Autor textu MediaGuru
Zatímco šéf německého mediálního gigantu Axel Springer Mathias Döpfner
představuje ambiciózní vizi, jak zdvojnásobit hodnotu firmy a posílit
důvěru v žurnalistiku, česká mediální scéna stále častěji řeší,
jak ušetřit a přežít, všímá si Daniel Köppl.
Když v roce 1996 končilo Svobodné slovo, jeho prodaný náklad se pohyboval okolo 96 tisíc výtisků. Už tehdy to bylo podle slov tehdejšího vydavatele tak málo, že se to ekonomicky nevyplatilo. Ehm. Co by dnes za tuto „bídu“ daly jakékoliv noviny v Česku, že? Jen pro představu – například takových Hospodářských novin se dnes na stáncích prodává zhruba jen tisíc (slovy: jeden tisíc) kusů.
Tištěná média jsou v krizi (a televize tam postupně míří) a nepříjemným zjištěním je, že za tento jejich marast tak úplně nemůže internet. Za jejich krizí stojí spíše nekompetentní vedení a dětinské chyby, které s láskou opakují. Například stále dokola naivní sázka na internet, přestože dodnes toto médium nemá pro média opravdu funkční obchodní model. Neschopnost definovat si cílovou skupinu nebo doslova idiotská představa, že když ušetřím na obsahu, bude si pak ten produkt kupovat více lidí… Ale to je na jindy.
Jedno srovnání na úvod. V Německu si tamní bulvární Bild kupuje zhruba 3,25 % populace (prodává 2,7 milionu výtisků). V Česku oproti tomu si Blesk koupí jen 0,8 % obyvatel (prodává 80 tisíc výtisků). A to tu záměrně uvádím srovnání s bulvárem. Kdybychom srovnávali seriózní tituly, dopadlo by to pro Česko ještě hůř.
V Česku se debata o médiích (včetně veřejnoprávních) už tradičně odehrává na úrovni emocí a argumentů postavených na neochvějném „já si myslím“. Proto také nemá valný smysl ji sledovat – omezuje se na opakování hodnotových klišé a hlášek jak vystřižených z LinkedInu.
A navíc je tu další problém. Vývoj a rozvoj mediální scény je u nás v zásadě zastaven. Pokud pochybujete, zkuste si vzpomenout na nějaký nový mediální projekt z posledních pěti let, který by byznysově uspěl, nebyl licenční a byl třeba i inspirací pro jiné země. Takže asi tak.
Není žádným tajemstvím, že média jsou byznysem, který dokáže připravit i velmi bohaté a zkušené lidi o stovky milionů korun. Pro pamětníky mám příběh za miliardu, když PPF financovala jeden velký mediální projekt (dnes bychom řekli start-up), jehož jádrem byla idea, že lidé budou rádi psát obsah pro média zdarma, když si za to budou moci objednat a zaplatit kafe v kavárně. Možná to bylo tehdy složitější, ale na tragickém výsledku to nic nemění. Podobných mediálních příběhů je hafo. Laskavý čtenář si na některé jistě rád sám vzpomene.
Zatímco zdejší majitelé médií spolu se svými manažery řeší, jak ještě více ušetřit, v Německu (ale i jinde) se uvažuje nad tím, jak vydělat. Zdánlivě malý rozdíl. Dělá ale divy.
Předminulý týden vystoupil s důležitým projevem Mathias Döpfner, asi největší evropská osobnost mediální scény a generální ředitel Axel Springer. Prohlásil, že jeho cílem je zdvojnásobit hodnotu této mediální společnosti do pěti let. Kdyby to řekl kdokoliv jiný, mohli bychom pochybovat, ale v jeho případě je třeba zbystřit. Zatím totiž vše, na co sáhl, mu vyšlo.
Jeho projev stojí za poslech. Ten člověk totiž výborně formuluje to, co je pro dnešní média klíčové. Níže uvádím pár jeho citátů, abyste viděli rozdíl mezi tím, co říkají někteří čeští mediální manažeři, a tím, co říká on. A až si ty věty přečtete, zeptejte se sami sebe: byl by některý z majitelů či šéfů českých médií schopen něco takového formulovat a říct to nahlas?
Můžeme samozřejmě do problému zahrnout i mediální agentury (nebo to, co z nich zbylo) a lidi z marketingu, kteří jsou jeho součástí. Ale co si budeme povídat, to je pro vedení médií jen „polehčující okolnost“. Klíčový problém je, že majitelé a jejich management místo vize a ambicí nabízejí často jen přežívání. A o věci, které skomírají a jsou na pomalé cestě do věčných lovišť, nemá přirozeně nikdo zájem.
Klíčový problém je, že majitelé a jejich management místo vize a ambicí nabízejí často jen přežívání. A o věci, které skomírají a jsou na pomalé cestě do věčných lovišť, nemá přirozeně nikdo zájem.
Daniel Köppl
Autor textu: Daniel Köppl, marketér, novinář, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání
# média # PPF # tisk # noviny # financování # Bild # Axel Springer # obchodní model # Mathias Döpfner
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.