Autor textu MediaGuru
Internet věcí je nastupujícím trendem, přináší s sebou i značná
rizika.
Internet věcí je na vzestupu. Technologické společnosti prezentují chytré ledničky, hodinky, náramky, auta, ale i hračky či zubní kartáčky. Podle předpovědi výzkumné společnosti Gartner by se mělo být letos v oběhu 6,4 miliard chytrých zařízení, což je o 30 % více než v loňském roce. Do roku 2020 by jich mělo být již 20,8 miliardy. Juniper Research je ve své pětileté předpovědi ještě optimističtější – předpovídá do roku 2020 dokonce 38,5 miliard chytrých zařízení. Tržní hodnota internetu věcí by měla dosáhnout podle odhadu konzultační společnosti IDC 1,7 trilionu dolarů.
Připojením k internetu se doposud obyčejná zařízení stávají tzv. chytrými. Chytrá lednička sleduje, kdy dojde mléko a pošle majiteli včas upomínku na jeho dokoupení. Chytrá konvice začne vařit vodu na pokyn z mobilní aplikace. A chytrý zubní kartáček kontroluje, zda je čistění zubů prováděno dostatečně pečlivě. O internetu věcí ale neuvažují jen výrobci elektroniky. V loňském roce vstup na pole chytrých produktů oznámila i kosmetická firma L’Oréal, která zkoumá možnosti chytrého make-upu. O internetu věcí uvažuje dále také Absolut vodka, jež se soustředí na možnosti chytré lahve.
Internet věcí je prezentován především jako přidaná hodnota pro spotřebitele, nejeden benefit přináší i výrobcům, kteří přes chytrá zařízení získávají cenná data o spotřebitelském chování. Právě sběr dat však vzbuzuje na straně spotřebitelů značné pochybnosti, kteří se bojí narušení svého soukromí. To, že rizika existují, potvrzují nedávné případy hackerských útoků na chytrá zařízení.
V loňském roce se například dva hackeři dostali ze vzdáleného přístupu do Jeepu, u kterého za jízdy dokázali přes internet ovládat převodovku, klimatizaci i rádio. Obavy vyvolává i zdánlivě nevinná hračka – panenka Hello Barbie od Mattela, jež rozpoznává hlas a dokáže vést s dítětem plynulou konverzaci. Vše, co dítě panence řekne, se totiž nahrává na cloudové úložiště partnerské společnosti ToyTalk, kde jsou konverzace údajně chráněny a analyzovány.

Jak ale ukázal Matt Jakubowski, odborník na internetovou bezpečnost, Hello Barbie je docela jednoduché „hacknout“. Podařilo se mu dostat do operačního systému a vydolovat z něj pár dat, mimo jiné přístup do WiFi, interní MAC adresy, uživatelské účty či MP3 složky. S tím by mohl podle svých slov jednoduše proniknout do domácí sítěa poslouchat konverzaci s Barbie. „Je pouze otázkou času, kdy bychom byli schopni nahradit jejich server naším a naučit panenku říkat to, co bychom si přáli my,“ dodává Jakubowski.
Podle všech výhledů a pozorovatelů trendů bude internet věcí určitě nadále růst. Pomalu, ale jistě se bude stávat součástí každodenního života. Nicméně jeho vývoj značně zpomalují rizika, která s sebou přináší.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Těsně nadpoloviční většina firme působících v Česku předpokládá
letos v digitálním marketingu stagnaci rozpočtů. Průzkum MNForce zároveň
ukazuje, že sociální média dominují jako nejefektivnější nástroj a trh
se posouvá k důrazu na měřitelné výsledky a ROI.
Předplatné digitálních i dalších služeb patří podle nových dat mezi
výdaje, nad kterými Češi často ztrácejí přehled. Většina lidí si
platí více služeb současně, část z nich však nevyužívá pravidelně
nebo vůbec.
Přísnější regulace technologických platforem může oslabovat dosah
mediálního obsahu a paradoxně zvýhodňovat AI generované příspěvky,
zaznělo na diskusi pořádanou Institutem Strategeo a Institutem H21.