Autor textu MediaGuru
Počet tištěných titulů a vydavatelů loni klesl
Počet tištěných titulů a vydavatelů na tuzemském trhu podle statistiky
NIPOS v loňském roce klesl.
Počet novin a časopisů na tuzemském trhu loni klesl o 70 na 5028 titulů. Novin vycházelo 1381, z toho deníků vydávaných alespoň čtyřikrát týdně 110, tedy o 15 méně než před rokem. Mírný nárůst zaznamenaly časopisy pro širokou veřejnost, jichž meziročně přibyla necelá desítka na 1962. Vyplývá to z údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS).
O víc než desetinu v loňském roce klesl počet vydavatelů. Společností, jejichž hlavní činností je vydávání knih, novin a časopisů nebo audiovideo dokumentů, bylo na konci loňského roku 790, ve srovnání s 894 v roce 2011. Počet jimi vydávaných periodických titulů se snížil z předchozích 1754 na 1187 titulů. Celkový náklad naopak narostl na 974 milionů z 886 milionů v předchozím roce.
Většinu vydávaných periodik, zhruba 70 procent, tvoří časopisy. V loňském roce rostly zejména časopisy pro specifické skupiny čtenářů, kterých proti předchozímu roku přibyla asi šedesátka na 1685 titulů. Podle vybraných dat patřily do takzvané TOP skupiny například odborné revue, časopisy pro ženy, muže a rodinu, tituly věnované cestovnímu ruchu, populárně historické a zeměpisné nebo časopisy pro děti a mládež.
V uplynulém období nastal velký nárůst v roce 1990 s rozvojem tržní ekonomiky, kdy se počet titulů zvýšil více než dvojnásobně. Další výrazné skoky tuzemský trh zaznamenal v roce 1992 a 1995. Naopak propad přišel na konci tisíciletí, kdy se počet vydávaných periodik snížil o 2000 titulů a dostal se zpět k výchozí úrovni. Největší vydavatelský boom je podle statistik patrný v roce 2008, kdy trh dosáhl 5687 vydaných titulů. Od té doby mimo jiné vlivem hospodářské krize počet vydaných periodik neustále klesá.
Periodický tisk - noviny a časopisy
| Kategorie | 2010 | 2011 | 2012 |
| Počet titulů novin | 1662 | 1522 | 1381 |
| z toho deníků (alespoň 4x týdně) | 122 | 125 | 110 |
| ostatních novin | 1554 | 1397 | 1271 |
| vydávaných 2-3x týdně | 5 | 7 | 7 |
| 1x týdně | 90 | 117 | 117 |
| méně často | 1445 | 1273 | 1147 |
| Počet titulů časopisů | 3603 | 3576 | 3647 |
| z toho pro širokou veřejnost | 1967 | 1953 | 1962 |
| pro specifické skupiny čtenářů | 1636 | 1623 | 1685 |
| Celkem novin a časopisů | 5265 | 5098 | 5028 |
Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
Mohlo by vás zajímat
Čeští vydavatelé kritizují nové podmínky Mety kvůli právům k obsahu
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
AOV doporučuje vydavatelům, jak vykazovat příjmy ze státní inzerce
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.