Prima, Mrož nebo Pegas? U mrazáku rozhodují vteřiny

Horké letní dny, jaké panovaly letos, mohou prodeje zmrzlin zvednout velmi rychle, ale pro kategorii je důležitější stabilní počasí než tropické rekordy. „Když se počasí výrazně střídá, lidé ztrácejí letní náladu,“ říká Martin Štoček, který v Bidfoodu vede marketing zmrzlinových značek Prima, Mrož a Pegas.  V rozhovoru také popisuje současnou situaci na zmrzlinovém trhu od retailu přes gastro až po e-commerce, jak jsou i na konzervativním trhu potřebné inovace, proč už řadu let sází na spolupráci s influencery, ale rozhodně kvůli tomu nemíní opustit televizní reklamu, jak fungují inovace se značkami Hollandia, Pribináček, Kofola či Tatra, nebo proč letos došlo na rebranding ikonické značky Mrož.

Platí stále, že mezi nejprodávanější zmrzlinové příchutě patří vanilka a čokoláda?

Pokud se na kategorii podíváme v širším pohledu, vanilka a čokoláda stále patří k nejpopulárnějším příchutím. Záleží samozřejmě na konkrétní cílové skupině a generaci zákazníků, ale globálně se dá říci, že tyto tradiční příchutě zůstávají velmi silné.

Jak dnes vypadá český zmrzlinový trh? Kolik zmrzliny sní průměrný Čech?

Přesné číslo spotřeby na osobu vám teď neřeknu, ale dlouhodobě vnímáme, že spotřeba zmrzliny roste. Když se podíváme deset patnáct let zpět, nárůst je patrný. Důvodem je mimo jiné výrazně širší výběr i dostupnost zmrzliny pro zákazníky.

Když se podíváte na letošní letní sezonu v meziročním srovnání, vidíte nějaké zásadní změny?

V oblibě typů zmrzlin, příchutí, značek i produktových formátů je český zákazník poměrně stabilní a konzervativní. Meziroční změny samozřejmě existují, ale nevidím žádné převratné výkyvy. Letošní sezona je podle mě stabilnější než loňská, a to jak z pohledu prodejů, tak celkového trhu. Počasí má na zmrzlinovou sezonu stále vliv, i když už neplatí, že by bylo jediným rozhodujícím faktorem.

Loni si například pivovary stěžovaly na chladnější léto, které se odrazilo v propadu prodejů. Do jaké míry tedy počasí ovlivňuje prodeje zmrzliny? Dá se tento vliv alespoň orientačně vyčíslit?

Často se porovnává průměrná teplota jednotlivých lét, ale pro nás není důležitá jen samotná hodnota průměrné teploty. Loňská sezona ve skutečnosti nebyla špatná, zejména když ji srovnáme s dlouhodobým historickým vývojem. Stále šlo o úspěšnou sezonu. Rozhodující ale byla kontinuita počasí. Aby zmrzlinový trh ideálně fungoval, potřebujeme delší období tepla. Když se počasí výrazně střídá, přicházejí chladné dny a následně opět vedra, lidé ztrácejí letní náladu. Méně plánují výlety, koupání, posezení na zahrádkách nebo další venkovní aktivity, při nichž vzniká příležitost dát si zmrzlinu. Pokud lidé vědí, že bude týden horko, začnou se na to přirozeně připravovat.

Tedy dostat se do jakéhosi letního „flow“…

Zmrzlina je do značné míry impulzní produkt a souvisí s emocí i momentální náladou. Právě delší chladné výkyvy tuto náladu narušují. Loni sice byly krásné letní dny, ale střídaly se s chladnějšími obdobími častěji než letos.

Potřebujete kontinuitu teplého počasí také z distribučních důvodů? Co například znamená pro zásobování situace, kdy náhle udeří několikadenní čtyřicetistupňová vedra?

Tady je potřeba odlišit dva hlavní segmenty – retail a gastronomii. V retailu se objednávky plánují dopředu a jednotliví obchodní partneři si sami optimalizují zásoby podle očekávané poptávky. Musí správně predikovat, jak se na prodejích projeví horké dny, aby nedošlo k výpadkům. Nicméně v tomto kanálu nákupčí většinou dobře vědí, co dělají.

