Prodeje ovoce rostly během pandemie o desítky procent
S pandemií koronaviru bojovali Češi i jídlem. Meziroční srovnání
prodejů ukazuje nárůst zájmu o alternativní potraviny, ovoce a zeleninu.
Ovoce a zelenina, alternativní potraviny, potraviny s vitaminy, vlákninou a minerály končily v košících českých zákazníků nejvíce přesně v době, když stoupaly křivky pandemie koronaviru. Podle výzkumu agentury Nielsen byl celkový nárůst prodeje ovoce a zeleniny za rok 2020 vyšší zhruba o 6 %, což je porovnatelný růst jako jsme zaznamenali v roce 2019. Nicméně při detailnějším pohledu se ukazuje, že zatímco zelenina rostla pouze něco málo přes 4 %, tak prodeje za ovoce vzrostly o 8 %. „Nejvýraznější nárůst vidíme např. u citrónů o 33,4 %, jablek o 33,1 %, česneku o 30,4 %, zázvoru o 30,3 % a pomerančů o 21,8 %. Snaha o doplňování vitamínů pomocí čerstvého ovoce a zeleniny je tedy znatelná,“ uvádí Barbara Hýžová, Senior Consultant, Retailer Services, Nielsen.
Bez citrusů to nejde
Zájem o ovoce a zeleninu kopíruje období vrcholů pandemie i podle údajů řetězců. Navíc díky zavřeným školám a vyššímu podílu práce z domova se zákazníci více stravovali doma, což prodeje ovoce a zeleniny rovněž podpořilo. „V únoru a listopadu byly nárůsty prodeje ovoce a zeleniny dvanáctiprocentní, za nimi stojí z většiny citrony, mandarinky, pomeranče a jablka, tedy plody, které jsou všeobecně známé jako zdroje vitamínů,“ říká Lutfia Volfová, vedoucí externí komunikace Globusu.
„Nárůsty prodejů ovoce a zeleniny se meziročně pohybují v průměru za celý rok v řádech jednotek procent, v některých dnech či týdnech v době vrcholu pandemie ale mohly být nárůsty u některých konkrétních druhů až v řádech desítek procent,“ uvádí Tomáš Kubík, tiskový mluvčí Penny. Nejvíce se podle něj prodávaly citrusové plody, zejména pomeranče nebo mandarinky.
V Albertu díky pandemii zintenzivnili spolupráci s českými dodavateli, kteří měli omezené možnosti exportu a uplatnili tak více produkce na domácím trhu. „V čerstvých potravinách se jednalo například o nárůst prodejů českého ovoce,“ potvrzuje trend Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert.
I v Kauflandu byl vysoký zájem o ovoce a zeleninu, především ale při první vlně pandemie. „Při druhé podzimní vlně byl tento efekt o poznání nižší. U ovoce byl meziroční nárůst vyšší, než u zeleniny a činil necelých 10 %,“ uvádí Renata Maierl, tisková mluvčí Kauflandu. Nejvíc se zde prodávaly také citrusy s nárůstem o 18 %, poté jádrové ovoce jako jablka a hrušky, jejichž prodeje vzrostly o 25 %.
Podobně primárně v první vlně pandemie na jaře zaznamenali nárůst prodejů i v Tesco. „Při jarní vlně pandemie byl nárůst hlavně u pomerančů a citronů, oproti letům minulým až dvojciferný,“ popisuje situaci Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Tesco.
Tržby za zdravé potraviny rostou 2x rychleji
Také u zeleniny jsou patrné nárůsty v průměru jednotek procent. „Velmi oblíbená byla kořenová zelenina a brambory zejména proto, že zákazníci více vařili doma,“ dodává Tomáš Kubík. Podobně i v Tesco zaznamenali větší nárůsty především v prodeji česneku, cibule, bramborách, petrželi a mrkvi. V Kauflandu vzrostl prodej zeleniny o více než 2%, největší prodejní růst zaznamenali u rajčat (o 11 %). V Lidlu pak zákazníci v loňském roce rádi nakupovali například ředkvičky, cukety, dýně či saláty.
Zájem byl také o zdravé potraviny. Například Globus jich nabízí ve speciální sekci Zdravý svět přes 1200. „Zájem o potraviny ze Zdravého světa přesně kopíruje vývoj pandemie. Loni v únoru si nakoupili zákazníci ve Zdravém světě o 16 % a v březnu o 12 % víc potravin než ve stejných měsících předloni, velký skok zájmu o tyto potraviny nastal opět od října. Jde o neobvykle vysoké meziroční nárůsty,“ potvrdila Lutfia Volfová. Celkem loni v Globusu v sekci Zdravý svět pak zákazníci nakoupili o 8,8 % potravin více než v roce 2019.
I v Lidlu pozorují nárůst prodejů v úseku zdravých potravin. „Roste zájem o nesolené ořechy, sušené ovoce, raw tyčinky, a nebo naopak chlazené zboží – čerstvé ovocné šťávy, zeleninové a luštěninové saláty, které jsou velmi oblíbené jako hotový oběd nebo svačina, nebo například cizrnové pomazánky,“ říká Tomáš Myler, tiskový mluvčí Lidlu.
Rychlejší nárůst zdravých potravin sleduje dlouhodobě i Nielsen. Z výzkumu připravovaného agenturou v říjnu loňského roku pro konferenci Plant-Powered Perspectives vyplývá, že trend zdravého životního stylu spojený také se zdravějším stravováním je velmi aktuální. Za posledních 7 let rostou tržby za zdravé potraviny téměř dvakrát rychleji než za ty nezdravé. Za celý rok 2020 narostly tržby o 5,3 %.
-zue-
# retail # Lidl # Nielsen # Kaufland # Tesco # Globus # Albert # Penny Market # ovoce # zelenina
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.