Papírové knihy stále táhnou knižní byznys

Nakladatelství knih společnosti Mladá fronta operuje jako samostatná divize. Přesto ale, změnilo se pro vás něco poté, co větší část médií Mladé fronty byla převedena pod společnost CN Invest?

Nic podstatného se pro knižní divizi nezměnilo. Dokonce ani trh prodej příliš neřešil, protože jsme separátní divizí a nebyli jsme vnímáni jako součást prodejního balíku. Jako určitou interní výhodu této změny spatřuji to, že se více propojíme s tituly v rámci Mladé fronty, což nám pomůže v propagaci. Můžeme dělat některé věci rychleji a flexibilněji. Teď například připravujeme s týdeníkem Euro knižní edici.

Jak z vašeho pohledu hodnotíte vývoj na knižním trhu?

Knižní trh se v posledních letech vyvíjí stabilně – dramaticky neklesá, ani neroste. Nakladatelům velmi pomohlo snížení DPH z 15 % na 10 %. Otevřely se tím možnosti k vydávání kvalitnějších knih.

Velikost knižního trhu je podle zprávy Svazu nakladatelů a knihkupců odhadovaná na 7 mld. korun. Tento údaje se ale vztahuje k roku 2014. Platí to stále?

Ano, podle dostupných informací odpovídá objem 7 mld. Kč i současnému stavu.

To znamená, že zájem ze strany čtenářů o knihy – především papírové – neklesá…

Papírové knihy se dále drží. Nenaplnilo se očekávání z doby před pěti lety, že elektronické knihy vytlačí knihy papírové. Pořád platí to, že 60 % obratu nakladatelé vytvářejí tři poslední měsíce v roce. Kniha je velmi vhodným vánočním dárkem a myslím si, že ještě nenastala doba, že by lidé darovali e-book. Papírová kniha má stále váhu.

Kdo je typickým čtenářem knih?

Nelze to příliš zobecnit. Ženy čtou pravděpodobně víc, ale nelze přesně říci, kdo je typickým čtenářem knih.

V případě tištěných periodických titulů se hodně diskutuje o mladé generaci, která s papírovými médii v současnosti tráví méně času než tatáž generace v době před 10-15 lety. Pozorujete tuto generační změnu i v knižním odvětví?

V rámci našeho Knižního klubu pro základní školy vidíme, že čtou více děti na prvním stupni než na druhém. Ale na druhé straně segment dětských knih stále roste, a to z pohledu distribuovaných i prodaných knih. Nevidíme tedy odklon dětských čtenářů od knih.

Nakladatelství Mladá fronta, které je nejstarším kontinuálně fungujícím nakladatelstvím v Česku, vydává v průměru necelých 200 knih ročně. Je to aktuální údaj i pro rok 2016?

Je to v zásadě tak, i když údaj o počtu vydaných titulů není zcela vypovídající o postavení nakladatelství. Neodpovídá totiž obratu. Když jsem před osmi lety nastupoval do Mladé fronty, tak jsme přinášeli 170 novinek ročně a pár dotisků. A teď vydáváme podobný počet novinek, ale navíc obrovské množství dotisků. Naše knihy jsou dnes prodejně úspěšnější než dříve.

Jak si stojíte z pohledu tržeb?

Z hlediska tržeb jsme odhadem šestí největší, před šesti lety jsme byli devatenáctí. Obratově jsme víc než na dvojnásobku toho, co jsme vytvářeli před šesti lety.

Ovlivňuje vás konsolidace trhu, kterou vede především Albatros?

Koncentrace probíhá, ale neřekl bych, že ovlivňuje ostatní nakladatele do té míry, že by byli nějak omezováni.

A kdyby za vámi Albatros přišel s nabídkou odkupu?

Vyhovuje nám stávající pozice.

Daří se naplňovat záměry, které máte pro letošní rok?