V gastronomii je situace trochu jiná. Jde o lokální provozovny, sezonní místa a podniky, kde mohou krátkodobé změny počasí ovlivnit poptávku mnohem rychleji. Díky logistice Bidfoodu dokážeme zákazníkům zboží zavážet až šest dní v týdnu a tím snižujeme riziko, že by i při horkém počasí tahle místa zůstala bez zmrzliny. I tady je ale zásadní plánování a připravenost. Jakmile se očekávají teploty kolem čtyřiceti stupňů, spotřeba zmrzliny roste opravdu velmi rychle.

Projevuje se změna teploty jen v celkové poptávce, nebo také ve struktuře nákupů? Dá se říci, že v horku více rostou například zmrzliny do ruky?

Nemyslím si, že by teplota plošně a stejně ovlivňovala prodeje všech formátů. Multipacky a rodinná balení se více odvíjejí od konkrétní nákupní příležitosti a nákupních zvyklostí jednotlivých cílových skupin. Ale počasí se opravdu výrazněji promítá do impulzního segmentu. Vedle samotného formátu však hraje velkou roli také příchuť a charakter výrobku. Při vyšších teplotách jsou populární zejména ovocné a vodové zmrzliny, tedy produkty, které zákazníci vnímají jako čisté osvěžení. Když se teploty pohybují přibližně mezi dvaceti a čtyřiadvaceti stupni, lépe se daří smetanovým zmrzlinám. I proto jsme pro milovníky smetanových zmrzlin například přišli s lehčí a osvěžující ovocnou řadou Pegas Premium, která kombinuje ovocný sorbet se smetanovou zmrzlinou.

Můžeme alespoň orientačně říct, jakou část celoročních prodejů zmrzliny představují letní měsíce a kolik připadá na zbytek roku?

Během letní sezony se prodá přibližně 70 % celoročního objemu zmrzlin. Ani zbývajících 30 % ale není rovnoměrně rozprostřeno do celého roku. Významnější část připadá přibližně na měsíc a půl před začátkem hlavní letní sezony a na podobně dlouhé období po jejím skončení. V zimě už prodeje samozřejmě výrazně klesají, byť existují zákazníci, kteří si zmrzlinu kupují po celý rok.

Velká část prodejních míst je navíc vyloženě sezónních…

Ano, mimo sezonu se navíc většina prodejů odehrává v retailu. Sezonní místa, jako jsou koupaliště nebo různé venkovní provozovny, jsou zavřená. Prodeje v gastronomii pak zůstávají především v celoročně fungujících restauracích, zábavních parcích a podobných podnicích, jejich podíl je ale v zimních měsících nízký.

Motivace, proč si koupit zmrzlinu v létě, je zřejmá – je to osvěžení. Znáte ale důvody, proč si ji lidé kupují i mimo léto?

Mimo sezonu se dobře prodávají například zmrzliny typu Pegas Premium, tedy výrobky v čokoládě. Zákazník si chce pochutnat na kvalitní čokoládě v kombinaci se smetanovou zmrzlinou. Pokud má člověk tuto kombinaci rád, koupí si ji klidně i v zimě.

Zmiňoval jste, že gastro je z velké části sezonní záležitostí. Jak byste popsal význam jednotlivých distribučních kanálů od klasického retailu přes gastro až třeba po čerpací stanice a sezonní místa?

Každý prodejní kanál je pro nás důležitý, ale největší objem pochopitelně realizujeme v retailu, tedy na moderním trhu – v hypermarketech, supermarketech a diskontech. Je to kanál, v němž se zmrzlina prodává i mimo hlavní sezonu. V létě retail významně doplňují sezonní místa, jako jsou zmiňovaná koupaliště, zábavní parky, restaurace a další provozovny spojené s volným časem a cestovním ruchem. Právě v těchto měsících jde o nezanedbatelný objem prodejů. Vedle toho máme kanály, které dlouhodobě rostou, například e-commerce a čerpací stanice.

Je dnes už běžné kupovat si zmrzlinu on-line?

Určitě. Logistika e-commerce hráčů je dnes na takové úrovni, že zákazník nemusí mít obavy ani v horkých letních dnech. Zmrzlinu si může pohodlně objednat domů a dorazí správně zamražená. E-commerce je přirozeně důležitá hlavně pro multipacky a rodinná balení, ale prostor má i pro impulzní zmrzlinu. Souvisí to se změnou nákupního chování. Část zákazníků je zvyklá pořizovat si velkou část svého nákupu přes e-shopy a zmrzlina se do tohoto typu nákupu postupně zařadila.

Jak pracujete se segmentací zákazníků? Které skupiny jsou pro vás nejdůležitější?

