Média doplácejí na regulaci platforem, jejich obsah se šíří méně

Regulace velkých technologických platforem typu Meta nebo Google, byť dobře míněná, může mít negativní dopad na mediální obsah a jeho dosah v populaci. V diskusi pořádané Institutem Strategeo a Institutem H21 to v minulém týdnu uvedl ředitel institutu Strategeo a dlouholetý novinář Veselin Vačkov.

Upozornil na základní paradox vztahu médií a platforem. Mediální domy považují platformy za ohrožující, protože jim odsávají příjmy z reklamy, ale zároveň jsou na nich existenčně závislé jako na distribučním kanálu. Evropská regulace, zejména v podobě směrnice Digital Services Act (DSA, 2022), která hrozí platformám vysokými pokutami za nedodržení pravidel pro moderaci obsahu, je nutí k preventivní sebeochraně, konkrétně v potlačování dosahu sporného obsahu, aniž by byl přímo smazán. Jde o takzvaný shadowban. „Mnohem efektivnější moderace, o které velmi často ani nevíte,“ pojmenoval Vačkov mechanismus, se kterým se musejí média vyrovnávat.

Zpravodajská média jsou přitom zvláště zranitelná. Pokrývají války, teroristické útoky, konflikty, násilí, což jsou témata, která algoritmy snadno označí za potenciálně škodlivá a omezí jejich šíření. „Algoritmus vám neřekne, že vás cenzuruje. Prostě se vám zhorší čísla,“ konstatoval Vačkov.

K tomu přistupuje ještě jeden trend, který Vačkov označil za přehlížený. Více než polovina nově vytvořeného obsahu cirkulujícího na internetu dnes už pochází od umělé inteligence. AI obsah lze přesně kalibrovat tak, aby vyhovoval algoritmickým požadavkům, zatímco lidský novinářský obsah stojí na hranách a zónách nejistoty. Výsledek? Regulace, která má chránit uživatele, může paradoxně zvýhodňovat strojově generovaný obsah nad „lidskou žurnalistikou".

Anonymita jako zesilovač agrese

Pro omezení nebo zrušení anonymních profilů na sociálních sítích se v diskusi vyslovil poslanec Patrik Nacher (ANO). „Kontrast mezi tím, co zažívám na ulici, a tím, co se děje na sítích, je obrovský. Česká republika je v přímém kontaktu kultivovaná země, ale na internetu to vypadá úplně jinak,“ řekl. Agresi vnímá jako přímo úměrnou anonymitě: čím méně je člověk identifikovatelný, tím odvážnější si dovoluje být. Zároveň sám přiznával komplikace s ověřováním identity, poskytováním údajů a zneužíváním dat.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) se domnívá, že Evropa musí najít cestu mezi přílišnou regulací, která ji oslabí v globální konkurenci, a přílišnou benevolencí, která ponechá platformy bez jakékoli odpovědnosti.

Tomáš Pojar, bývalý poradce pro národní bezpečnost, v předcházející diskusi zmínil, že deanonymizaci profilů na sociálních sítích může urychlit nástup AI. Velké množství AI generovaného obsahu totiž rozmazává hranici mezi člověkem a strojem, oslabuje důvěru v identitu jako takovou a nutí platformy hledat nové způsoby ověřování uživatelů. Také bývalá eurokomisařka Věra Jourová se domnívá, že AI sociální stě „vybydlí“ a že začne přibývat projektů „lidí s lidmi“. 

Evropské regulační ambice technologických platforem celkově narážejí na to, že ověřování věku zůstává nevyřešeným problémem, algoritmy jsou neprůhledné, polovina obsahu pochází od strojů a platformy mohou zamezit obsahu bez jediného viditelného zákazu. V takovém prostředí je možná nejdůležitější regulací ze všech digitální gramotnost, zaznělo rovněž v diskusi.