Autor textu MediaGuru
U generace tzv. millennials už nemá televize postavení nejčastějšího
zdroje zpráv.
Mladé generaci ve věku 18-33 let, často označované jako „millennials“, se někdy přezdívá také digitální domorodci. V prostředí nových technologických a komunikačních možností totiž vyrůstali a osvojili si je v časném věku. To se projevuje i na způsobu, jakým konzumují mediální obsah včetně zpravodajství. Takzvaná nová média se pro ně stala přirozeností a právě ona se stávají hlavním kanálem, kterým informace k miléniové generaci proudí. V případě generací předchozích je to ale televize, která své postavení dosud neztratila, jak uvádí studie Pew Research mezi třemi tisícovkami respondentů z reprezentativního vzorku populace.
Zaměřila se totiž na tendence a zvyklosti ve sledování zpravodajství mezi Američany různých generací. Byť jde o z českého pohledu odlišný sociokulturní kontext, zajímavé je právě ono generační srovnání, které souvisí nejvíce s nástupem technologického pokroku.
Vždyť i v České republice vyrůstají „digitální domorodci“, pro něž jsou konkrétně sociální média nedílnou součástí životů již od mala. Studie dále zahrnula i lidi z poválečné generace (narozené mezi lety 1946 až 1964) a tzv. generace X (ohraničené roky 1965 a 1980).
Na otázku, odkud čerpali v uplynulém týdnu účastníci studie nejvíc informací o politice, „millennials“ odpovídali ve většině případů (61 procent) příznačně: na Facebooku. Mezi odpověďmi měli k dispozici celkem různých 42 zdrojů (od televizních kanálů přes noviny až po Twitter, který jako nejčastější zdroj informací uvedlo jen 14 procent mladších dotázaných).
Zdroj: Pew Research Center
Po Facebooku mezi mladou generací následovala zpravodajská televizní stanice CNN, ovšem s propadem 17 procentních bodů. S postupujícím věkem respondentů rostl význam televize, respektive jejího lokálního vysílání. Ovšem těm ze „starších generací“, kteří Facebook používají, se také zobrazovalo menší množství příspěvků souvisejících s politikou, přestože jejich zájem o danou oblast je v porovnání s millennials vyšší. Přibližně čtvrtina mladších respondentů uvedla, že každý druhý příspěvek, který vidí, se týká politiky. To je o šest, respektive osm procentních bodů více, než u ostatních generačních skupin respondentů.
Z dalších výpovědí ale vyplývá, že digitální domorodci neuvažují o Facebooku jako místu, kam by chodili čerpat politické zpravodajství. Jako by tato sociální síť byla místem, kde je možné se o mnoha událostech dozvědět jen tak mimochodem, jak jsme již dříve uvedli s odkazem na starší průzkum centra Pew Research. Facebook podle všeho nepředstavuje pro mladou generaci zpravodajský kanál jako takový – když měli vybrat mezi nabízenými médii, které vnímají jako svůj hlavní zdroj informaci, prakticky nikdo Facebook nezmínil.
Zdroj: Pew Research Center
Pětina potom uvedla stanici CNN. Jisté potíže v tomto směru ale představuje i samotné zařazení Facebooku do seznamu coby zpravodajského média – sociální síť nabízí jen takové zpravodajství, které uživatelé odebírají, případně které sami rovnou tvoří.
Sledovat přes Facebook lze prakticky všechny klasické zpravodajské kanály včetně zmiňované CNN. Ta si tak může uchovat svou důvěryhodnost, ačkoli se způsob konzumace jejího obsahu proměňuje. Ze studie totiž vyplývá, že mladší respondenti nechovají vůči zavedeným zpravodajským médiím větší nedůvěru než ti starší, kteří Facebook v takové míře nepoužívají.
-jav-
Foto: Photospin
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Podle únorového výzkumu agentury NMS Market Research souhlasí se zavedením
věkové hranice vstupu na sociální sítě bezmála devět z deseti Čechů,
nejčastěji navrhují limit 15 let.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.