Prima zmrzlina má široké portfolio, a proto se snažíme pokrýt co nejširší spektrum zákazníků. Segmentace pro nás nestojí pouze na věku, ale především na potřebách a nákupním chování lidí. Podle toho volíme a rozvíjíme sortiment, aby odpovídal klíčovým cílovým skupinám. Zcela zásadní skupinou jsou pro nás rodiny s dětmi. Druhým významným segmentem jsou zákazníci ve věku 30+. Největší objem a poptávka se soustřeďují právě do těchto skupin. Pracujeme ale také se starší generací, která má při výběru zmrzliny své specifické potřeby, a stejně tak s mladšími zákazníky. I pro ně chceme být atraktivní a nabídnout jim produkty, které odpovídají jejich očekáváním.

Jak tedy vypadá takový typický nákup rodiny s dětmi? Děti asi mají na výběr výrazný vliv...

Ano, dítě nákup do určité míry ovlivňuje, ale finální rozhodnutí dělá rodič – ten zmrzlinu vybírá a platí. Proto chceme mít portfolio postavené tak, aby zaujalo děti, ale současně dávalo rodičům dobrý důvod výrobek koupit. Typickým příkladem je Mrož. Jde o mezigenerační zmrzlinu, která dokáže oslovit dítě i dospělého – rodiče, prarodiče nebo mladší dospělé. Rodič nemá obavu ji dítěti dát, protože vnímá její složení: jahody, tvaroh a kvalitu výrobku. Zároveň pro něj může být atraktivní díky nostalgii a silnému vztahu ke značce. Navíc Mrož je na trhu dostatečně dlouho na to, aby jej znali a měli rádi i dnešní prarodiče. Právě tato schopnost fungovat napříč generacemi z něj dělá typický produkt pro naši nejvýznamnější cílovou skupinu, tedy rodiny s dětmi.

Liší se cílové skupiny jednotlivých značek – tedy Prima, Pegas a Mrož – hlavně podle zákazníků, nebo spíše podle příležitostí, při nichž si je lidé kupují?

Je to kombinace obou faktorů. Každá značka má svého specifického zákazníka a zároveň hraje roli i konkrétní nákupní nebo konzumní příležitost. Pozici Mrože jsem vysvětlil. Vedle toho Pegas oslovuje spíše milovníky smetanových zmrzlin, kteří hledají výraznější chuťový zážitek. Kombinace pravé smetany a čokolády je pro tuto skupinu klíčová. Cílovou skupinou Pegasu jsou spíše zákazníci ve věku 30+. Prima je zastřešující značka s velmi širokým záběrem. Cílem jejího portfolia je nabídnout zmrzlinu prakticky pro každého, a to při zachování dobrého poměru ceny a kvality.

Ano, z pohledu sebe jako zákazníka jsem vaše zmrzliny vždy vnímal jako produkty s velmi dobrým poměrem ceny a kvality. Je to tedy hlavní příslib celé nabídky?

U Primy to určitě platí. Chceme, aby si český zákazník při zmínce o značce Prima vybavil kvalitní zmrzlinu za dobrou cenu. U značek Mrož a Pegas bych šel ještě dál. Považuji je za jedny z kvalitativně nejlepších zmrzlin, které si dnes může český zákazník koupit, a zároveň zůstávají cenově dostupné. Právě to je podle mě jejich významné specifikum.

Co nakonec rozhoduje ve chvíli, kdy zákazník stojí před několikametrovým mrazicím boxem plným zmrzlin? Přichází už s jasnou představou, nebo se rozhoduje až na místě podle nabídky, ceny, obalu, momentální chuti…?

Je to kombinace všech těchto faktorů. Část lidí jde najisto. Nakupují ze zvyku, nostalgie nebo na základě vlastní zkušenosti a bývají poměrně konzervativní. Konzervativnost je ostatně jedním ze specifik českého trhu. Je patrná i na dlouhodobě nejprodávanějších typech zmrzlin, příchutích a značkách včetně Mrože. Vedle toho přichází nová generace zákazníků, která očekává inovace, nové příchutě a nové produktové formáty. U novinky je potřeba během několika vteřin odstranit bariéru neznámého a přesvědčit zákazníka, aby ji vyzkoušel.

Jak konkrétně?

Předně, zmrzlina musí být v prodejně dostupná. Můžete vymyslet skvělý produkt, ale pokud mu nezajistíte zalistování a zákazník jej nenajde v prodejně, výrazně tím snižujete šanci, že ho vůbec ochutná. Distribuce je proto pro úspěch novinky zásadní.

