Autor textu MediaGuru
Obrat prodaných tištěných knih dosáhl v roce 2021 přibližně 8,1 mld.
Kč, což bylo o osm procent více než o rok dříve. Uvádí to Zpráva
o českém knižním trhu za rok 2021/2022.
Podle databáze České národní bibliografie (ČNB) bylo v Česku v roce 2021 celkově vydáno 14 200 titulů s vročením 2021. Je to o 5 % více než v roce 2020. Vyplývá to ze Zprávy o českém knižním trhu za rok 2021/2022, kterou zveřejnil Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN). V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2021 opět převažují knihy v češtině, a to z více než 86 % (12 272). Dalších 753 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka.
Obrat prodaných tištěných knih dosáhl přibližně 8,1 miliardy korun, což znamená meziročně růst necelých 8 %. Růst koncového obratu audioknih a e-knih v jejich součtu dosáhl asi 65 milionu korun, tj. cca +18 %. „Po poklesu v roce 2020 o zhruba 4 % knižní trh v roce 2021 vzrostl o 8 %, a vrátil se tak při započtení minulé inflace zhruba na hodnoty před covidem. Také počet vydaných knižních titulů se po výrazném poklesu v roce 2020 opět zvýšil, jakkoliv se nepřiblížil a asi už nikdy nepřiblíží k rekordním hodnotám. Výsledek roku 2021 vypovídá o schopnosti českého knižního trhu překonávat krize a také o stabilní čtenářské základně, kterou máme v české veřejnosti. Nezbývá než doufat, že se vypořádáme i s krizí současnou, jakkoliv ta se pro knižní odvětví jeví ještě více ohrožující,“ uvedl předseda SČKN Martin Vopěnka v předmluvě Zprávy o českém knižním trhu.
Struktura růstu se oproti předchozím letům proměnila. Zatímco středně velké subjekty hlásí oproti roku 2020 spíše lehký nárůst počtu vydaných titulů, u produkce tří vůdčích vydavatelských skupin došlo k mírnému poklesu. Jedná se o Albatros Media, která ke svým patnácti značkám přidala nově Mladou frontu, firmu Euromedia Group se svými jedenácti značkami a firmu Grada Publishing s pěti nakladatelskými značkami.
Zrychluje se trend uzavírání nezávislých knihkupectví, který je způsobený silnou konkurencí obchodů online, stárnutím majitelů knihkupectví a jejich odchodem do důchodu a v neposlední řadě také rychle se zhoršující ekonomickou situací. V České republice bylo v listopadu 2022 v provozu asi 570 „kamenných“ knihkupectví, z tohoto počtu provozují největší maloobchodní řetězce 276 prodejen, tedy téměř 50 %.
Největší knihkupeckou sítí v Česku je společnost Kanzelsberger, která provozuje 63 prodejen. Následují Levné knihy s 58 prodejnami a Knihy Dobrovský s 43 prodejnami.
Oblast distribuce knih zůstala v uvedeném období stabilní a bez významnějších změn. Distribuci téměř kompletní produkce nakladatelů do maloobchodních prodejen a sítí zajišťují i nadále společnosti Euromedia Group, Kosmas, PEMIC Books a Pavel Dobrovský – BETA. Dva z největších tří nakladatelských domů, Albatros Media a Grada Publishing, si zajišťují vlastní distribuci své produkce.
Celkový prodej e-knih v roce 2021 nadále rostl, a to rychleji než prodej fyzických knih. Meziroční růst oproti předchozímu roku ale zpomalil z 35 % na 15 %. Prodáno bylo více než 1,45 milionu kusů e-knih. Mezi čtenáři e-knih dlouho dominovali muži. V roce 2021 vzrostl podíl žen na 53 %.
I přes nelehkou situaci v roce 2021 vykázal trh audioknih a mluveného slova meziroční nárůst více než 12 % oproti roku 2020. Celkový objem trhu dosáhl necelých 260 mil. Kč.
Kompletní znění zprávy je k dispozici zde.
-mav-
# audio # prodej # knihkupectví # knižní trh # Svaz českých knihkupců a nakladatelů # e-kniha # kniha # tržby # mluvené slovo # audiokniha
Autor textu MediaGuru
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.