Autor textu MediaGuru
Popularita umělé inteligence v České republice roste. Dnes ji využívá
už 60 % populace.
V loňském roce v Česku výrazně přibyl počet uživatelů generativní umělé inteligence. Zatímco předloni ji používalo 23 % Čechů, loni se jejich počet téměř ztrojnásobil (60 %). Vyplývá to z nově zveřejněné studie Deloitte TMT Highlights Czech Republic 2025.
Za rychlým nárůstem počtu uživatelů nástrojů AI v Česku stojí především jejich dostupnost. Mnohé AI nástroje jsou totiž zdarma a lze je využívat na různých typech zařízení, což výrazně snižuje vstupní bariéry a podporuje jejich další rozšíření.
„Otázka už není, zda bude umělá inteligence měnit průmysl, ekonomiku a jednotlivé obory, protože to už se děje. Lepší je ptát se, jak moc je ovlivní. Propisování AI do našich životů je dobře vidět například na datech, jak často ji v Česku používáme. Kromě toho, že se meziročně ztrojnásobil počet Čechů a Češek, kteří AI používají, došlo i k nárůstu těch, kteří umělou inteligenci používají denně. Zatímco v roce 2023 to bylo přibližně 5 % uživatelů, loni šlo již o 27 %,” říká Julie Šislerová, expertka na imerzivní technologie a manažerka týmu komerční strategie ve společnosti Deloitte.
„Ukazuje se, že skokově narostl počet těch, kteří přešli od příležitostného používání AI k tomu, že se pro ně umělá inteligence stala denní rutinou. Až 40 % respondentů dále uvedlo, že jim generativní umělá inteligence významně usnadňuje život a šetří čas. Tuto technologii vnímají jako osobního asistenta, který je vždy přítomen a dokáže jim s čímkoliv pomoci,“ doplňuje Šislerová.
Zatímco v roce 2023 dominovali v používání AI muži, kteří tvořili většinu uživatelů, a ženy představovaly jen necelou třetinu, o rok později se situace změnila. Češi tak loni tvořili 54 % uživatelů, Češky pak 46 %. Podle expertů Deloitte lze očekávat, že tento trend bude pokračovat a AI bude získávat stále více uživatelů napříč různými demografickými skupinami.
„Zavádění umělé inteligence se v Česku zrychluje. Očekávejme, že se z pasivního získávání informací se přehoupneme do doby, kdy se AI stane proaktivním nástrojem, který nebude jen asistovat, ale bude schopný samostatně vyřešit úkoly, rozhodovat nebo automatizovat pokročilé procesy. Nasazení ve firmách a v organizacích má obrovský potenciál zejména v efektivitě jednotlivých činností, který je podle mých odhadů zatím využitý tak z pěti až deseti procent,“ přibližuje budoucnost kolem AI ředitel týmu M&A strategie a post-merger integrace v Deloitte Jan Kudlák.
Nejčastěji si nástroje AI osvojují mladší „digitální“ generace, především věková skupina 18 až 24 let (26 %). Následují lidé ve věku 25 až 34 let (25 %). Naopak nad 45 let (16 % a méně) používání AI nástrojů mezi Čechy klesá. Obecně však podle Deloitte platí, že čím více budou nástroje AI uživatelsky přístupné, tím širší okruh lidí je bude využívat – podobně jako při nasazování dřívějších technologických novinek.
Třemi nejpoužívanějšími nástroji mezi českými uživateli jsou ChatGPT (45 %), MS Copilot (5 %) a Gemini (4 %). Nejčastěji je Češi využívají pro řešení pracovních úkolů (31 %), asistenci v každodenním životě (20 %), ze zvědavosti (16 %) nebo pro zábavu (14 %).
„Pokud bychom se podívali na výsledky průzkumu do detailu, tak dotazovaní používají nejčastěji nástroje generativní AI pro dílčí úkoly jako vytvoření textu, kontrolu pravopisu, plánování itineráře, když potřebují něco vysvětlit nebo porovnat produkty,“ popisuje dále Julie Šislerová.
Značná část Čechů a Češek se používání AI ale i nadále brání (40 %). Jako hlavní důvody uvádějí, že jí nerozumí nebo neví, jak ji využít v každodenním životě. Někteří ji považují za příliš pokročilou, jiní se obávají jejích negativních dopadů a potenciálních rizik.
Mezi taková rizika patří například častější a početnější výskyt deepfakes v podvodných kampaních, například falešných politických prohlášení nebo deepfake obsahů s celebritami.
-stk-
# research # průzkum # Deloitte # umělá inteligence # AI # nástroje AI
Autor textu MediaGuru
Zájem o zdravý a dlouhý život mezi Čechy roste, většina lidí ale své
plány nedokáže proměnit v dlouhodobé návyky. Nová studie ResSolution
Group ukazuje, že největší překážkou není nedostatek informací, ale
spíše čas, energie a chybějící systém.
Tradici velikonoční pomlázky Češi přehodnocují, postupně se u nás
zabydluje zvyk velikonočního zajíčka a hledání vajíček, která ukryl.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.