Autor textu MediaGuru
Měření digitálního obsahu PEM-D ukazuje, že digitální video se sleduje
hlavně přes PC a notebooky.
Přestože televizní sledovanosti dominuje stále klasická televizní obrazovka, data signalizují i rostoucí trend sledovanosti televizního obsahu přes internet. Podle Kontinuálního výzkumu za období 1. čtvrtletí 2018 představovala tzv. živá a odložená sledovanost televizního obsahu na internetu 45 minut týdně, což je ve srovnání s průměrem za loňský rok nárůst o téměř dvacet procent. Živé internetové sledovanosti dominují hlavně notebooky a počítače, odložená sledovanost je nejčastěji sledována přes televizory připojené k internetu.
Konzumaci digitálního televizního i netelevizního obsahu sleduje rovněž od začátku letošního roku projekt PEM-D, který rozšířil měření televizní sledovanosti, jehož zadavatelem je profesní organizace ATO. Rozšíření projektu o PEM-D je odrazem technologických proměn a možností mediální konzumace. Také průběžná data z projektu PEM-D ukazují, že dominantním zařízením pro sledovanost video obsahu na internetu, který vytvářejí televizní provozovatelé, jsou počítače a notebooky. A ukazují také to, že internetová sledovanost živá i odložená může společně s odloženou televizní sledovaností přispět k celkovému navýšení sledovanosti televizních pořadů. Například u některých prime-timových pořadů České televize se navýšení pohybuje od deseti do třiceti procent celkové sledovanosti (viz graf níže).
Typ zobrazení
| Hodnota | |
|---|---|
| PC/notebook | 73.00 |
| smart phone | 10.00 |
| smart TV | 11.00 |
| tablet | 6.00 |
Zdroj: PEM-D, leden-květen 2018, ATO-Nielsen Admosphere
Podle dostupných údajů se Česká republika v měření digitálního televizního obsahu zařadila k progresivním trhům. „V mnoha ohledech patří český projekt k nejlepším na světě. Například poměr velikosti panelu k velikosti české televizní populace je nadstandardní, což umožňuje pracovat u mnoha analýz s významně menší statistickou chybou. Dále používáme technologie, které zajišťují měření v reálném čase a na úrovni sekund a uživatelé tak mají k dispozici velmi detailní časová data včetně tzv. real time dat o sledovanosti. Rovněž rozsah druhů dat z digitálního měření, včetně měření HbbTV, je nadstandardní. Jako jedni z prvních máme k dispozici i detailní možnost analyzovat celková harmonizovaná data díky způsobu propojení dat o klasické sledovanosti na televizorech (z peoplemetrového panelu) s výstupy z digitálního měření v jednom softwaru,“ popisuje jednatelka ATO Vlasta Roškotová.
Nejen proto by bylo dobré s projektem dále pracovat a rozvíjet ho. Mediální agentury by například uvítaly možnost statistického výpočtu celkového zásahu reklamy, tj. video kampaní v televizi a online na stanicích, webech a aplikacích (mobilních a HbbTV) členů ATO. Rozšiřovat by se mohly i platformy zapojené do měření. V tuto chvíli jsou měřeny webové přehrávače, mobilní aplikace (pro operační systémy Android a iOS) a HbbTV přehrávače členů ATO – televizních vysílatelů, kteří se rozhodli do projektu PEM-D zapojit. „Některé subjekty ale některé platformy vůbec neprovozují nebo se rozhodli je zatím do měření nezapojit. V tuto chvíli jsou měřeny všechny platformy České televize, včetně netelevizních videí, dále jsou měřeny téměř všechny platformy Primy, webové přehrávače Novy a TV Barrandov. Současně probíhají implementační práce na zapojení Óčka a o zapojení do měření požádala také společnost Seznam.cz TV,“ přiblížila Vlasta Roškotová.
V polovině května potvrdili členové ATO zájem o modul statistického odhadu demografického profilu internetové sledovanosti TV pořadů (a odvozeně i reklam). Toto řešení bude k dispozici od ledna 2019. ‚ATO postupuje po dílčích krocích, reflektuje i vývoj v měření v rámci Evropy a samozřejmě nadále počítá s dalším rozšiřováním Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu,“ dodává Roškotová.
Na českém trhu spuštěn od ledna 2018, popisuje sledovanost televizního a netelevizního video obsahu na internetu, jehož sledování se uskutečňuje pomocí různých elektronických zařízení (počítače, chytré telefony, notebooky). Měří se živá a odložená sledovanost TV pořadů na internetu, také statický obsah v hybridním vysílání (HbbTV) a rovněž i veškerý videoobsah konzumovaný přes tyto platformy, který se televizní subjekty rozhodnou označit. Jde primárně o veškeré TV pořady dostupné v archivu a o živé internetové TV streamy. Dále jsou měřeny reklamní video spoty a jiná komerční sdělení (pre-roll, mid-roll, post-roll) v těchto platformách. Měří se metodou „site centric“, která spočívá v instalaci měřících skriptů do webových přehrávačů a mobilních aplikací zapojených vysílatelů. Jde o tzv. „census“ data o konzumaci obsahu – měřena je celá populace, bez nutnosti pracovat jen se vzorkem.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Podle únorového výzkumu agentury NMS Market Research souhlasí se zavedením
věkové hranice vstupu na sociální sítě bezmála devět z deseti Čechů,
nejčastěji navrhují limit 15 let.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.