Autor textu MediaGuru
Podle analýzy Medianu měly předvolební debaty vliv na posun nevoličů
k Miloši Zemanovi.
Vliv volebních debat prezidentských kandidátů na rozhodování voličů je známý. Svou důležitou roli hrají jak v zahraničí, tak v tuzemsku. Na dvě televizní volební debaty, v nichž se utkal Miloš Zeman s Jiřím Drahošem, se ve své analýze zaměřila výzkumná agentura Median.
Výzkum, který představil Daniel Prokop na konferenci „Volební výzkumy a volební modely: Jaké byly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017 a prezidentské volby 2018?”, probíhal ve třech vlnách na vzorku 1146 vždy stejných respondentů. První vlna proběhla v pondělí a úterý 22. a 23. ledna, tedy před debatou na Primě, kterou moderoval Karel Voříšek. Druhá vlna následovala hned ve středu a čtvrtek, před debatou na České televizi, jejíž moderátorkou byla Světlana Witowská. Poslední třetí vlna následovala v pátek a sobotu do 10 hodin.
Zásah televizních debat nebyl pouze primární, tedy prostřednictvím televizní obrazovky, kdy tu na Primě sledovalo 2,2 mil. diváků, tu na České televizi 2,7 mil. diváků, ale také sekundární. Lidé si o nich četli v tisku a na sociálních sítích či se o nich bavili s přáteli. Konkrétně debatu na ČT v rozhovoru s přáteli zmínilo 47 % dotázaných, tu na Primě probralo 43 %.
Způsob moderování bylo hodnoceno lépe na České televizi, jež ze srovnání lépe vyšla také z pohledu zajímavosti debaty.
Z pohledu kandidátů byl při debatě na Primě respondenty výrazně lépe hodnocen Miloš Zeman, z debaty na České televizi vyšel Zeman také lépe, nicméně náskok před Jiřím Drahošem už nebyl tak velký.
Pomocí interaktivních grafů zobrazila agentura Median proměnu volebních postojů diváků před a po debatě. „Díky televizním debatám se mimo jiné zaktivizovali lidé, kteří volit jít nechtěli. Častěji se přitom přikláněli k Miloši Zemanovi,“ podotkl Daniel Prokop.
Na interaktivní grafy se můžete podívat zde.
„Samotný posun v názorech diváků debaty však nemusel být způsoben pouze debatou. Názory se mohly proměnit u všech diváků dané stanice či díky ostatním částem kampaně. Proto jsme udělali analýzu, v níž byl věk, vzdělání, minulé volební chování a celková míra sledování dané stanice kontrolovány. Vlastně jsme se tak ptali, zda debata měla vliv na lidi, kteří jsou ze všech ostatních podstatných hledisek stejní a působí na ně podobné vlivy,“ popsal Prokop.
„A ukázalo se, že debaty měly skutečně na rozhodování voličů vliv. Obě dvě mobilizovaly nevoliče. Debata na Primě je posunula trochu více k Zemanovi, a navíc znejistila část volných voličů Drahoše. Posuny díky debatě ČT byly celkově i vyšší, ale šly u různých skupin voličů různými směry. Přisuzuji to mimo jiné tomu, že debata na veřejnoprávní televizi byla vyrovnanější a informativnější, a různé skupiny voličů v ní tak mohly nacházet argumenty pro či proti svým kandidátům,“ dodal Daniel Prokop.
-stk-
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Data
Přestože 54 % lidí preferuje převedení financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet, většina zároveň odmítá, aby se
média veřejné služby dostala pod kontrolu státu. Zachování současného
systému poplatků podporuje 34 % respondentů. Vyplývá to z průzkumu
Stem/Mark pro ČT.
# Aktuality # TV & video # Audio
Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstupují v úterý
3. listopadu do 24hodinové stávky. Protestují proti vládnímu návrhu na
změnu financování veřejnoprávních médií. Stávku doprovodí pochody
i veřejná shromáždění v deseti městech a projeví se také v programu
obou institucí.
Zaměstnanci České televize budou v úterý 3. listopadu 24 hodin
stávkovat. Omezení se dotkne především zpravodajství a publicistiky. ČT24
přejde na krátké relace každou hodinu, z programu zmizí například
Události, Studio 6 nebo Sama doma. Dětský kanál ČT :D bude vysílat
beze změny.