Autor textu MediaGuru
Výnosy z tisku jsou pro světové vydavatele stále důležité, jejich podíl
už ale nepřesahuje polovinu celkových výnosů. Naopak se zvyšují příjmy
z digitálu a dalších aktivit, ukazuje ročenka WAN-IFRA.
Závislost vydavatelského novinového sektoru na výnosech z tištěných edicí se snižuje. Podle letošní zprávy WAN-IFRA s názvem World Press Trends Outlook 2024-2025, která mapuje vývoj v novinovém odvětví napříč různými světovými zeměmi za poslední rok a naznačuje výhled do budoucna, klesl podíl výnosů z tisku pod polovinu celkových výnosů vydavatelů. Naopak digitální výnosy a alternativní zdroje financování nabývají na významu.
Tisk nyní tvoří 45 % celkových globálních příjmů oproti 57,5 % v roce 2023. Naopak digitální výnosy meziročně vzrostly o 7 % a tvoří v celkovém financování 31 % výnosů. Posílily díky zavádění digitálního předplatného (paywall) a také monetizaci newsletterů či podcastů. Téměř čtvrtinu příjmů (23,8 %) pak generují další zdroje jako eventy nebo e-commerce.
Investice do umělé inteligence a automatizace jsou pro 87 % vydavatelů prioritou. AI se využívá pro personalizaci obsahu, automatizaci redakčních procesů i efektivnější monetizaci. Podobně důležitá je i datová analytika (86 %), která pomáhá vydavatelům lépe porozumět svým čtenářům.
Snaha přilákat pozornost čtenářů vede k rostoucím investicím do redakční práce. Podíl výdajů na redakci představuje téměř 37 % celkového rozpočtu oproti 28 % o rok dříve. Naproti tomu investice do tiskové produkce mírně klesají a investice do vývoje nových produktů se za rok snížily dokonce o polovinu. To může být podle zprávy důsledkem pokračujícího úsilí investovat do rozvoje stávajících produktů spíše než vytvářet produkty nové.
Vztahy s digitálními platformami přinášejí smíšené výsledky. Zatímco spolupráce s AI firmami a video platformami se zlepšuje, příjmy z těchto partnerství klesly na 12 % z loňských 15,1 %.
Vedle ekonomických výzev čelí média i rostoucím hrozbám v oblasti svobody tisku. Počet kybernetických útoků, právních sporů a fyzických útoků na novináře narůstá – jen v roce 2024 přišlo o život téměř 100 novinářů.
Celkově ale zůstávají vydavatelé převážně optimističtí. 61 % mediálních manažerů věří v pozitivní vývoj v příštích 12 měsících a 64 % v delším horizontu. Klíč k úspěchu vidí v diverzifikaci příjmů, investicích do AI a kvalitním obsahu. Přestože se zdroje příjmů postupně přeskupují, celkové výnosy vydavatelského odvětví se v meziročním srovnání za sledované období zvýšily o téměř 2 %.
Průzkum byl proveden mezi 242 vedoucími pracovníky médií v 85 zemích. Detaily najdete zde.
-mav-
# tisk # inzerce # event # online # distribuce # vydavatelství # WAN-IFRA # paywall # výnosy # příjmy # financování
Autor textu MediaGuru
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.