Autor textu MediaGuru
Prezident Unie vydavatelů Jaromír Skopalík zaznamenal trendy v magazínovém
odvětví.
V poslední třetině září se v Římě konal již 39. světový kongres mezinárodní časopisecké federace (FIPP), kterého se zúčastnilo přes 700 delegátů z více než třiceti zemí světa. Jde o největší světové setkání magazínových vydavatelů, na kterém se diskutují trendy a strategie pro příští období.
Slunečné počasí jakoby předznamenávalo atmosféru a uvolněné vystupování prezentujících. Vše pod taktovkou příjemných Britů ze sekretariátu v Londýně, pod záštitou prezidenta FIPP Chrise Llewellyna.
Bez jakéhokoliv přehánění byl tento kongres v porovnání s jinými časopiseckými či novinovými konferencemi, kterých jsem se doposud zúčastnil, jiný. A to nejen pro mě, ale i pro další zahraniční delegáty včetně mého kolegy z Unie vydavatelů a ředitele Business Media, Tomáše Tkačíka. Tento stav jen potvrzovaly naše rozhovory mezi jednotlivými bloky prezentací.
Čím tedy byla světová konference FIPP jiná? Především byla příjemně sebevědomá, pokud se týká vydávání časopisů jako profitabilního businessu s perspektivou.
Jednotliví přednášející z různých koutů světa – jednou CEO nebo prezidenti, jindy publisheři nebo šéfredaktoři – jakoby se domluvili a přes obsahovou různost prezentací měli všichni jedno společné: přestali za nejdůležitější téma považovat co nejrychlejší, až překotný přechod k digitálním médiím. Přestali se, jako nejdůležitější otázkou jejich podnikání, zabývat překlopením obsahu časopisů do elektronické podoby a stresovat se nesnadností úkolu skončit celé úsilí v černých číslech.
Třídenní setkání mě přesvědčilo o tom, že si vydavatelé opětovně uvědomují, kde leží nejdůležitější část jejich byznysu a začali přemýšlet o tom nejdůležitějším – o obsahu a kvalitě časopisů.
Nechtěl bych však, aby došlo k omylu ve smyslu, že se časopisečtí vydavatelé od stolu rozhodli změnit nezadržitelný vývoj směrem k elektronickým médiím. Že se, obrazně řečeno, zabarikádují na současných pozicích a nebudou reflektovat tendence odehrávající se v médiích již několik desítek let. Na konferenci FIPP bylo zřejmé, že se na celou problematiku dívají ze správného úhlu pohledu: nadále se usilovně a promyšleně věnovat nejprofitabilnější (jediné profitabilní?) části svého podnikání – časopisům. Avšak s pohledem upřeným do budoucnosti. To znamená kolem fundamentu časopiseckého portfolia promyšleně budovat další jednotky businessu budoucího, elektronického.
Tento postoj vyjádřil jednoznačně ve své prezentaci například Peter A. Kreisky z americké konzultační společnosti Kreisky Media Consultacy s odkazem na Boba Carrigana z IDG jeho citátem „Časopisy vydáváme kvůli profitu a digitál děláme kvůli budoucímu růstu“.
Ve stejné přednášce zaznělo i to, co se jako červená nit táhlo prakticky všemi dalšími přednáškami a tím byla myšlenka „Digital first, but not digital only!“
Aktivity v on-linu jako nadstavbě vydávání časopisů se už pochopitelně u jednotlivých vydavatelů lišily. A to podle zaměření a obsahu vydávaných časopisů. Například u vydavatele, který má úspěšný časopis o cestování se jednalo o on-line prodej zájezdů, u vydavatele fashion magazínu o prodej oblečení přes internet. Vydavatel gaminových časopisů se zaměřil na on-line prodej her apod. Zřejmá byla snaha o získání feedbacku od uživatelů on-linu a jeho využití pro vylepšení časopisů. Do této kategorie patří spolupráce s bloggery, designery a jinými kreativci.
Samostatnou cestou ke konzumentu obsahu v různé podobě a na různých platformách jsou kombinace elektronického a papírového předplatného s velkou variabilitou nejen cest doručení obsahu, ale i cílových skupin.
V neposlední řadě se jako efektivní ukazuje spolupráce časopisů a hledání synergií s jinými typy médií, např. při společné tvorbě chatů, blogů, designů, videí, koncertů, dokumentárních filmů atd.
Z on-linových aktivit vydavatelů je patrné, že stále důležitější cestou k tržbám je právě e- commerce.
Druhý den konference, který byl věnován publishingu, fakticky nezazněla jediná prezentace, která by v sobě neobsahovala informaci k e-commerce. A to s konkrétními příklady, jak úspěšně vydavatelé s e-commerce pracují. Někteří se nezdráhali zveřejnit jen zřídka publikované informace o detailech svých digitálních počinů. Fabrizio D’Angelo, CEO Hubert Burda Media Holding a nový chairman FIPP v diskusi řekl, že skupina Burda generuje přes 50 % z celkového obratu z elektronických médií a z toho 27 % z e-commerce.
Od digitální budoucnosti vydavatelů se ještě v závěru mojí úvahy o přínosu 39. konference FIPP pro celou branži vrátím k papírové současnosti.
Trend prodejů časopisů není, jak by se mohlo zdát, jen klesající. Skutečnost je na některých trzích i opačná a to i na trzích velkých a rozvinutých.
Takovým příkladem je italské vydavatelství Cairo Group. Stejně jako ostatní vydavatelé pracuje na své budoucnosti v on-line, ale rozvíjí v tuto chvíli především časopisy. Z úst prezidenta společnosti Urbana Caira jsme slyšeli a v prezentaci na grafech viděli nárůsty prodaných nákladů a zisků společnosti, které vzbuzují respekt. Z lokální mediální agentury dokázal majitel vybudovat společnost s obratem 300 miliónů EUR. Jedná se o nejrychleji rostoucí mediální společnost v Itálii, které se daří od roku 2004 až do současnosti fakticky kontinuálně zvyšovat prodané náklady svých časopisů.
Dalším příkladem potenciálu růstu prodejů časopisu z jiné části světa je ženský časopis Femina, vydávaný vydavatelstvím Worldwide Media v Indii. Časopis nyní dosáhl svého dosavadního vrcholu čtenosti, který leží u 5 miliónů čtenářů na vydání.
Ukončit svoji úvahu o přínosu konference FIPP mohu ve stejném duchu, jako celé setkání přesvědčivě vyznělo. A to výsledkem výzkumů názoru na budoucnost branže mezi odborníky. 51 % z nich vidí budoucnost časopisů optimisticky a 21 % velmi optimisticky.
Autor: Jaromír Skopalík, předseda představenstva Sekce časopisů, prezident Unie vydavatelů
Autor textu MediaGuru
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.