Autor textu MediaGuru
Publicitu olympiády v médiích zvyšovaly medaile
Nejvíce pozornosti v českých médiích strhl tenis a judista Krpálek, psalo
se i o M. Sáblíkové.
Olympijské hry podle očekávání vzbudily velkou mediální pozornost. Média i veřejnost na sociálních sítích se soustředily především na českou reprezentaci a její výsledky. Zájem o jednotlivé sporty se střídal podle toho, kdy probíhaly, a publicita rostla s účastí a případně s úspěchy českých sportovců a sportovkyň. Největší medializace dosáhly Letní olympijské hry 2016 (LOH 2016) v českých klasických i sociálních médiích po zisku zlaté medaile v judu a během rozhodujících zápasů semifinále tenisového turnaje 11. a 12. srpna. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media.
Ze zpravodajských médií o událostech v Riu reportovaly nejvíce servery isport.cz a sport.cz; na sociálních médiích se diskutovalo především na Facebooku.
Medializace LOH 2016 v českých médiích
Média s nejvyšší publicitou tématu LOH 2016
Fotbal táhne mediální pozornost i bez českého týmu
Nejprobíranějšími sporty byly tenis a cyklistika, jejich pořadí na prvních dvou příčkách však bylo v klasických a sociálních médiích přesně opačné. Tenis ovládl klasická média, zatímco na sociálních sítích byla nejdiskutovanější cyklistika (zejména díky diskusím o startu Martiny Sáblíkové). Překvapivě malý zájem mezi diskutujícími na sociálních sítích vzbudil běh (okolo 100 komentářů), a to i přesto, že novináři o něm informovali ve více jak 700 příspěvcích.
V první desítce disciplín s největší publicitou se vyskytují především ty sporty, kde česká reprezentace na LOH 2016 slavila úspěchy. Naopak mezi nejčastěji zmiňovanými disciplínami chybí moderní pětiboj, střelba nebo desetiboj, ve kterých česká výprava zaznamenala velké úspěchy v minulosti. Potvrdil se tak trend, kdy publicita tradičně méně známých sportů stoupá pouze při medailovém úspěchu a nemá dlouhodobé trvání.
Fotbal je jediným sportem bez českého zastoupení, který se probojoval do TOP desítky nejmedializovanějších disciplín LOH 2016. Potvrdil tak svou dlouhodobou popularitu v českém prostředí bez ohledu na výsledky české reprezentace.
TOP 10 sportů s největší publicitou
Národ judistů
Výrazný rozdíl byl v publicitě plavání a juda. O plavání se v klasických médiích objevilo přes 1 200 zmínek, ale v sociálních získalo publicitu pouze třetinovou. Naopak judo převážilo mezi diskutujícími na sociálních sítích, kde bylo třetím nejdiskutovanějším sportem. Postaral se o to zejména zlatý Lukáš Krpálek, který by mohl být z hlediska publicity korunován sportovním králem českých sociálních sítí, ačkoliv zájem o jeho disciplínu byl mezi diskutujícími před finálovým zápasem minimální.
Klasická média svou pozornost mezi sporty i medailisty rozložila rovnoměrněji než sociální sítě. Nejvíce informovala o tenise a Barboře Strýcové. Publicitu, kterou zajistil bronz českým tenistkám, však zdaleka nepřinesl všem sportovcům se stejně cenným kovem. Například posádka čtyřkajaku se přes bronzový úspěch velké pozornosti všech médií netěšila. A dokonce ani dvě medaile pro Josefa Dostála zájem klasických médií o český tenis nepřekonaly.
Žebříček publicity českých medailistů
Plavkyně jsou především krásné
Dva ze silně medializovaných sportů (cyklistika a plavání) zaujaly z velké části i děním mimo výsledky soutěží. V cyklistice se média i fanoušci zabývali neúčastí Martiny Sáblíkové a věnovali jí v případě sociálních sítí dokonce třetinu příspěvků. Kauza kolem jejího startu na LOH 2016 do velké míry zastínila i stříbrnou medaili Jaroslava Kulhavého na horských kolech, kterému klasická média věnovala 6x menší pozornost než tématu cyklistiky celkově. Biker Kulhavý však z hlediska medializace doplatil i na to, že závodil až poslední den olympiády.
Poněkud zvláštní situace nastala u plavání. Ačkoliv se české reprezentaci v bazénu příliš nedařilo, zájem o tuto disciplínu byl stále vysoký. Na sociálních médiích se to však netýkalo jen sportovních výkonů českého týmu. Lidé namísto toho často skládali komplimenty ke vzhledu plavkyň. Sportovci pak tento zájem ještě podnítili natočením videa ve stylu světoznámého seriálu Pobřežní hlídka.
MetodikaDo analýzy byla zahrnuta všechna klasická i sociální média monitorovaná společností Newton Media s výjimkou agenturního zpravodajství. Analyzováno bylo období od 6. 8. – 21. 8. 2016. Pro úplnost dat o průběhu posledního dne LOH 2016 byly do analýzy zařazeny také výstupy z tisku z 22. 8. Pokud byl v regionálních titulech (5plus2, Deník) či na regionálních odnožích serveru denik.cz publikován v ten samý den několikrát totožný příspěvek, byl do analýzy započítán pouze jednou. |
Text a data poskytla společnost Newton Media
Mohlo by vás zajímat
Čeští vydavatelé kritizují nové podmínky Mety kvůli právům k obsahu
České vydavatelské asociace varují před novými podmínkami Mety.
Domnívají se, že mohou ohrozit práva vydavatelů k jejich obsahu.
Babiš vyzval média, aby nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
AOV doporučuje vydavatelům, jak vykazovat příjmy ze státní inzerce
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.