Autor textu MediaGuru
Za pandemie koronaviru prodeje nealkoholických nápojů začaly stagnovat.
Prodeje byly za uplynulé měsíce podprůměrné. Úspěch záleží na
prázdninách.
Při nouzovém stavu, kdy byly uzavřeny všechny gastro provozovny, nedošlo u nealkoholických nápojů na rozdíl od piva či tvrdého alkoholu k navýšení prodejů v maloobchodních prodejnách. Prodeje stagnovaly a za poslední tři měsíce byly v porovnání s předchozím rokem podprůměrné. Úspěch nyní záleží na prázdninách.
Z aktuálních údajů společnosti Nielsen vyplývá, že maloobchodní tržby za nealkoholické nápoje za posledních 12 měsíců dosáhly téměř 19,5 miliard korun. V meziročním porovnání to znamená 3% nárůst, a to konkrétně o 571 mil. korun. Z hlediska prodaného objemu však celý segment stagnoval. Čeští spotřebitelé nakoupil téměř 1,7 miliard litrů nealkoholických nápojů ročně, čímž se maloobchodní spotřeba navýšila o 0,4 % oproti předchozímu období.
Začátek letošního roku byl pro skupinu nealkoholických nápojů slibný – během prvních tří měsíců prodeje převyšovaly předchozí roky. Nicméně koronavirová pandemie druhé čtvrtletí významně ovlivnila. Prodeje začaly klesat, a to i přes zvyšující se teploty. Duben a květen byly v meziročním srovnání podprůměrné, v podobném duchu se rozběhl i červen. Lidé spíše než nealkoholické nápoje nakupovali trvanlivé potraviny nebo drogistické zboží.
Z nealko segmentu nakupují Češi nejvíce balené vody, ať už minerální, stolní, pramenité, či kojenecké. Celkově tvoří 62 % spotřeby a putují na ně 4 z 10 korun výdajů na nealko. Roční spotřeba vzrostla o 1 % na úroveň 1,04 miliard litrů, což v přepočtu na jednoho obyvatele představuje průměrně 97 litrů vod ročně.
Z hlediska preferencí dlouhodobě převažují minerální vody, které tvoří téměř dvě třetiny z celkové spotřeby (64 %), následují stolní a pramenité vody (32 %) a malý segment kojeneckých vod (4 %). V rámci typů vod mají čeští spotřebitelé nejraději jemně perlivé vody, které představují téměř polovinu z nákupů a zájem o ně rok od roku roste. Neperlivé vody si ukrajují 30 % a perlivé necelou čtvrtinu (23 %).
Dlouhodobě roste zájem o neochucené vody. Pokud se již spotřebitel rozhodne pro ochucenou, preferuje hlavně příchuť citrónu, pomeranče a lesního ovoce.
Po vodách jsou druhým nejpopulárnějším typem nealkoholických nápojů limonády. Jejich roční spotřeba však v meziročním srovnání klesla o 3 %, a to na úroveň 403 mil. litrů, čímž se staly nejrychleji klesajícím segmentem za poslední rok. Za poklesem stojí všechny příchutě od kolové, pomerančové, citrónové po hroznovou, s výjimkou menšinové tonikové. Kolová příchuť se přitom stále těší největší oblibě – z celkového prodaného objemu tvoří tři čtvrtiny.
Třetí nejprodávanějších skupinou tvoří džusy, které zaznamenaly 4% meziroční nárůst spotřeby i tržeb. Češi nakoupili za poslední rok v maloobchodě 154 milionů litrů džusů a zaplatili za ně více než 4 miliardy korun. Z příchutí vede pomeranč, multivitamin a jablko.
Nejdynamičtější vývoj prožívají energetické nápoje, které mají i nejvyšší průměrnou cenu v rámci segmentu (44 korun za litr). Jejich maloobchodní spotřeba i tržby byly přibližně o 10 % vyšší než před rokem. Celkový prodaný objem za uplynulých 12 měsíců překročil hranici 48 milionů litrů. Roční obrat přesáhl 2,1 miliard korun.
V nejmenší míře utrácejí Češi za ledové čaje, na které vydali celkem 687 mil. korun. Jejich spotřeba je 45 milionů litrů.
-stk-
# retail # Nielsen # koronavirus # gastro # nealko # vody # balené vody # limonády # džusy # energetické nápoje # ledové čaje
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 zůstává
v divácké skupině starší 15 let Všechnopárty. Následovala komedie
Marečku, podejte mi pero!, která měla zároveň nejvyšší sledovanost
v 15–54.
Glow21je společným dílem Petra Čecha a jeho zastupující agentury The
Playbook House, českých expertů na leadership a firemní rozvoj Luboše
Kastnera a Jiřího Panušky, kteří stojí za manažerskou
společností BC21.
Důvěra lidí v novináře není podle nové studie publikované v Journal of
Law and Economics dána pouze kvalitou médií, ale zásadně ji ovlivňuje
také fungování právního státu. Výzkum, na němž se podílel i ekonom
Niclas Berggren z VŠE, ukazuje, že silnější instituce a vymahatelnost
práva souvisejí s vyšší mírou důvěry v média.