Autor textu MediaGuru
Novinový byznys: Výnosy táhne tisk, digitál je slabý
Výnosy novinového průmyslu se loni mírně snížily, hlavním zdrojem je ale
stále tištěná verze.
Výnosy světových novin dosáhly v loňském roce celkové částky 168 mld. USD, což bylo meziročně o 1,2 % méně. Za období posledních pěti let se souhrnné výnosy světových novin snížily o 4,3 %. Vyplývá to z letošní zprávy World Press Trends, kterou pravidelně sestavuje asociace WAN-IFRA. Podle zprávy nadále pokračuje trend růstu podílu výnosů z distribuce (tištěné a digitální) a naopak pokles podílu výnosů z inzerce. Podíl výnosů z distribuce (prodaný náklad tištěných verzí, prodej online obsahu) už má představovat 58 % na celkových novinových výnosech. Prognóza do roku 2018 je přitom taková, že se nadále očekává pokles podílu výnosů z reklamy a mírně stoupající trend podílu výnosů z prodeje obsahu (distribuce).
Výnosy světových novin z obsahu a z reklamy (mld. USD), 2011-2018
Základem financování novin zůstávají i přes rozmach digitálních médií především výnosy z tištěného obsahu a z tištěné inzerce. Celkový objem digitální reklamy a digitálního obsahu je zatím výrazně menšinový. Výnosy z digitální inzerce online verzí světových novin měly loni růst jen o 7,3 % na celkových 9,3 mld. USD. Výnosy z digitálního obsahu se loni meziročně zvýšily o 31 % na celkových 3 mld. USD.
Podíl tisku a digitálu na výnosech světových novin, 2011-2015
Náklady tištěných novin celkově loni vzrostly na 719 mil. kusů, tj. o 4,9 % ve srovnání s rokem 2014, za posledních pět let se náklad dokonce zvýšil o 22 %. Důvodem je ale především růst tištěného nákladu v Indii, Číně a některých dalších asijských zemí. V Evropě, Severní Americe a v Austrálii tištěný náklad novin klesá – za období posledních pěti let je pokles nejvýraznější na evropském kontinentu (-24 %). Celkově má noviny číst 2,7 mld. lidí, tj. cca 40 % světové populace. Noviny v digitálních formátech sleduje 1,3 mld. lidí, tedy více než 40 % internetové populace.
Vývoj nákladu tištěných novin ve světě v roce 2015
| meziročně (vs. 2014) | za období pěti let | |
| Asie | +7,8% | +38,6% |
| Severní Amerika | -2,4% | -10,9% |
| Latinská Amerika | -2,7% | -1,5% |
| Střední Východ a Afrika | -2,6% | -1,2% |
| Evropa | -4,7% | -23,8% |
| Austrálie a Oceánie | -5,4% | -22,3% |
Zdroj: WAN-IFRA
Další data najdete zde.
-mav-
Mohlo by vás zajímat
Hattrick chystá tři speciály k fotbalovému MS, zvýhodní je v balíčku
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
RSF: Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Děti podle Čechů čtou méně, hlavní příčinou jsou digitální technologie
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.