Někteří radní ČT a ČRo poslali výzvu k dialogu o financování ČT a ČRo

 Část radních České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zaslala členům vlády a poslancům otevřený dopis s výzvou k dialogu s odbornou veřejností o financování médií veřejné služby. Kvůli záměru vlády zrušit poplatky za televizi a rozhlas se obávají o budoucnost veřejnoprávních médií. Dopis, který má ČTK k dispozici, podepsalo 11 z nynějších 17 radních ČT a jeden ze stávajících sedmi radních ČRo.

Radní zároveň podpořili výzvu generálních ředitelů České televize Hynka Chudárka a Českého rozhlasu Reného Zavorala ministru kultury Otovi Klempířovi (za Motoristy) k vytvoření pracovní skupiny, která bude jednat o financování ČT a ČRo.

Vláda ANO, SPD a Motoristů plánuje zrušit televizní a rozhlasové poplatky a počítá s převedením financování veřejnoprávních médií na státní rozpočet. Koalice se již dohodla, že změna nastane od ledna 2027. Vláda chystanou změnu zdůvodňuje snahou snižovat finanční zátěž lidí i firem. Argumentuje také tím, že financování formou poplatků funguje jen v deseti z 27 zemí EU.

Klempíř ve středu uvedl, že ministerstvo kultury připravuje několik modelů financování ČT a ČRo. Probere je koalice, pak je nabídne odborné veřejnosti k debatě.

„Obracíme se na Vás, protože se obáváme o budoucnost Českého rozhlasu a České televize. Silná, nezávislá a stabilně financovaná média veřejné služby představují jeden ze základních a nezbytných pilířů demokratické a zdravé společnosti. Jakékoliv jejich ohrožení je proto rizikem pro všechny občanky a občany této země, a to jak v současnosti, tak i v budoucnosti," uvedli radní v dopise.

Český rozhlas i Česká televize jsou podle nich dlouhodobě médii s nejvyšším podílem důvěry občanů ČR a tuto důvěru je nezbytné chránit a citlivě o ni pečovat. Veřejnoprávní média podle nich nejsou jen dalším hráčem na trhu, ale jsou jedinečná v tom, že bez přímé závislosti na soukromých a politických zájmech či reklamním rozpočtu plní službu, kterou ze své podstaty nemůže zajistit nikdo jiný. Týká se to uchování duchovního, kulturního a přírodního dědictví, například menšinových témat, specializovaného vysílání pro děti a mládež či seniory.

Obsah daný zákonem, a nově i memorandy o způsobu naplňování veřejné služby, nelze podle radních udržet bez stabilního, dlouhodobě předvídatelného a nezávislého systému financování. Za ten považují stávající financování prostřednictvím poplatků, které transparentně a průkazně odděluje veřejnoprávní službu od jakéhokoliv skrytého ekonomického vlivu.

Výzvu podepsali David Brabec, Jefim Fištejn, Ivana Chmel Denčevová, Vlastimil Ježek, Ladislav Mrklas, Karel Novák, Jiří Padevět, Bára Procházková, Ilja Racek, Milada Richterová a Tomáš Řehák z Rady České televize a Zbigniew Czendlik z Rady ČRo.

Televizní poplatek se loni po více než roce vyjednávání legislativní úpravou zvýšil ze 135 na 150 korun měsíčně, rozhlasový pak ze 45 na 55 korun. Česká televize má odhadovaný roční příjem z poplatků kolem 6,7 miliardy Kč a rozhlas 2,5 miliardy Kč.