Dále musí být dobře odkomunikovaná, aby zákazník vůbec věděl, že existuje. Důležitý je i srozumitelný obal, z něhož bude jasné, co člověk po rozbalení dostane a jaký chuťový zážitek může očekávat. A samozřejmě hraje významnou roli cena. Přibližně 70 % objemu prodejů se realizuje v rámci letákových akcí, takže zákazník se při rozhodování cenou samozřejmě také řídí.

Jak úspěšné jsou produktové inovace?

Kdo nebude inovovat a přicházet s novinkami, začne stagnovat. Naším cílem ale nikdy není uvádět produkt pouze proto, aby šlo o novinku. Každá inovace by měla dávat smysl, reagovat na potřeby zákazníků a reflektovat konkrétní poptávku. Udělat novinku jen pro novinku, investovat do ní čas i peníze a dosáhnout toho, že ji zákazník jednou ochutná, ale pak se vrátí výhradně ke své osvědčené volbě, pro nás není dostatečný výsledek. Chceme uvádět výrobky, o nichž jsme přesvědčeni, že lidem budou opravdu chutnat a že se k nim budou chtít vracet.

Pojďme inovace trochu zkonkrétnit. Jaké novinky jste uvedli v letošní nebo loňské sezoně?

V rámci skupiny Prima máme mimo jiné kopečkovou zmrzlinu La Panna. A u ní jsme vnímali například silnou poptávku po příchuti matcha. Matcha byla limitovanou edicí v rámci kopečkové zmrzliny La Panna. Šlo o velmi žádanou příchuť, která si následně vedla dobře i prodejně. Potvrdilo se tak, že reagovala na reálnou poptávku zákazníků. Díky tomu, že jsme lokální výrobce a výrobu máme v Česku, na podobné trendy dokážeme pružně reagovat. Většinu zmrzlin vyvíjíme přímo v České republice.

Mně osobně zaujala spolupráce se značkou Hollandia…

Ano, pro Primu jako celek byla letos zásadní spolupráce s Hollandia. Společně jsme vyvinuli tři bio jogurtové zmrzliny – dvě impulzní varianty v příchutích jahoda a borůvka a dále zmrzlinu v kelímku. Vnímali jsme, že na trhu chybí chuťově opravdu dobrá jogurtová zmrzlina, a proto jsme rádi, že spolupráce vznikla.

Prodávají se dobře?

Z obchodního hlediska si obě impulzní novinky vedou velmi dobře. Máme za to, že šlo o produktovou mezeru, kterou zákazníci hledali, a že jsme na ni dokázali relevantně odpovědět. Dalšími letošními novinkami jsou dvě ovocné varianty Pegas Premium. Kombinují smetanový základ s malinou, respektive s exotickou příchutí mango-maracuja. Také zde se potvrdily naše předpoklady, že roste zájem o nové chuťové kombinace a že ovoce je pro zákazníky v kategorii zmrzlin stále atraktivnější.

Byla spolupráce s Hollandií vaší první spoluprací s jinou silnou značkou?

Podobných spoluprací máme více. Se společností Savencia Fromage & Dairy jsme vyvinuli zmrzlinu Pribináček, s Kofolou pak Jupíky – ovocné vodové zmrzliny v tubě s vysokým podílem ovocné složky. Ve spolupráci s Tatra mlékárnou máme také zmrzlinu Piknik Pikao. Kooperace s domácími výrobci pro nás tedy není nová. Rádi se spojujeme se silnými lokálními značkami a společně vyvíjíme produkty, které mohou odpovídat potřebám a chuťovým preferencím českých zákazníků.

Jsou takové spolupráce spíše jednorázovou sezonní aktivitou, nebo mají dlouhodobý charakter? Zůstane například Hollandia součástí vašeho portfolia i v dalších letech?

Dříve uvedené spolupráce jsou dlouhodobé. Zmrzliny Pribináček, Piknik Pikao i Jupíky se stále prodávají. Ukazuje se tak, že jde o silné značky, které mají na trhu své místo a v našem portfoliu je chceme držet i nadále. Stejně tak počítáme s Hollandií. Produkt chceme nabízet i v příští sezoně a věříme, že se do budoucna stane stabilní položkou našeho zmrzlinového portfolia.

