Autor textu MediaGuru
Design se u nás redukuje na estetický problém. Nastal čas, aby mu lidé
rozuměli v souvislostech.
Poslední dobou je design módní téma. Každý o něm rád mluví, ale bohužel málokdo mu rozumí. Příčina je jednoduchá: v designu je potřeba edukace stejně jako v jiných oborech, nestačí, že se jen líbí. Jak říká Tomáš Hrivnák z firmy Hrivnak, jenž se zabývá problematikou řízení značek, u nás se design poměrně běžně redukuje na estetickou rovinu. Primárně však jde o uživatelský problém a problém srozumitelnosti „produktového jazyka“.
Design vyžaduje kultivaci, a to jak v korporátním, tak ve veřejném prostředí, čehož by se mohl chopit tzv. designérský překladatel. „Přidanou hodnotu tohoto překladatele si představuji podobně jako přidanou hodnotu jakéhokoliv překladatele z jednoho jazyka do jiného. Jednak jde o samotné porozumění obsahu designu, což není žádná velká věda, ale podobně jako jste v Číně podstatně znevýhodněn, neumíte-li čínsky, tak jste u ,čtení‘ designu znevýhodněn prostým nerozuměním,“ vysvětluje své pojetí Tomáš Hrivnák.
Ve veřejném prostoru by mohl designérský překladatel fungovat na podobné bázi jako Adam Gebrian, který pravidelně píše do Lidových novin o architektuře. Přibližoval by pojem designu čtenářům, recenzoval by vybraná designérská díla a snažil by se bořit existující klišé.
V korporátním prostředí by měl být designérský překladatel integrován do organizace firmy, nejlépe do oblasti „customer experience“, kde by měl za úkol nejen zprostředkovat design, ale i kulturu a systém hodnot firmy. Nejlépe by se tohoto úkolu mohli zhostit profesionálové z oblasti designu, nicméně i do vzdělání svých překladatelů by se neměly bát investovat ani firmy samotné.
„Velké firmy investují nemalé prostředky do komunikace, a to i do té ,bezděčné‘ – například ztvárněním určitého prostoru, samotného produktu nebo služby. ,Odbornými překladateli‘ se v takovém případě stávají na jedné straně reklamní agentury a na straně druhé nepoučení marketingoví profesionálové, často s přísně ekonomickým vzděláním,“ říká Hrivnák. Proto se často stává, že v důsledku špatně přečteného kontextu se tvoří posunutý obraz reality, mnohdy pro firmu, potažmo značku nežádoucí. Onen designérský překladatel by pak měl díky své soustavné průpravě dokázat přivést firmu k efektivnější práci s významem ve všech stopách, co za sebou zanechává, a vylepšit tak její hodnotu.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Chceme, aby z našich kampaní bylo cítit, že Furiosa je pro naše zákaznice
kamarádka, která za nimi stojí, ať už chtějí být kýmkoli, říká CMO
značky Veronika Tázlerová.
Jak obstát v době, kdy umělá inteligence produkuje záplavu obsahu,
zatímco spotřebitelé jsou více nedůvěřiví a chrání si svá data? I na
to odpověděli experti na webináři WPP Media. Představili klíčové trendy,
které budou formovat marketing v roce 2026. Budoucnost podle nich nepatří
bezhlavému nasazení technologií, ale strategickému budování důvěry a autenticity.
Kreativní experimentování nebo technologické „hraní si“ s umělou
inteligencí zůstává u Čechů spíše okrajovou záležitostí.