Autor textu MediaGuru
Design se u nás redukuje na estetický problém. Nastal čas, aby mu lidé
rozuměli v souvislostech.
Poslední dobou je design módní téma. Každý o něm rád mluví, ale bohužel málokdo mu rozumí. Příčina je jednoduchá: v designu je potřeba edukace stejně jako v jiných oborech, nestačí, že se jen líbí. Jak říká Tomáš Hrivnák z firmy Hrivnak, jenž se zabývá problematikou řízení značek, u nás se design poměrně běžně redukuje na estetickou rovinu. Primárně však jde o uživatelský problém a problém srozumitelnosti „produktového jazyka“.
Design vyžaduje kultivaci, a to jak v korporátním, tak ve veřejném prostředí, čehož by se mohl chopit tzv. designérský překladatel. „Přidanou hodnotu tohoto překladatele si představuji podobně jako přidanou hodnotu jakéhokoliv překladatele z jednoho jazyka do jiného. Jednak jde o samotné porozumění obsahu designu, což není žádná velká věda, ale podobně jako jste v Číně podstatně znevýhodněn, neumíte-li čínsky, tak jste u ,čtení‘ designu znevýhodněn prostým nerozuměním,“ vysvětluje své pojetí Tomáš Hrivnák.
Ve veřejném prostoru by mohl designérský překladatel fungovat na podobné bázi jako Adam Gebrian, který pravidelně píše do Lidových novin o architektuře. Přibližoval by pojem designu čtenářům, recenzoval by vybraná designérská díla a snažil by se bořit existující klišé.
V korporátním prostředí by měl být designérský překladatel integrován do organizace firmy, nejlépe do oblasti „customer experience“, kde by měl za úkol nejen zprostředkovat design, ale i kulturu a systém hodnot firmy. Nejlépe by se tohoto úkolu mohli zhostit profesionálové z oblasti designu, nicméně i do vzdělání svých překladatelů by se neměly bát investovat ani firmy samotné.
„Velké firmy investují nemalé prostředky do komunikace, a to i do té ,bezděčné‘ – například ztvárněním určitého prostoru, samotného produktu nebo služby. ,Odbornými překladateli‘ se v takovém případě stávají na jedné straně reklamní agentury a na straně druhé nepoučení marketingoví profesionálové, často s přísně ekonomickým vzděláním,“ říká Hrivnák. Proto se často stává, že v důsledku špatně přečteného kontextu se tvoří posunutý obraz reality, mnohdy pro firmu, potažmo značku nežádoucí. Onen designérský překladatel by pak měl díky své soustavné průpravě dokázat přivést firmu k efektivnější práci s významem ve všech stopách, co za sebou zanechává, a vylepšit tak její hodnotu.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Česká republika by měla víc pracovat na své mezinárodní značce a jasněji komunikovat své přednosti v oblasti inovací, podnikání nebo
technických dovedností, myslí si marketér a stratég Radim Svoboda.
Zároveň je toho názoru, že národní branding by měl stavět na plném
názvu země.
Cenu Lukáše Přibyla za nejlepší marketing a komunikaci mezi kluby Chance
Ligy získal za sezonu 2025/26 FC Hradec Králové. Stal se teprve druhým
klubem v historii ankety, který v hlavní kategorii zvítězil mimo dvojici
Sparta–Slavia. V Chance Národní Lize uspěl SK Artis Brno.
Řetězec KFC rozšířil svou nabídku o sezonní California menu. Nová
produktová řada, která bude dostupná do konce srpna, sází na kombinaci
kuřecího masa, avokáda, zeleniny a nové omáčky inspirované kalifornskou
kuchyní.