Autor textu MediaGuru
Zkušenosti a pravidla, jak co možná nejlépe tvořit obsah na sociální
síti LinkedIn, popisuje Lucie Hrdinová z H1.cz.
LinkedIn se mění. Z mrtvé sítě, která fungovala jako globální nástěnka pro upíchnutí životopisu, na plnokrevnou obsahovou platformu, na které obsah publikuje stále více a více lidí a firem. Zatímco na začátku roku 2020 tvořily vlastní příspěvky jen zhruba desetinu obsahu v našich feedech, ve čtvrtém kvartálu 2020 už to byla celá třetina. A troufám si říci, že po dalších devět měsících jsme ještě o pořádný kus dál. Kvantita sice roste, kvalita ale kolísá a přirozený dosah klesá. Tak jak na to, abyste si z koláče pozornosti ukousli co nejvíc?
Facebook a Instagram (u mladších pak Tik Tok) jsou místa, kam chodíme spíš zabít čas, kde prokrastinujeme, hledáme zábavu, rozptýlení. LinkedIn namísto toho většina z nás ještě pořád vnímá jako prostor, kam si chodíme pro inspiraci, vzdělání, zkušenosti, know-how… Žádná prokrastinace, ale investice do seberozvoje.
Až vás tedy příště přepadne chuť na svůj LinkedIn profil umístit fotku oběda, z dovolené, rodinné oslavy nebo prvního školního dne vašich dětí, vzpomeňte na odstavec výše a nechte si ji zase zajít. Tento obsah neobhájíte ani hashtagem #afterwork.
To, co naopak na LinkedIn patří, jsou novinky z oboru, sdílení pracovních zkušeností, oborové know-how, komentování aktuálních trendů, tipy na kurzy, zajímavé zdroje informací, vzdělání… Ano, tvorba takového příspěvku je bezesporu náročnější než postnutí fotky s panoramatem Krkonoš a komentářem „Konečně dovolená! #worklifebalance”, ale mluvíme přece o tom, že chcete vytvářet kvalitní obsah, ni? A tomu panoramatu to stejně bude víc slušet na Instagramu…
Pokud do vašeho záběru patří i tvorba hodnotného obsahu pro firemní profil, pak výše zmíněné ještě doplňte o formulku 1-2-3-4. Ta říká, že ideálním mixem pro firemní „linkáč” je:
Pokud budete při plánování a tvorbě příspěvků skutečně poctiví a pravidlo dodržíte, neměli byste se nikdy dostat do pasti „firemního egoismu“, kdy budete mluvit jen o sobě, ale podaří se vám orientovat na (potenciální) zákazníky a jejich potřeby.
Bez textu to na LinkedInu nejde. Respektive jde. Počítejte ale s tím, že post, ve kterém na jakýkoli text rezignujete, nebo se omezíte jen na kombinaci hashtagů, rozsvítí pomyslnou kontrolku spam robota. A vy s takto „podezřelým“ příspěvkem nedosáhnete na vysoký dosah, spíš tedy přesně naopak.
LinkedIn vám aktuálně (tedy v září 2021) jako soukromé osobě dovolí napsat příspěvek až o délce 3500 znaků (to jsou téměř 2 normostrany textu!), na profil firmy pak post o délce 1300 znaků. Pořád ale myslete na to, že se pohybujete na sociální síti a že žijeme v době, kdy takzvaný attention span (tedy doba, po kterou jsme schopni udržet pozornost) za poslední roky extrémně klesl.
Zatímco v roce 2004 udržel průměrný člověk pozornost při práci na počítači asi 3 minuty, v roce 2021 už to byl jen třetinový čas. A generace 2000 prý udrží soustředěnou pozornost na displeji jen 45 vteřin. (Více najdete v knížce Boj o pozornost od Filipa Kahouna).
Co to tedy znamená pro obsah? Buďte střídmí – a stejně jako v klasickém copy se řiďte pravidlem, že „méně je více“. Zapomeňte i na omáčku na úvod – největší pozornost čtenáře máte hned na prvních řádcích, tak ji nesměrujte na podružné informace.
Řešte i vizuální podobu textu. Chybu neuděláte s kratšími odstavci a ani s emotikony. Osobně v postech používám jako odrážky, případně jimi uvozuji důležité části sdělení. Střídmě s nimi ale pracujte na firemním profilu. A to v okamžiku, kdy máte v plánu post zapromovat. Pokud do textu umístíte více než 4 emotikony, pak vám rozhraní nejspíš vrátí hlášku o příliš vysokém počtu „smajlíků“ a tedy nemožnosti post zapromovat. Nezbývá pak nic jiného než ho upravit.
A podobné je to i s formátováním textu pomocí externí aplikace, která dokáže text na LinkedInu vytučnit, proložit, potrhnout nebo třeba obrátit vzhůru nohama. V klasickém postu uspějete (jen pozor na českou specialitu, tedy háčky a čárky), při snaze o promo vám ale systém vystaví stopku kvůli nepovoleným znakům.
To, že je člověk tvor vizuální, platí i na sítích. Proto věnujte pozornost i vizuálu. Respektive, abych byla přesná, věnujte pozornost především vizuálu. To je totiž to první, na co padne pohled konzumenta obsahu. Až po proskenování vizuálna zamíří jeho pohled k textu nad ním. Přizpůsobte tomu i „storytelling“ příspěvku. Ve vizuálu řekněte to hlavní (uveďte třeba název blogpostu, na který odkazujete, informujte o tom, že jde o HR post nebo case study), v textu nad ním pak v rozvíjení příběhu pokračujte.
Kromě správných rozměrů pak u vizuálu ctěte i určitou vizuální čistotu. Vizuály se pak doporučuje doplnit také o logo. Linkedin také nedávno zveřejnil „best practices“ vycházející z jeho A/B testování vizuálů. Doporučuje vsadit spíše na tmavé pozadí. Posty s tmavým pozadím mají o cca 30 % více interakcí než posty s pozadím světlým. Lépe fungují (tak jako na většině sítí) vizuály s lidmi než s neživými věcmi.
Pozitivně z testů vyšly také příspěvky, které vizuální část vystavěly na číslech a statistikách. Ostatně, čísla fungují jako vizuální kotvy i v klasickém webovém copy.
Sám LinkedIn doporučuje z pohledu firmy publikovat ideálně každý den. V českém prostředí to vnímám pro většinu firem jako příliš velké sousto. Dva příspěvky do týdne jsou fajn minimum, pokud se vám čas od času podaří přidat i třetí kousek, jedině dobře.
Co se týká času publikace – vyhněte se pondělnímu dopoledni (porady a celkově agenda začátku týdne) a pátečnímu odpoledni. Z LinkedInu doporučují sázet spíše na čas těsně před obědem (do jedenácté dopolední), naše zkušenost je taková, že dobře můžou fungovat i posty vydané v brzkém odpolední.
Na soukromém profilu jsem pak několikrát poslala do světa příspěvek i pozdě večer, nebo v neděli (navzdory všem doporučením) a fungoval skvěle. Troufám si říci, že na téhle síti si kvalitní obsah díky poměrně vysokému organickému zásahu svoje publikum zkrátka ještě najde. I když ho nepustíte ven během „social prime timu“.
Autorka textu: Lucie Hrdinová, Head of Content Strategy, H1.cz
# LinkedIn # sociální síť # obsah # HR # content # social
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.