Firmy v Česku hledají více marketérů a méně píáristů
Největší poptávka je po accountech, nejvíce uchazečů má naopak zájem
o práci v PR na straně klienta a v event managementu. Vyplývá to ze
statistik personalistů.
MediaGuru
Články
Nejlepší olympijské reklamy 2012
Letní olympijské hry v Londýně jsou za dveřmi. Přinášíme výběr těch
nejlepších reklam na oslavu světového sportovního klání.
ČEZ spouští TV olympijskou kampaň s Petrou Kvitovou
Společnost ČEZ si pro podporu letní olympiády vybrala tvář tenistky Petry
Kvitové. Poprvé v historii se ve své kampani také pouští do prostoru
sociálních médií.
Nejsledovanější TV pořady prvního pololetí
Zpravodajství, seriály, české filmy, pohádky a pořady oblíbených
tváří se zařadily mezi nejsledovanější pořady letošního prvního
pololetí.
Rozšířená realita se prosazuje v retailu, využije ji i Ikea
Virtuální prvky se v retailu stávají masovou záležitostí. Po Tesku ji
využije také Ikea. IBM zase připravuje aplikaci použitelnou v každém
obchodě.
FB posty by neměly mít víc než 80 znaků
Každý měsíc je na Facebooku sdíleno více než 30 miliard postů,
obsahující odkazy, videa, fotografie či krátká sdělení. Jak zvýšit
efektivitu FB postů, aby právě ten váš zaujal?
Protektorátní reklama aneb všechno na příděl
Období tzv. Protektorátu se do historie českých dějin zapsalo jednou provždy jako jedna z nejtěžších kapitol a stejně tak zapůsobilo i v oblasti reklamy. Veškeré moderní přístupy, nové formy reklamní komunikace i rozvoj jako takový se ocitl ze dne na den v troskách. 15. března 1939 zmizela z mapy Evropy Československá republika a nahradil ji Protektorát Čechy a Morava. Československo přišlo o 30 procent svého původního území a tento atak neznamenal „jen” národní, společenskou, politickou a kulturní, ale z našeho hlediska především hospodářskou destrukci. Připojením okrajových částí k Říši jsme přišli o především významné průmyslové podniky, kromě toho se ve všech ostatních významných podnicích nastolila nucená správa, která měla za následek naprostou kontrolu veškeré produkce. V roce 1940 tak Němci kontrolovali a fakticky spravovali výrobu v takových firmách jako Škoda, Schicht, Poldi Kladno, Vítkovické železárny a mnohých dalších, které až do té doby určovaly významným způsobem rozvoj reklamy. Reklama se vrátila do rukou malých živnostníků a obchodníků, kteří však na její inovaci ve ztížených tržních a ekonomických podmínkách mohli myslet jen stěží. Pokračuje trend smaltovaných či plechových cedulí a hromadně se tisknou reklamní letáky, brožurky či pohlednice - jejich nespornou výhodou je levná pořizovací cena. Cena se stává rozhodujícím faktorem především kvůli zavedení jednostranně diskriminujícího kurzu, kdy se tzv. protektorátní koruna má k německé marce v poměru 1:10. Dalším drastickým zásahem je naprostá likvidace podnikatelských a obchodních aktivit židovského obyvatelstva (včetně majetku - tzv. arizace), tím dochází k dalšímu omezení produkce a distribuce zboží. Koupěschopnost obyvatel se minimalizuje po zavedení potravinových lístků, které se zavádějí plošně dne 2.10.1939 a vzápětí je následují poukázky na šaty a obuv. Tímto nařízením se dostává pod centrální kontrolu nejen veškerá produkce, ale také spotřeba obyvatel. V takto nastaveném vysoce úsporném režimu je vlastně reklama jako nástroj prodeje přebytečná. Je předem dáno, kolik si kdo čeho může koupit, lidé ve své podstatě nepotřebují žádnou stimulaci k tomu, aby nakupovali - oni chtějí, ale nemohou. Přesto za období Protektorátu vzniklo několik filmových reklam, především v prvních letech války, rozvíjí se neonová reklama, avšak bez výrazných vnitřních proměn. Nápaditost, kreativita i touha být originální se z pochopitelných důvodů vytrácejí. Tíživé ekonomické podmínky i nelichotivý stav trhu nutí vracet se k levným a tradičním formám a tak nechybí vývěsní štíty či oblíbené reklamní kresby na fasádách domů, plotech a plakáty, které se vylepují na stále větších plochách. I na tyto reklamní počiny však došlo: v roce 1942 vychází nařízení, které upravuje používání a především úmístění takovýchto reklamních sdělení. Vyhláška nařizuje: „reklamní a informační zařízení nesmějí rušiti nebo hyzditi vzhled místa nebo krajiny, ráz jednotlivé budovy a jejího okolí, brániti rozhledu do dálky, rušiti přímo nebo nepřímo silniční dopravu, ohrožovati veřejnou bezpečnost a pořádek a obtěžovati nepřípustným způsobem”. Nově se tedy k umístění reklamy požadovalo povolení stavebního úřadu, pokud ovšem se nejednalo o reklamu v místě provozování činnosti, tedy u obchodu či dílny. Výjimku ještě měly úřady a služebny Německé říše, Národněsocialistické německé strany dělnické, její složky a připojené svazy. Jak jinak... Na závěr dodejme, že sankce za neuposlechnutí této vyhlášky, která v podstatě znamenala i reklamu na příděl, byly víc než zajímavé: 10 000 korun či až měsíční vězení. O co méně se investovalo do propagace zboží, o to více se investovalo do propagandy, především ideové. To však už s reklamou a jejím základním využitím nemá nic společného. Autorka textu: Kateřina Hlouchová
TV letos doručují méně GRP’s než vloni
Omezení reklamní komunikace na ČT se v letošním prvním pololetí
projevilo celkovým nižším objemem doručených reklamních GRP’s.
Třetina zákazníků nespokojena se svým věrnostním programem
Třetina zákazníků není spokojena s výhodami, které jim členství
v klubu přináší. To ohrožuje zákaznickou loajalitu.
Ročenka Graphis: to nejlepší ze světového designu
Americký magazín Graphis představil ve své ročence to nejlepší ze
světového designu, reklamy, fotografie, plakátu a výročních zpráv. Letos
zabodovala i Česká pošta.
Nejnovější články
