Klempíř: V zákoně o ČT a ČRo se mohou změnit i částky, s kterými pro ně počítá
Ministr kultury Oto Klempíř nevyloučil, že změny v připravovaném
zákoně o médiích veřejné služby se mohou týkat i rozpočtů, které
zákon ČT a ČRo přidělí.
Ministr kultury Oto Klempíř nevyloučil, že změny v připravovaném
zákoně o médiích veřejné služby se mohou týkat i rozpočtů, které
zákon ČT a ČRo přidělí.
Těsně nadpoloviční většina firem působících v Česku předpokládá
letos v digitálním marketingu stagnaci rozpočtů. Průzkum MNForce zároveň
ukazuje, že sociální média dominují jako nejefektivnější nástroj a trh
se posouvá k důrazu na měřitelné výsledky a ROI.
Současný model financování médií veřejné služby v Česku není podle
nové studie nutné zásadně měnit. Analýza založená na srovnání
třinácti evropských zemí upozorňuje, že případná reforma by mohla
ohrozit stabilitu financování i redakční nezávislost a přinést nová
rizika.
Česká televize by při snížení příjmů nemusela plnit zákonné
povinnosti ani závazky veřejné služby. Rada ČT proto apeluje na politiky,
aby změny financování nepřijímali bez znalosti jejich dopadů.
Globální rozpočet na nákup a plánování médií se po deseti letech
stěhuje do Publicisu.
Zahraniční vysílání Českého rozhlasu čekají omezení kvůli snížení
financování ze strany ministerstva zahraničí. Změny se dotknou personálu,
jazykových mutací i rozsahu vysílání a zasáhnou i posluchače
v zahraničí.
O čtvrtinu méně peněz letos od ministerstva zahraničí obdrží
zahraniční vysílání Českého rozhlasu. To se neobejde bez propouštění a omezení služeb, uvedl generální ředitel ČRo.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.
V návaznosti na úpravu velké mediální novely zvýší Český rozhlas
v roce 2026 výnosy z rozhlasových poplatků až o 20 procent. Naopak
o polovinu sníží výnosy z reklamy a sponzoringu.
Zástupci stran vyjednávajících o nové vládě připouštějí, že
opuštění financování médií veřejné služby z televizních a rozhlasových poplatků je reálné. Může být nahrazeno financováním ze
státního rozpočtu.