Procentuální zastoupení české zeleniny a ovoce v řetězcích roste
Řetězce se snaží podporovat české farmáře. Od českých dodavatelů
někdy pochází i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce nebo zeleniny.
Obecně platí, že v případě ovoce využívají řetězce více zahraničních producentů než v případě zeleniny, jelikož v produkci ovoce je Česká republika mnohem méně soběstačná. Nabídka se ale průběžně rozšiřuje a počet druhů se mění v závislosti na sezóně. Podstatnou část tvoří plodiny od českých dodavatelů. Využívat místní farmáře se obchodní řetězce snaží rok od roku více.
Například v Albertu pochází někdy od českých dodavatelů i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce i zeleniny. „Z lokálních farem dokážeme nabídnout přibližně stovku položek. Jejich nabídka se pak liší podle sezónnosti. V plné sezoně pochází od českých dodavatelů i celá nabídka jednotlivých druhů ovoce i zeleniny,“ popisuje šíři sortimentu Slavomíra Havlínová, manažerka kategorie ovoce a zeleniny v obchodech Albert.
Na preferenci českých dodavatelů se dlouhodobě soustředí i Penny Market. „Naprosto preferujeme českou produkci. Více než z 80 %, ale v drtivé většině případů ze 100 % (s ohledem na počasí, sezónu a velikost úrody) z české produkce prodáváme například ředkvičky, lahůdkovou cibuli, žlutou cibuli, kedlubny, saláty nebo brambory. Po sklizni plánujeme mít opět výhradně česká jablka a hrušky,“ říká Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny.
Z více než 70 % pak Penny nakupuje ovoce a zeleninu přímo u pěstitelů, tedy ne prostřednictvím velkoobchodů a má tak údajně lepší kontrolu nad kvalitou a pro pěstitele může zaručit férovější podmínky a otevřenou komunikaci.
I v Globusu odebírají již řadu let ovoce a zeleninu od desítek českých farmářů a družstev. „Během jarní, letní a brzké podzimní sezóny prodáváme českou produkci, která je v daném období dostupná. V zimě pak lze nabídnout i přes technologický pokrok v pěstování a skladování jen jablka, rajčata nebo kořenovou zeleninu a brambory,“ vysvětluje Aneta Turnovská, tisková mluvčí Globusu.
Podíl českého sortimentu v Lidlu je aktuálně kolem 40 %, přičemž počet českých dodavatelů je větší než těch zahraničních. V Kauflandu pak čeští dodavatelé tvoří v průměru za celý rok okolo 35 %.
Prodeje bio rostou o 20 % a víc
Rostou také prodeje ovoce a zeleniny v bio kvalitě. Mezi zeleninou s označením bio jsou nejpopulárnější okurky, rajčata a mrkev, z bio ovoce jsou to banány a citrony.
V Globusu tvoří bio sortiment ovoce a zeleniny aktuálně 33 položek a jejich počet je rovněž závislý na sezonně. „Zájem o bio ovoce a zeleninu chceme povzbudit větší nabídkou, tu plánujeme do konce tohoto roku zdvojnásobit,“ dodává Aneta Turnovská.
V Kauflandu rostou každoročně prodeje bio ovoce a zeleniny o více než 25 %. V Albertu je pak nabídka v meziročním srovnání přibližně o pětinu vyšší. „Mezi bio položkami tak zákazníci najdou například melouny, nektarinky či jablka. Mezi nejoblíbenější ovoce v bio kvalitě patří opět banány na druhém místě pak citrony,“ říká Slavomíra Havlínová.
Banán stále jedničkou
Nejoblíbenějším ovocem u českých zákazníků v obchodních řetězcích je přitom celoročně stále banán, v zelenině pak okurka a rajčata. A například v Lidlu zákazníci seženou přes 160 druhů ovoce a zeleniny. Podobně v Albertu pak více než 150 druhů čerstvého ovoce a zeleniny. V Kauflandu je v nabídce více než 200 artiklů ovoce a zeleniny, pokud bychom počítali jednotlivé druhy jako jablka, hrušky, hrozny, rajčata atd., tak je to více než 80 druhů. V Globusu nabízejí během kalendářního roku cca 600 položek včetně suchých plodů a čerstvých šťáv. Počet položek se mění dle sezony, ne však zásadně.
-zue-
# Lidl # Kaufland # prodej # Globus # Albert # Penny Market # ovoce # zelenina
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.