Autor textu MediaGuru
Spory mezi mediálními domy a technologickými giganty se dostaly na další
úroveň. Nejen v Kanadě.
Kanadská legislativa s názvem Online News Act měla zajistit dohodu mezi digitálními platformami a tvůrci zpravodajství na odměnách za obsah, který koluje Facebookem či Googlem. Meta se ale rozhodla situaci řešit tak, že mezi kanadskými uživateli Facebooku a Instagramu od tohoto týdne žádné zprávy kolovat nebudou. Tento týden začala na tomto trhu firma Marka Zuckerberga skrývat odkazy, které vedou na zpravodajské články. Nejen od kanadských vydavatelů. Pokud se Kanaďan přátelí s někým v USA, nebudou moci tyto odkazy vzájemně sdílet – kanadskému uživateli se nezobrazí. „Zahraniční vydavatelé budou moci dál postovat své odkazy a další obsah; ani jedno z toho však nebude dostupné lidem v Kanadě,“ vysvětluje Meta.
Takzvaný Online News Act nařizuje platformám typu Facebooku, Instagramu či Googlu, aby vyjednávaly s mediálními domy o provizích. Řada uživatelů těchto služeb zpravodajství sdílela či vyhledávala. „Abychom byli v souladu s tímto nařízením, začali jsme ukončovat dostupnost zpravodajství v Kanadě,“ uvádí Meta. Podle serveru Social Media Today technologičtí obři argumentují mimo jiné tím, že regulace dostatečně neodráží stav mediálního ekosystému. Podobný krok jako Facebook a Instagram chystá v Kanadě podle The Verge také Google.
Scary times. I’m no longer able to see the @IndigiNewsMedia page or stories on @instagram. #BillC18 isn’t even in full force yet, and Meta and Google have started the blocking process. My heart is broken b/c I worked really hard on two stories last week and there are folks who… pic.twitter.com/8WG0RLPH2x
— Anna Mary Mckenzie (@legally_cree) July 31, 2023
Ministryně Pascale St-Ongeová, jejíž rezort je obdobou českého ministerstva kultury, ovšem ubezpečila, že Kanada nehodlá nechat takové jednání bez povšimnutí. Podle St-Ongeové vyslala Meta „nezodpovědný“ signál. V minulosti Facebook zareagoval na obdobnou legislativu v Austrálii, následně se však s řadou tamních vydavatelů dohodl.
Meta se delší dobu snaží deklarovat, že je tento druh obsahu pro ni a její uživatele snadno postradatelný. Už v roce 2021 například uvedla, že hodlá v newsfeedu zobrazovat ještě méně politiky – tedy tématu, které je pro řadu mediálních domů klíčové. Tehdy měl politický obsah mít ani ne tříprocentní podíl na tom, co uživatelé v průměru ve svém kanálu příspěvků vidí. Technologické platformy typu Facebooku kromě toho redukují i formu, v jaké se odkazy na zpravodajské texty (nejen ty politické) zobrazují.
Patrné je to i v Česku, kde rovněž vedou mediální domy zastupované Unií vydavatelů spory s Facebookem a Google o způsob, jakým by měla síťová a zpravodajská média obchodně koexistovat. Koncem roku 2022 přestaly americké firmy zobrazovat českým uživatelům náhledy na sdílené články. Chtějí se tím vyhnout povinnosti platit médiím za užívání úryvků z jejich obsahu, jak vyžaduje novela autorského zákona. „Asociace online vydavatelů (AOV), Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) a Unie vydavatelů (UV) konstatují, že tento krok společnosti Google je jednostranný a s minimální snahou o dialog s asociacemi, které reprezentují naprostou většinu zpravodajského a magazínového obsahu online v České republice,“ znělo tehdy stanovisko českého vydavatelského trhu k vypnutí takzvaných snippetů na Googlu.
Bez ohledu na průběh vyjednávání s Metou a Googlem ale na média ty hlavní bitvy možná teprve čekají. Podle informací serveru Semafor se přední světová vydavatelství jako The New York Times, News Corp či Axel Springer chystají žalovat tvůrce jazykových modelů typu ChatGPT a požadovat finanční odškodnění. Důvodem má být to, že tvůrci takzvané umělé inteligence používají na trénování svých modelů mimo jiné i zpravodajské články. Jiným mediálním subjektům se podařilo jít smířlivější cestou.Agentura AP uzavřela s tvůrci ChatGPT dohodu o využívání textového archivu agentury. Její finanční podrobnosti firmy nezveřejnily. Vydavatelé si každopádně nemohou příliš dovolit, aby jejich příjmy pokrátila po sociálních sítích další digitální inovace.
-riv-
# zpravodajství # Google # Facebook # vydavatelství # newsfeed # legislativa # Meta # blokace # Kanada
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
Peníze zůstávají ve firmě na investice, majitel Seznamu uvádí, že mu
vyplaceny nebyly a oponuje tak premiérovi Babišovi.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.