V souvislosti s potravinářskými inovacemi se dnes často mluví o funkčních benefitech – výrobky s vyšším podílem proteinů, nižším obsahem cukru, bez laktózy nebo v rostlinném provedení. Trend už pronikl i do zmrzlin. Jde už o významnější segment, nebo zatím spíše o doplněk nabídky?

Je to segment, který rozhodně není zanedbatelný a kterému se věnujeme. Vnímáme, že existují skupiny zákazníků s určitým životním stylem, přesvědčením nebo konkrétními dietními potřebami. Nechceme je z nabídky vylučovat, proto se snažíme mít v portfoliu výrobky, které pro ně budou vhodné. Máme například řadu zmrzlin s bio certifikací a také produkty označené jako vegan. Nabízíme také zmrzliny bez mléčné složky, které jsou vhodné například pro zákazníky s intolerancí laktózy. Pokud jde o snižování obsahu cukru, důležitou roli hraje samotné složení produktu. U Mrože pracujeme s vysokým podílem skutečného ovoce, které přirozeně obsahuje cukry ve formě fruktózy. Není proto nutné zmrzlinu ve větší míře doslazovat. Tedy naším cílem je, aby naše portfolio dokázalo pokrýt i specifické potřeby dílčích skupin zákazníků, které podobné funkční nebo složkové benefity vyhledávají.

Kde vnímáte největší růstový potenciál? Patří sem třeba jogurtové zmrzliny a nové chuťové kombinace?

Růstový potenciál na trhu určitě stále je, přestože vnímáme také tlak privátních značek, které si ukrajují část celkového objemu zmrzlin spotřebovaných během roku. Věříme však, že Prima zmrzlina má prostor růst napříč segmenty. Výrazný potenciál vidíme zejména v kopečkové zmrzlině. Roste poptávka a vzniká také mnoho nových prodejních míst, která pro nás představují potenciální zákazníky. Příležitost tedy vidíme i v sezonních lokalitách a v gastronomii.

Jaká naopak vidíte rizika? Výrobci alkoholu například čelí proměně spotřebitelského chování mladších generací.

Jedním z rizik je bezpochyby počasí. Často se hovoří o růstu teplot a silnějších létech, zároveň ale mohou přicházet větší výkyvy a nestabilita počasí. A právě kontinuita teplého počasí je pro prodeje zmrzlin možná důležitější než samotná průměrná teplota. Sledujeme také citlivost zákazníků na cenu i jejich rostoucí očekávání spojená s kvalitou a složením výrobků. Zákazníci mají větší nároky na chuťové profily, produktové novinky a silnější zážitky spojené se značkou. Úspěch tak nebude stát jen na samotném produktu, ale stále více i na celkovém dojmu, který značka dokáže vytvořit.

A jak už jsem zmiňoval, velkým tématem jsou i privátní značky. Dnes umějí nabídnout poměrně dobrou kvalitu, zároveň však vytvářejí silný cenový tlak. Pro výrobce značkových zmrzlin je proto zásadní dát zákazníkovi jasný důvod, proč má před privátní značkou upřednostnit právě značkový produkt.

Jak důležité je pro vás být vidět přímo v místě prodeje – prostřednictvím značkových mrazáků, navigace, štítů či dalších materiálů, zejména v sezonních lokalitách? A jaký prostor pro vlastní branding máte v retailu?

Trade marketing přímo v místě prodeje je pro nás v retailu alfou a omegou. Branding a viditelné označení jsou nedílnou součástí komunikace. Zákazník musí značku vidět a rozpoznat její charakteristické prvky – barvu, logo i další vizuální prvky. Platí to pro Primu, Pegas i Mrož. Pokud to podmínky prodejny umožňují, potřebujeme se zákazníkem komunikovat přímo uvnitř prodejny a pomoci mu také s orientací. Viditelnost značky je jednou částí celé skládačky, druhou je distribuce a logistika.  A mrazák musí být samozřejmě dobře zásobený a atraktivně vyskládaný, aby zákazníka vybízel k výběru a nákupu.

Když proti tomu postavíme masovou komunikaci – televizní reklamu, tiskovou inzerci nebo jiné tradiční formáty, jaký význam pro vás dnes mají? Stále si v digitální době zachovávají svou relevanci tak, jako kdysi?

