Autor textu ČTK
Komerční rozhlasové stanice se zatím k digitalizaci vysílání ve
standardu DAB+ staví velmi chladně.
Komerční rozhlasové stanice se zatím k digitalizaci vysílání ve standardu DAB+ staví velmi chladně. V situaci, kdy stát ustoupil od nuceného přechodu analogového vysílání v FM pásmu na digitální, zůstávají stanice v analogovém prostoru a na internetu, což považují za dostatečné přiblížení posluchačům. K digitalizaci by stanice přistoupily až ve chvíli, kdy by je legislativa donutila, vyplývá z vyjádření majitelů stanic na jižní Moravě a ve Zlínském kraji pro ČTK. Jedinou stanicí se sídlem v Jihomoravském nebo Zlínském kraji, která už v DAB+ vysílá, je s výjimkou veřejnoprávního Českého rozhlasu nekomerční soukromoprávní Radio Proglas z Brna. Díky tomu se dostane i k těm posluchačům, kteří si ji na FM nenaladí.
Ještě do letošního roku zákon hovořil o tom, že analogové vysílání skončí v říjnu roku 2025. Sněmovnou ale letos úspěšně prošel návrh, který říká, že pokud do října 2022 nepředloží vláda jasný plán přechodu na digitální vyslání, budou možné vysílat analogově i nadále. Předpokládá se, že pokud vzniknou nové lokální či specializované stanice a budou vysílat v DAB+ či na internetu, budou soutěžit se stanicemi, které budou vysílat i nadále v pásmu FM. Počet rozhlasových přijímačů, na nichž lze naladit digitální vysílání, se postupně v české společnosti zvyšuje, ale zatím je stále zanedbatelný.
Radio Proglas, což je stanice zaměřená na křesťany, rozšířilo své vysílání i na digitální kvůli většímu dosahu. Na analogovém signálu FM si ji posluchači mohou naladit pouze na 40 procentech území Česka. Ředitel Martin Holík dříve řekl, že komerční rádia se do digitalizace nehrnou hlavně kvůli tomu, že se díky ní zvětší „rozhlasový prostor" a budou moct vznikat nové stanice, které se budou také podílet na „porcování reklamního koláče". Regionální komerční stanice jsou již řadu let z podstatné části součástí větší skupiny, aby bylo možné lépe prodávat reklamní prostor, který má nikoliv regionální, ale celostátní dosah.
Jednou z mála stanic, která přežila jako regionální a má přesah i do okolních regionů, je brněnské Rádio Krokodýl. Digitální vysílání neplánuje. „Naše služba posluchačům nám přijde dostatečná. Vysíláme také na internetu," řekl ředitel Michal Plachý. Dodal, že pokud se digitalizace rozhlasového prostoru uskuteční, určitě se zúčastní. „Otázkou také je, zda technologie DAB+ není překonaná," dodal Plachý.
Podobný postoj má ředitelka Rádia Jih Jana Svobodová. „O digitálním vysílání zatím neuvažujeme. Máme za to, že je to již ve světě překonaná technologie, kterou nelze srovnávat s digitalizací televize. Nelze také opomenout velké množství plně funkčních rozhlasových přijímačů a finanční zátěž při nuceném přechodu na DAB+," uvedla Svobodová. I Rádio Jih, které vysílá na kmitočtech v Jihomoravském a Zlínském kraji, je dostupné na internetu. A stejně jako Plachý uvedla i Svobodová, že pokud by přechod na digitální vysílání zákon vyžadoval, stanice se přizpůsobí. Stejný postoj zastává i spolumajitel Radia Kroměříž Miroslav Karásek, jenž vysílá ve Zlínském kraji.
-čtk-
# audio # vysílání # rádio # DAB+ # FM
Autor textu ČTK
Soňa Kotrbová nově vede v PwC oblast marketingu, komunikace a obchodního
rozvoje pro Českou republiku. Současně zastává pozici business development
leadera programu Clients & Markets. Vítězslav Pelc přichází na pozici
tiskového mluvčí.
Státní fond audiovize plánuje v roce 2027 rozdělit na selektivní podporu
o 50,5 milionu Kč více než letos. Součástí nové krátkodobé koncepce
jsou také první výzvy zaměřené na vývoj a výrobu videoher. Fond
zároveň obnovil příjem žádostí o filmové pobídky.
# Marketing # Aktuality # Lidé
Marketingovou divizi Air Bank od 1. září vede Jakub Petřina. Do banky se
vrací po více než pěti letech, přičemž současně nadále působí ve
skupině PPF jako Group Head of Brand Strategy odpovědný za strategii značek
celé skupiny.