Autor textu MediaGuru
Návrat 100+1 se podařil, tradiční značka zachráněna
Vydavatelství Extra Publishing se podařilo znovu nastartovat tradiční
časopis 100+1. Jeho prodeje rostou.
Brněnskému vydavatelství Extra Publishing, které na podzim loňského roku převzalo tradiční magazín 100+1, se podařila výjimečná věc: nejen že magazín zachránilo, ale ještě se mu podařilo zvýšit jeho prodaný náklad. A to v době, kdy se většina tiskových titulů potýká se stagnací nebo poklesem prodaného nákladu.
Ochranné známky 100+1 a 100+1 zahraniční zajímavost odkoupila společnost Extra Publishing od správce konkurzní podstaty vloni na podzim. Původní vydavatel se totiž dostal do konkurzu a 100+1 přestala na určitý čas vycházet. Získat ochrannou známku přitom nebylo vůbec snadné. Podle neoficiálních informací se o ochrannou známku ucházely další tři subjekty, spjaté s konkurenčním vydavatelstvím RF Hobby, které je úspěšným vydavatelem právě v segmentu populárně naučných titulů.
Extra Publishing se pro obnovení 100+1 rozhodlo využít svůj čtrnáctideník Svět. Mohlo tak oslovit jak předplatitele tohoto čtrnáctideníku, tak předplatitele původního čtrnáctideníku 100+1. Klíčové bylo, kolik předplatitelů se z obou předplatitelských kmenů podaří udržet.
Před tím, než se 100+1 z trhu kvůli ekonomické situaci stáhla, prodávala podle posledních auditovaných údajů v průměru 23 tisíc výtisků, z čehož bylo cca 9 tisíc předplatitelů. V červnu letošního roku se obnovená 100+1 dostala na necelý dvojnásobek, když dosáhla průměrného prodaného nákladu 41 215 výtisků, z čehož bylo téměř 24 tis. předplatitelů. Pro 100+1 to byl rekordní výsledek.
Od konce loňského roku prodaný náklad 100+1 stále stoupá. Rozšiřuje se i počet předplatitelů, a to i přesto, že od května 100+1 zvýšila prodejní cenu o 6 Kč na 35,90 Kč.
Vývoj prodaného nákladu 100+1 (XI/2011-VI/2012), v ks
Zdroj: ABC ČR
Obchodní ředitel Extra Publishing Pavel Pospíšil odhaduje, že z původních předplatitelů 100+1 odebírá její novou podobu až 7 tisíc předplatitelů, z původního čtrnáctideníku Svět až 5 tis. předplatitelů. Vydavatelství přitom očekává, že růst prodaného nákladu by mohl pokračovat i dál. „Stále přibývají nová prodejní místa, která měla i původní 100+1, od září jsme navíc v prodeji ve 200 supermarketech Billa,“ dodává. Podařený relaunch pak přičítá zejména tomu, že časopis dostává svému názvu. „Kromě toho se ukázalo, že 100+1 je dobrá a silná mediální značka. Úspěšné bylo retro vydání, navíc jsme měli docela viditelnou marketingovou kampaň, která také zafungovala,“ popisuje Pavel Pospíšil.
Růst prodaného nákladu se odráží i v růstu čtenosti, která oproti loňskému druhému pololetí, kdy představovala 67 tis. čtenářů, vzrostla na 174 tis. čtenářů v prvním letošním pololetí.
Vývoj čtenosti 100+1, 2.pol. 2011-1. pol. 2012, čtenost na vydání v tis.
Zdroj: Media projekt, SKMO, Unie vydavatelů, GfK Czech, Median
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Čeští vydavatelé navrhují zavedení nulové sazby DPH na tisk
Vysoké zdanění tisku může podle České unie vydavatelů ohrožovat jeho
ekonomickou stabilitu i nezávislost. Česko má přitom nejvyšší DPH na
tisk v celé EU, na což vydavatelé upozorňují u příležitosti
Světového dne svobody tisku.
Hattrick chystá tři speciály k fotbalovému MS, zvýhodní je v balíčku
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
RSF: Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.