Klíma: Akční plán proti dezinformacím nezavádí cenzuru

Akční plán vlády pro boj s dezinformacemi je připraven ve formě návrhu, který v současnosti posuzují koaliční partneři. Kdy by mohl být vládou přijat, zatím není jasné. Podle vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímy by bylo dobré, aby se tak stalo co nejdříve, o termínech ale nerozhoduje. Klíma to ve čtvrtek řekl poslancům sněmovního volebního výboru. Jeho předseda Aleš Juchelka (ANO) si informace o podobě akčního plánu vyžádal v návaznosti na informace, které se objevily před koncem loňského roku v Deníku N.  

Vzhledem k tomu, že jde stále jen o návrh akčního plánu, který ještě může na úrovni vládní koalice doznat změn, není jeho stávající verze veřejně dostupná. Klíma poslancům vysvětlil, že do médií unikly jen části dokumentu a neúplný obraz mohl vyvolat mylnou interpretaci. Zároveň vyvrátil obavy poslanců, že cílem akčního plánu je zavést cenzurní úřad. „Nic takového v tom dokumentu není. Za minulého režimu jsem nasazoval osobní svobodu, abych šířil nezávislý tisk. Těžko lze ode mne očekávat, že budu navrhovat nějaké předpisy na omezení svobody projevu nebo názoru,“ předeslal.

Akční plán vlády pro boj s dezinformacemi nemá být zákonem, ale návodem, jak řešení v otázce dezinformací hledat. Plán podle Klímy navazuje na dokumenty, které přijaly předchozí vlády. Navrhuje hledat řešení v několika oblastech, konkrétně:

• Stanovení gesce pro oblast dezinformací a zřízení monitoringu dezinformací – jeho absence vede k tomu, že jsou za dezinformace vydávané věci, které dezinformacemi nejsou. 
• Posílení společenské odpovědnosti. Zahrnuje finanční podporu nevládního sektoru zabývajícího se bojem proti dezinformacím. „Nemáme na mysli, že by někdo měl platit někoho, kdo vyhledává a označuje dezinformace, ale jde o podporu připravenosti společnosti na to, co je dezinformace. Je důležité vyvracet dezinformace pravdou, ale pravdu se musíme naučit vyhledávat,“ popsal Klíma. S tím souvisí podpora mediální gramotnosti, o které se snaží některé nevládní organizace jako Člověk v tísni (projekt Jeden svět na školách) nebo Elpida.
• Podpora nezávislých médií. Vychází z toho, že Česká republika nemá žádný systém podpory médií, na rozdíl od řady zemí vyspělého světa. Podpora má být udělována na základě systémových kritérií, nikoli na základě výběru médií podle toho, jestli podporují nějakou politickou reprezentaci nebo směr.
• Demonetizace dezinformační scény. Má zabránit tomu, aby státní inzerce byla směřována i do těch médií, která nesplňují základní předpoklady fungování profesionálních médií a která nedodržují standardy novinářské profese. „Upozorňuju, že nesestavujeme žádný seznam dezinformačních webů, ale navrhujeme, aby stát inzeroval jen v médiích, která dodržují profesní standardy profesionální žurnalistiky,“ uvedl Klíma.
• Zahraniční spolupráce a sociální média. V Česku neexistuje národní strategie, která by se týkala sociálních médií, řeší se pouze na úrovni EU.
• Legislativní úpravy. Navazují na Akční plán vlády bývalého premiéra Babiše a jedná se o legislativní ukotvení chování státu při mimořádné situaci, např. v případě národního ohrožení.
• Případné doplnění legislativy trestního práva. Zde jde o posouzení, jestli je šíření dezinformace trestný čin a zda je třeba legislativní úpravy, nebo zda stačí současná legislativa.  
• Zajištění personálních kapacit.

Sněmovní volební výbor odhlasoval stanovisko, ze kterého plyne výzva, aby vládní zmocněnec pro média a dezinformace členy výboru o přípravách akčního plánu průběžně informoval.

-mav-