen nástrojem retence klientů. Je i způsobem rozšiřování klientely. Annamalai Solayappan a Jothi Jayakrishnan ve své studii z roku 2010 měřili, zda má pozitivní vnímání značky vliv na další doporučování nemocnic známým. Z výzkumu vyplynulo, že hlubší vztah ke značce vede k větší míře uspokojení při kontaktu se značkou. Spokojenější klienti následně mají daleko výraznější tendenci nemocnici doporučit dále.[6] Nicméně zároveň potvrzují, že aby bylo vůbec možné takový vztah mezi značkou a klientem vytvořit, je potřeba jej vytvářet na základě kvalitních služeb. Věří, že ve zdravotnictví nelze budovat silnou značku na základě špatných výsledků. 0 Nicméně i zařízení s dobrými výsledky může značku budovat špatně a tím ztrácet potenciální klienty.
Jednorázový marketing je již záležitostí minulosti. V současnosti je důležité vytvářet vztah mezi firmou a klientem. Mnohé zdravotnické organizace vytvářejí tento vztah pomocí ekonomických výhod (členské a slevové karty), ale jak potvrzují výše citované studie, nejsilnější je vztah založený na zkušenosti a hodnotách. Aby takový vztah mohl vůbec vzniknout, musí značka své hodnoty a vize komunikovat směrem ven. Jasně a stručně předkládat klientům i zaměstnancům své hodnoty a zároveň je i praktikovat. Takový vztah vzniká primárně na úrovni lékař-pacient. Nemocnice či klinika tak musí investovat nejen do komunikace s klientem, ale i do vnitřní komunikace a kultury. Aby si mohl klient vytvořit se značkou kladný vztah, musí si vytvořit kladný vztah se zaměstnancem. Lékař sám tedy musí být spokojený a být v souladu se značkou. Aby značka na vztahové úrovni byla silná, musí být založena na reálných výsledcích a reálných hodnotách.
Vztah není nicméně pouze mezi značkou a klientem. Důležitý je i na úrovni zaměstnanec a značka. Zaměstnanci může silná značka zlepšovat pracovní morálku a tedy i výsledky, což následně posiluje vztah zaměstnance a klienta. Zaměstnanci silných značek obecně cítí větší uspokojení z práce. V důsledku to posiluje vztah klienta a značky. Jde o trojúhelník vztahové vzájemnosti, ve kterém síla každého spojení ovlivňuje sílu ostatních spojení.
Současné moderní zdravotnictví čelí výzvě komoditizace. Stavu, ve kterém většina hráčů na trhu nabízí téměř stejný produkt a reakce na změny produktu jsou ze strany konkurence téměř okamžité. Nemusí se jednat pouze o trh s léky, který komoditizaci díky množícím se substitutům čelí už delší dobu, ale může se jednat i o nabízené lékařské služby, které se díky novým technologiím standardizují napříč celým trhem. Pro spotřebitele je velmi složité se na takovém trhu vyznat, neumí si vybrat lékaře a nechápou, proč by si měli koupit určité léčivo a ne jeho substitut.
Silná značka je právě tím, co vytváří jedinečnou zkušenost pro spotřebitele. Skrze firemní hodnoty si k produktům značky přiřadí spotřebitel další vlastnosti a vytvoří si onen potřebný emoční vztah. Značka v tomto směru pomáhá spotřebiteli se na trhu zorientovat a vybrat si svého favorita.[7] Toto je často vidět na rozdílu mezi soukromými a státními klinikami. Státní kliniky si značku budují minimálně a jsou často vnímány pouze skrze nabízené produkty a služby. Naopak soukromá klinika často nabízí více, než jen služby – individuální přístup, odpovědnost aj. benefity. Bojují tak proti tomu, aby se jejich produkty a služby nestaly komoditou.
Investor či akvizitor se také často rozhodují podle hodnoty značky. Slabé značky bývají špatnými investicemi a tak se spíše rozhodnou investovat do zavedeného silného brandu. Silná značka vytváří vztah nejen s klienty, ale i s potenciálními partnery a investory. Tento druh vztahu může přinést lepší finanční výsledky i na jiných místech, než v rámci trojúhelníku značka-klient-zaměstnanec.
Samozřejmě o silnou značku budou mít zájem i kvalitní specialisté, kteří si mohou zaměstnavatele vybírat. To má následně další pozitivní dopad na značku, která se může prezentovat skrze své specialisty.
Silná značka není pouze o vysokých prodejích. Její vliv je hmatatelný v mnoha dalších sektorech. Z výzkumů vyplývá, že silné značky si spíše udržují své klienty, lépe se šíří skrze word of mouth a budují ve svých klientech důvěru. Nicméně nejedná se pouze o vztah mezi klientem a značkou. Silná značka vzbuzuje důvěru u zaměstnanců a posiluje jejich pracovní morálku. Ti následně značku prezentují klientům. Vytvořením vztahu mezi značkou a jednotlivci, ať už se jedná o klienty, zaměstnance nebo investory, se předchází komoditizaci služeb a vytváří se unikátní zážitek z interakce se značkou. Značka je tvořena lidmi a vztahy mezi nimi. Skrze silnou značku se tak firma může bránit standardizaci trhu a nezapadne mezi konkurencí. Stává se tak majákem kvality a dává nejen klientovi důvod, proč si vybrat zrovna ji.
Článek byl zpracován v rámci programu marketing a PR u Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.
Autor textu: Zbyněk Stavař
Zdroje
Foret, Miroslav: Marketingová komunikace, 2003
Vysekalová, Jitka; Mikeš, Jiří: Image a firemní identity, 2009
Wu, Chao-Chan: The impact of hospital brand image on service quality, patient satisfaction and loyalty, 2011
Annamalai Solayappan, Jothi Jayakrishnan: Key Determinants of Brand-Customer Relationship in Hospital Industry, 2010
Online
ParkerWhite Brand Interactive, Branding in Healthcare https://www.slideshare.net/parkerwhite/branding-in-healthcare-slideshare
Donohue, Ryan: Brand Equity in Healthcare https://nrchealth.com/wp-content/uploads/2016/10/Brand-Equity-Case-Study.pdf
[1] Vysekalová 2009, str. 97
[2] Vysekalová 2009, str. 14
[3] Foret 2003, str. 33
[4] Donohue 2011, online na https://nrchealth.com/wp-content/uploads/2016/10/Brand-Equity-Case-Study.pdf
[5] Wu 2011, str. 4880
[6] Solayappan, Jayakrishnan 2010, str. 126
[7] ParkerWhite Brand Interactive, Branding in Healthcare - online
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Lidé # Marketing # Aktuality
Novým marketingovým ředitelem Microsoftu pro Česko a Slovensko se stává
Juraj Polerecký.
V loňském roce se více než třetina luxusního zboží prodala ve slevě.
Značky vyhledávají nové možnosti sportovního partnerství.
# Aktuality # Marketing # Lidé
Na pozici Chief Client Officer fintech Direct Fidoo nastupuje Radek Hájek,
zodpovědný bude i za marketing.