Ve chvíli, kdy se zákazník nad mrazákem rozhoduje, má jen několik vteřin. Právě tehdy potřebujeme, aby si vybavil emoci, kterou v něm značka zanechala prostřednictvím dřívější komunikace a v tom mají tradiční média stále své nezastupitelné místo. Televize tak pro nás zůstává klíčovým komunikačním kanálem, protože nám umožňuje plošně oslovit co největší množství lidí. Ale samozřejmě, že marketingová komunikace u nás funguje napříč kanály a v principu 360stupňové komunikace.

V komunikaci spolupracujete také s influencery. Jaké s tím máte zkušenosti? Berete influencer marketing spíše jako doplněk komunikace, nebo v něm vidíte i přímý dopad na prodeje?

Influencer marketing je nedílnou součástí naší marketingové komunikace už asi šest let, tedy od doby, kdy jsem nastupoval do Primy. Komunikační prostředí se proměňuje, stejně jako cílové skupiny, které chceme oslovovat. Ne všichni zákazníci jsou dnes v tradičních médiích, což se týká zejména mladší generace. Je proto důležité být přítomný v jejich přirozeném prostředí. Ať už jde o generaci Z nebo generaci Alfa, jde o skupiny, které významnou část obsahu konzumují právě prostřednictvím sociálních sítí a influencerů. Influencer marketing jsme proto zařadili do komunikačního mixu jako nástroj, který nám pomáhá vhodně doplňovat televizi, online, outdoor, sociální sítě a další kanály.

Mají v komunikaci se zákazníky své místo i nemediální aktivity jako ochutnávky nebo třeba podpora letních eventů?

Sampling a podporu různých eventů rádi realizujeme, ale zpravidla je neděláme primárně s cílem bezprostředně zvýšit prodeje nebo přimět zákazníka produkt ochutnat. To je spíše druhotný benefit. Řadu akcí podporujeme z charitativních důvodů nebo v rámci širší CSR strategie společnosti. Některé spolupráce mají také jasný brandový rozměr. Příkladem je propojení značky Pegas Premium s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. V takovém případě jde především o budování značky a jejího vnímání.

Kdybyste měl vybrat jednu věc z letošní sezony, která vám z marketingového hlediska udělala největší radost, co by to bylo?

Nebudu dlouho přemýšlet a zmíním letošní rebranding značky Mrož. Po přibližně dvaceti letech dostala nový vizuální kabát, kompletně novou komunikaci, upravené obaly, logo i novou komunikační strategii. Přistupovali jsme k tomu s velkým respektem. Mrož je pro mě do určité míry kulturním dědictvím. Nešlo nám o změnu pro změnu. Chtěli jsme značku připravit tak, aby byla úspěšná i pro budoucí generace. Mám radost, že na změnu přicházejí velmi pozitivní ohlasy.

Hlavním cílem tedy bylo zvýšit relevanci značky pro nejmladší cílové skupiny?

Předchozí podoba značky nám v komunikaci začínala vytvářet určité limity. Doba se mění, přicházejí nové komunikační kanály, marketingové nástroje i nové skupiny zákazníků, které chceme značkou oslovovat. V původní podobě by bylo mnohem obtížnější komunikovat s nastupujícími generacemi způsobem, který je pro ně relevantní. Nová identita nám dává více možností, jak značku rozvíjet, vychovávat si nové zákazníky a současně ji udržet silnou i do budoucna.

Vaše zmrzlinové značky jsou součástí skupiny Bidfood. Nakolik vám toto zázemí pomáhá v etablování značek na trhu, v distribuci a v podpoře prodeje?

Pomáhá nám to zásadně, zejména v logistice. Nejsme totiž jen retailový hráč, působíme také v gastronomii. Pod gastro si lze představit kavárny, cukrárny, restaurace, zábavní parky, zoologické zahrady, koupaliště, zámky, hrady a řadu dalších míst mimo klasické kamenné obchody. A pro tento segment potřebujete silnou logistiku a kvalitní obchodní tým. A právě to je velká výhoda Bidfoodu, který dokáže celý systém zastřešit, má pro něj potřebné lidi, technologie i flexibilitu.

Co to konkrétně znamená v případě zmrzlin?

Zmrzliny dokážeme zákazníkům zavážet až šest dní v týdnu. Provozovatel si tak nemusí držet velké skladové zásoby ani složitě plánovat objednávky na dlouho dopředu. To je mimořádně důležité zejména při náhlých vedrech. Když přijdou tropické teploty a provozovna by byla zásobována jen jednou či dvakrát týdně, může se rychle dostat do potíží. Právě schopnost pružně reagovat na poptávku považuji za jednu z velkých konkurenčních výhod Bidfoodu.