Novinařina jako nejhorší práce pro rok 2013?

Novinařina dokonce v žebříčku nejhorších povolání „překonala“ práci dřevorubce či vojáka (druhá a třetí nejhorší pozice). Tvůrci ankety zohlednili ale jen práci redaktora papírových novin, on-line žurnalismus tak nebrali vůbec v potaz. Na podporu svých závěrů cituje server CareerCast.com redaktorku černé kroniky listu Palm Beach Post Rochelle Gilken, pro kterou byla novinařina vysněným povoláním. Její pohled ale změnila míra stresu a plat, který zůstal za jejím očekáváním. „Mám dvě děti a musím přiznat, že vzhledem k množství stresu jsem nemohla být šťastná a najít rovnováhu mezi prací a rodinou,“ přiznala. Žebříček povolání tak hodnotil profese v různých kategoriích, jako je pracovní prostředí, míra stresu, příjem nebo perspektivnost oboru.

Server Poynter.com, zaměřený na kvalitu žurnalistiky, ale přece jen vyzpovídal publishera serveru CareerCast.com, aby konkrétně k žurnalistice řekl více. Ano, novinařina byla podle něj vždycky relativně dost stresujícím povoláním, s prakticky nepřetržitým pracovním nasazením za nikoliv vyloženě oslňující plat. K těmto faktorům se podle něj přidává nepříznivý odhad vývoje v oboru, kdy vydavatelé nemají zájem najímat nové novináře a v celém průmyslu se obecně šetří. Naopak ale nároky na pracovníka rostou, konkrétně na zvládnutí nových komunikačních technologií jako jsou například sociální sítě. K tomu se tedy přidává nejistota z budoucího vývoje a plánů zaměstnavatele.

Nejhorší pracovní pozice

Zdroj: CareerCast.com

Papír versus internet

Mediální pracovníci oslovení serverem Mashable.com se snažili popsat rozdíly mezi klasickou a on-line žurnalistikou. Producent serveru TheNewsHouse.com Jon Glass vyzdvihuje právě rozdílné požadavky zmíněných pozicí. Do výbavy on-line žurnalisty by podle něj měly patřit základy kódování nebo znalosti datové žurnalistiky. Právě tyto „digitální dovednosti“ podle Marka Glasera, editora PBS MediaShift, můžou v dlouhodobém horizontu usnadnit pracovní uplatnění on-line žurnalistů, protože jinak se od té klasické „papírové“ neliší její stresující povahou, ba naopak. Podle zmíněných respondentů mají on-line média uzávěrku prakticky neustále. Trefnou protiotázku nakonec položil Sree Sreenivasan přednášející o problematice sociálních sítí na Kolumbijské univerzitě: „Když je práce novináře tak hrozná, proč je tolik těžké najít místo?“

Nejlepší pracovní pozice

Zdroj: CareerCast.com

Jak změřit idealismus?

Komparace zaměstnání podle metodiky serveru CareerCast.com s využitím několika pokud možno objektivních kritérií nicméně nemůže dostatečně změřit motivace a vztah pracovníků ke svému povolání. Jinak řečeno, stresu lze vzdorovat, pokud člověk věří, že jeho práce má smysl. A přes fakt, že jeho místo mu nezaručí status milionáře, se dokáže snadno přenést v případě, že ho zaměstnání naplňuje. Slova o ideálech a poslání můžou znít pateticky, nicméně nezapomínejme, že v českém kontextu můžeme snadno asociovat slova „novinář“ a „hlídací pes demokracie“. Neodkazuji tím na současný stav žurnalistiky, ale na čapkovské pojetí role novináře, na jeho nutkání a privilegium ptát se „Co dělat, aby diktátorské boty nevstoupily do naší země?“

Ukázka z filmu o Karlu Čapkovi Člověk proti zkáze

Aktuálně není zanedbatelný ani úspěch seriálu o novinářském prostředí  z produkce HBO The Newsroom, jehož druhá řada půjde do vysílání 15. července. V chuti „dělat dobré zpravodajství navzdory všem firemním, obchodním i svým vlastním potížím“ (jak praví oficiální popisek k seriálu) se přece také odráží velká porce idealismu a nadšení, které sotva nějaká statistika může brát v potaz.

Autor textu: Jan Vávra