Zatím můžeme hodnotit prvních pět měsíců, ve kterých se držíme nad plánem. Jsem přesvědčen, že bychom tak měli zakončit i celý letošní rok. Samozřejmě prodejně nejsilnější konec roku nás teprve čeká.

Jaké knižní novinky v druhém pololetí připravujete?

Připravujeme třetí díl řady knih od Ladislava Špačka „Dědečku vyprávěj…“. To je prodejní jistota. Vysoké prodeje očekáváme i od čtvrté knihy Marty Davouze, bývalé manželky Vladimíra Železného. Chystáme Superjídelníček II, který připravili Petra Lamschová společně se známým výživovým poradcem Petrem Havlíčkem. Dále plánujeme knihu „marmeládové královny“ Blanky Milfaitové. A pro fanoušky sportu chystáme s Českým olympijským výborem oficiální publikaci k letním olympijským hrám v Riu. Není to tedy tak, že bychom nakoupili za velké peníze práva na vydání něčeho, o čem nevíme, jak na to čtenáři zareagují.

Jaké typy knih se vám osvědčují?

Pro nás takovým segmentem, který jsme objevili a ve kterém se nám daří, jsou knihy o běhání a o sportu. Podařilo se nám tento segment prolomit a všechny naše knihy o běhání se dobře prodávají. Vnímám to tak, že si čtenáři naši značku s těmito knížkami spojují. Připravujeme další, zaměřené na triatlon nebo cyklistiku. Zpracováváme je buď formou příběhu, nebo erudovaných tréninkových plánů. Další segment, který nám dobře funguje, jsou historické knížky o odstřelovačích. Samozřejmě, že oblíbené jsou kuchařky, ale vždy je v nich třeba přinést něco nového.

A tolik populární detektivky?

Severská krimi nám například tolik nešla. Řekl bych, že svou roli hraje brand, i když jsem si to dřív nemyslel. Čtenáři si ale žánry začínají spojovat s konkrétními nakladateli.

Audioknihy zatím netvoří významnější část knižní produkce, jejich podíl se počítá na jednotky procent. Nakolik jsou audioknihy důležité ve vaší strategii?

Snažíme se nezůstat pozadu, ale určitě nejsme ti, kteří jsou mezi prvními a snaží se do audioknih významně investovat. Audioknihy jsou nákladově náročné a zatím prodej není tak vysoký, aby se jejich produkce ve velkém vyplácela. U nějakých titulů vydáváme audioknihy z toho důvodu, že pomůžou i tištěné knize. Audioknih vydáváme do deseti ročně, ale zase na druhou stranu je mnoho nakladatelů, které je vůbec nedělají.

Vidíte perspektivu v elektronických knihách?

Trh elektronických knih roste, zatím ale zdaleka nedosahuje podílu, jako v USA nebo ve Velké Británii, kde tvoří až 25 % z celkového knižního prodeje. U nás je to kolem 2-3 %. Pozvolna sice narůstá, ale skokově to neroste.

S čím to souvisí?

Češi jsou konzervativnější, u nás přetrvává pevná vazba, zatímco v USA je to paperback. Navíc v našem prostředí je kniha velmi tradičním dárkem, což může mít také vliv.

Už jste zmínil, že knižním nakladatelům pomohlo snížení DPH. Lze uvažovat ještě o nějaké úpravě legislativy, kterou byste uvítali?

V rámci novely autorského zákona chceme prosadit, aby alespoň 1 Kč z každé zapůjčené knihy šla autorovi a 1 Kč nakladateli. Rozpočet by to zatížilo jen asi 70 mil. Kč ročně. Je potřeba si uvědomit, že žádný běžný produkt se nepůjčuje téměř zdarma. Navíc jsme povinni pět kusů z každé vydané knihy zdarma zaslat do vybraných knihoven. Ročně se prodá asi 28 milionů knih a půjčí se jich 60 milionů. Jako nakladatelé z toho ale máme jen minimum.