Nadpoloviční většina Čechů je pro placení ČT a ČRo ze státního rozpočtu
Nadpoloviční většina Čechů se podle výzkumu agentury Kantar vyjadřuje ke
zrušení poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas a jejich nahrazení
financováním ze státního rozpočtu. Zároveň ale polovina se v takovém
případě obává o nezávislost médií veřejné služby.
Podle nejnovějšího šetření agentury Kantar pro Českou televizi podporuje lehce nadpoloviční většina české veřejnosti změny financování médií veřejné služby. Zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami ze státního rozpočtu by uvítalo přibližně 60 % dotázaných a polovina lidí souhlasí také se sloučením České televize a Českého rozhlasu. Zároveň však polovina populace připouští, že financování ze státního rozpočtu může vést k ohrožení nezávislosti médií. Výrazná většina (87 %) podporuje zavedení kontroly hospodaření Nejvyšším kontrolním úřadem. Data zveřejnila ČT v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM), který se v závěru druhé části věnoval médiím veřejné služby.
Pro zrušení poplatků se vyjádřili především voliči SPD, ANO a částečně i Motoristů a rovněž otázka případného slučování ČT a ČRo nachází větší podporu mezi voliči nastupující vládní koalice. Více než dvě třetiny respondentů se domnívají, že sloučení přinese finanční úsporu.
Právě tento argument ale zástupci médií veřejné služby vyvracejí. Předseda Rady ČT Karel Novák a generální ředitel ČRo René Zavoral v OVM uvedli, že sloučení televize a rádia veřejné služby naopak zvýší náklady a nepřinese očekávané úspory. „Na Slovensku, v Maďarsku, ve Francii, ve Švédsku se toto řeší a ukazuje se, že naopak ty výdaje mohou být mnohem vyšší v danou chvíli, že to úspory ve finále žádné nepřinese," uvedl v diskusi šéf ČRo.
Vyčíslili také, že by v případě zrušení koncesionářských poplatků náklady ze státního rozpočtu na fungování těchto médií činily 11 miliard korun.
Zavoral zároveň konstatoval, že případné sloučení České televize a Českého rozhlasu postihne více Český rozhlas. Zahraniční zkušeností podle něho ukazují, že po sloučení bývá rozhlas odsunut na okraj a jednotná instituce začne fungovat primárně jako „televizní“. Rozpočet pro rozhlas je ve sloučené instituci snížen zhruba na polovinu (z poměru 74:26 na 87:13), což ukázala například zkušenost ze Slovenska, dodal.
Státní rozpočet znamená závislost
Zavoral v OVM zopakoval, že financování formou poplatků považuje za nejlepší možnou formu pro zachování redakční nezávislosti. „Nevidím důvod měnit něco, co funguje. Platební morálka je v Česku na špičkové úrovni," popsal s tím, že například v sousedním Polsku byla změna financování motivována špatnou platební morálkou. To ale není český případ, zdůraznil Zavoral.
Karel Novák během debaty označil za přijatelné dva modely financování médií veřejné služby – koncesionářské poplatky s pravidelnou indexací nebo variantu, kdy je rozpočet veřejnoprávních médií navázán na ekonomický ukazatel, například HDP. Právě dlouhé období bez valorizace poplatku podle něj v minulosti vedlo k omezování výroby a nejistotě ohledně budoucího rozpočtu. Oba zmíněné modely jsou podle Nováka dlouhodobě udržitelné, předvídatelné a zároveň chrání nezávislost veřejnoprávních médií na momentální politické reprezentaci, což nelze garantovat při financování přímo ze státního rozpočtu.
Podle Zavorala se jako reálné ukazují obavy, že státní rozpočty jsou pod tlakem a příspěvky pro média veřejné služby tento tlak pocítí a pro svou činnost nebudou mít dostatek financí.
Novák: ČT komunikuje dobře
Závěrem Karel Novák odmítl, že by Česká televize směrem k veřejnosti komunikovala ve věci poplatků a jejich osvěty nedostatečně. Když byl dotázán, zda je spokojen s komunikací České televize ve srovnání s Českým rozhlasem, odpověděl, že spokojen je a že nemá žádné výhrady.
„To je totální nesmysl a já nebudu komentovat slova svých kolegů," uvedl v souvislosti s připomenutím, že člen Rady ČT Luboš Xaver Veselý požadoval po bývalém generálním řediteli ČT Janu Součkovi, aby ČT nevedla kampaň za zvyšování poplatků. Zdůraznil, že rada kontroluje ředitele, ale nekontroluje členy rady, a že „není to žádné zadání. Není to prostě pravda." Dodal, že ČT komunikovala i s komerční sférou ohledně memoranda, což považuje za důležité pro zachování duálního systému.
Změna financování České televize a Českého rozhlasu by ale byla možná nejdříve od začátku roku 2027. V OVM to řekl místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO).
Zrušení koncesionářských poplatků chce prosadit vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů sobě, uvádí to v návrhu programového prohlášení. Zatím ale neupřesnila, kolik by mělo být na provoz médií veřejné služby vyhrazeno.
Do OVM byli k debatě o médiích veřejné služby zváni i Vadim Petrov, člen RRTV, a Pavel Matocha, člen Rady ČT. Pozvání ale odmítli.
-mav-
# výzkum # Česká televize # Český rozhlas # veřejnost # Karel Novák # financování # média veřejné služby # Kantar # Václav Moravec # René Zavoral # veřejná služba # Otázky Václava Moravce
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Zrádci míří na živé finále do O2 areny, na startu vyprodali Kongresové centrum
Reality show Zrádci přesune své finále poprvé do pražské O2 areny.
Organizátoři jej označují za dosud největší živé finále reality show
v Česku. Součástí večera bude promítání závěrečného dílu třetí
řady i doprovodný program před tisíci diváky.
# Aktuality # TV & video # Lidé
Předsedou Rady České televize byl opět zvolen Karel Novák
Karel Novák zůstává předsedou Rady České televize. Ve středeční volbě
získal deset hlasů z osmnácti a ve funkci tak naváže na své dosavadní
působení.
Sledovanost Nedělní debaty zatím dosahuje 369 tisíc, podobně jako loni
Nová Nedělní debata České televize dosahuje v prvních třech
vysíláních průměrné sledovanosti 369 tisíc diváků starších 15 let
při podílu 22,8 %. Jde o podobné výsledky, jaké měly ve srovnatelném
období loni OVM.