Nielsen: Supermarkety a diskonty zvládají pandemii nejlépe

Zástupci výzkumné agentury Nielsen Lubomír Mechura, retailer service director CZ&SK/Southeast Europe, a Kristýna Garreisová, retailer services consultant, prezentovali na Kongresu Samoška, pořádaném Atoz Marketing Services, rešerše posledních sedmi měsíců, ze kterých vyplývá, kdo jsou vítězové a kdo poražení koronavirové krize.

Češi se podle výzkumu nyní nejvíce obávají zvýšení cen potravin (37 %), dále 35 % má strach o stav ekonomiky a 31 % o zdraví. Následuje strach o zaměstnání, který má 13 % a 12 % Čechů se obává migrace. Ta byla v předchozích obdobích na vyšších příčkách. Ve druhém čtvrtletí pak Češi začali více spořit, konkrétně 46 %, zatímco v prvním čtvrtletí spořilo 41 %. Většinou lidé omezují zábavu mimo domov (52 %), utrácejí méně za oblečení (42 %) a přecházejí na levnější značky potravin (31 %). Původně byli respondenti optimističtí a předpokládali, že se ekonomika zotaví za dva až tři měsíce.

Pandemie přinesla i změny v nákupním chování, kdy 38 % Čechů zvětšilo svůj nákupní koš, 39 % začalo kupovat větší balení, 25 % přešlo na privátní značku a 30 % kupuje nyní levnější produkty a značky. „Driverem růst trhu byly dva panické týdny během karantény,“ uvádí Lubomír Mechura s tím, že v Nielsenu rozdělují období pandemie na tři úseky, kdy porovnávají meziroční změny tržeb v českém maloobchodě. První úsek je před karanténou (leden a únor 2020), druhý v karanténě (březen a duben 2020) a třetí po karanténě (květen až červenec 2020).

Pokud vezmeme porovnání v rámci kamenných prodejen mezi hypermarkety (HM), supermarkety (SM) a diskonty a tradičním obchodem (TT), tak nejlépe z uplynulého období vycházejí supermarkety a diskonty. Jejich podíl byl před karanténou 9,6 %, následně se zvýšil na 10,8 % a po karanténě je 6,4 %. Během karantény je předběhly lehce hypermarkety. „Z mého pohledu je to dáno tím, že v době největšího strachu zákazníci preferovali prodejny s větším prostorem, v HM je navíc i větší sortiment, takže když nakupujete méně často, je vhodnější jít tam, proto v době karantény odsával spotřebitele kanál HM,“ vysvětluje čísla Lubomir Mechura. Období karantény také přineslo více zákazníků do malých prodejen na tradičním trhu, jejich podíl je 5,2 %, protože lidé si vybírali prodejny, co neblíže obydlím.

Hůře na tom byly drogerie, zatímco před karanténou byly v konjunktuře a držely podíl 9,5 %, následně kvůli zavření poklesly na 1,3 % a ani po karanténě se nevrátily na původní stav, mají jen 2 %. „Drogerie jsou takový částečný poražený. Když lidé zůstali doma na home-office, tak neměli takovou potřebu o sebe tolik pečovat, nakupovat dekorativní kosmetiku a parfémy. Prací prášky a jiné čistící prostředky pak koupili ve velkých HM,“ říká Mechura.

Dalším poraženým jsou čerpací stanice. Profilují se čím dál více jako convenience segment a nabídkou konkurují menším prodejnám potravin a přidávají i různé služby. Lidé během karantény ale méně jezdili autem, a tak přišel i v případě čerpacích stanic propad o14 %. Ani dovolené v letních měsících to nezachránily a čísla zůstala nízká (-11,5 %) – nejvíce se zde prodával alkohol.

Největším vítězem je online, který před karanténou rostl o více než 37 % a následně během karantény byla jeho akcelerace vysoká (téměř 105 %) a po karanténě u růstu zůstal (54 %). Naopak k poraženým se řadí segment Horeca (-77 %), po karanténě hodně provozoven otevřelo a propad obratu se snížil na -20,9 %. 

Během karantény klesla i promoční aktivita. Česká republika má dlouhodobě podíl na promocích 55 %, kdy v karanténě klesl na 50 %, následně se ale opět vrátil do původního stavu (54 %). Podle Lubomíra Mechury se dá očekávat s blížící se ekonomickou krizí opět tlak na cenu, a proto se promoce zřejmě brzy dostanou zpátky na 55% podíl.

-zue-