Škrty poplatku ohrozí vysílání i volný přístup k titulům, varuje Rada ČT

Rada České televize na středečním mimořádném zasedání přijala stanovisko, ve kterém vyzývá odpovědné osoby a instituce (poslance, senátory, členy vlády, ministra kultury) k nastavení financování Česká televize v souladu s platnými zákony a závazky veřejné služby. Varuje, že případné snížení příjmů by mohlo ohrozit schopnost televize plnit povinnosti plynoucí ze Zákona o ČT i Memoranda o naplňování veřejné služby. Rada zároveň odmítla spekulace o nedostatečné kontrole hospodaření ČT a zdůraznila, že hospodaření ČT je pravidelně auditováno. Vyvrátila zároveň, že může peníze čerpat z rezervních fondů.

„Návratem výše příjmů do roku 2024 by Česká televize nebyla schopná plnit úkoly dané zákonem a memorandem. Proto ČT odpovědné osoby vyzývá, aby financování vycházelo z transparentních principů a tak, aby se mohla rozvíjet v souladu se všemi zákonnými normami," stojí mimo jiné ve stanovisku. V něm také Rada varuje, že omezením příjmů přijdou diváci o ceněné služby, u nichž zároveň hrozí, že budou zpoplatněny ve streamovacích službách. 

Pro stanovisko Rady ČT hlasovalo deset radních. Proti byli dva (Luboš Xaver Veselý, Pavel Matocha), zdrželi se rovněž dva (Ivan Tesař, Petr Šafařík).

Rada ČT se ve středu mimořádně sešla, aby řešila chystané změny v návrzích na financování České televize, které zamýšlí současná vládní koalice. Předseda SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura nejprve uvedl, že vláda zamýšlí vyčlenit z platby televizního poplatku vybrané skupiny, a to konkrétně seniory starší 75 let, nezaopatřené mladé do 26 let nebo firmy. Místopředseda Sněmovny Patrik Nacher (ANO) ale druhý den řekl, že návrh ještě není hotový. Zatím tak není jasné, co přesně vládní koalice zamýšlí.  

Podle vyjádření generálního ředitele ČT Hynka Chudárka by se omezení poplatku projevilo poklesem příjmu ČT až o 2,1 mld. Kč. Pokud by mělo dojít ke snížení rozpočtu na úroveň roku 2024, tedy před schválením velké mediální novely, díky které se TV poplatky loni zvyšovaly, představovalo by snížení 850 mil. Kč. I to by ale podle dnešních slov generálního ředitele znamenalo pro ČT zásadní problém. „Omezení o 850 milionů korun je nepředstavitelné a museli bychom ho podrobit detailní analýze. Na základě novely jsme nastavili nové rozpočty, které počítají s konkrétními prostředky. Začali jsme plánovat nové programové projekty, nakoupili jsme sportovní práva za stovky milionů až do roku 2031, která nejenže nelze vypovědět, ale musíme je odvysílat. Od těchto závazků v podstatě nelze ustoupit," sdělil Hynek Chudárek s tím, že pokud by se ČT chtěla z uzavřených smluv vyplatit, stálo by jí to přes 800 milionů korun. „Zajímalo by mě, kdo ten rozdíl dorovná," ptal se.  ČT by dále musela propouštět, což by zase znamenalo vyplácet odstupné. Omezení TV poplatku by nutně muselo vést ke zrušení Memoranda o naplňování veřejné služby, dodal generální ředitel. 

Chudárek zároveň radní informoval, že od ministra kultury Oty Klempíře dostal pozvánku na pátek 10. dubna, kde mu chce předložit nové návrhy týkající se České televize. Co má být jejich obsahem, ale generální ředitel netuší. „Nevím, co mi chce ministr kultury představit," sdělil. 

Samotné svolání mimořádného jednání Rady ČT vyvolalo mezi radními rozdílné reakce. Předseda Karel Novák jej zdůvodnil obavou z možného výpadku až 2,1 miliardy korun a potřebou znát dopady na fungování ČT.

Část radních však postup kritizovala, například Pavel Matocha uvedl, že bez konkrétního návrhu není o čem jednat a financování není v pravomoci rady. Podobně místopředseda Ivan Tesař apeloval na zdrženlivost a věcné posouzení až po předložení návrhu. Kritický postoj zaujal také Luboš Xaver Veselý, podle nějž se rada dostává na pole aktivismu a reaguje na situaci předčasně.

Naopak Tomáš Ježek považuje současnou debatu za potřebnou, aby si politici uvědomili dopady případných změn ještě před jejich schválením. Ivana Chmel Denčevová přirovnala situaci k „runu na banku“ a upozornila na rostoucí nejistotu mezi zaměstnanci.