Autor textu MediaGuru
První díly dovednostní reality show odvysílá televize Prima v prvním
zářijovém týdnu.
Alespoň část vysílání nabídne pátá řada reality show Česko Slovensko má talent dvakrát týdně. Úvodní díly nasadí televize Prima i do čtvrtečního prime-time, vyplývá z předběžných programových plánů televize pro první zářijový týden. Vedle toho bude show vysílána také v sobotním večeru.
Prima na tiskové konferenci k podzimnímu schématu oznámila sobotní večer jako vysílací den pro novou řadu dovednostní reality show Česko Slovensko má talent. Na čtvrteční večer avizovala jen seriál Všechny moje lásky. Zařazení reality show do čtvrtečního večera ale naznačovaly plány televize na poslední srpnový týden, ve kterém chce ve čtvrtek 27. srpna nabídnout ohlédnutí za nejlepšími sestřihy z dřívějšího vysílání pořadu. V prvním zářijovém týdnu pak Prima plánuje nasazení pořadu jak ve čtvrtek, tak v sobotu. Znamená to, že 5. září by se měl pořad poprvé objevit i v sobotním prime-time.
Seriál Všechny moje lásky se podle všech indicií bude vysílat v druhé polovině podzimu. Prima má na podzim připravených osm dílů seriálu, který vstupuje do své poslední sezóny.
Televizní podzim tak čeká novinka. Reality show dvakrát týdně zamýšlí nabídnout i TV Nova. Kuchařskou show MasterChef pravděpodobně umístí od 14. září do pondělního a středečního prime-time. Nova zatím potvrdila nasazení některých svých klíčových seriálů, další část programu chce oznámit na tiskové konferenci na konci srpna.
Česko Slovensko má talent se bude vysílat ve spolupráci se slovenskou TV Joj. V porotě usednou Jaro Slávik, Lucie Bílá, Jakub Prachař a Diana Mórová. Pořad moderuje slovenská dvojice Milan Zimnýkoval a Marcel Forgáč.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Celkem třicet sedm kandidátů je nominováno na šest míst do Rady České
televize. Jsou mezi nimi i radní, kterým končí mandát.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní koalice nakonec v úterý návrh na snížení poplatků pro Českou
televizi a Český rozhlas nepředloží. Zdůvodňuje to tím, že ho ještě
nemá hotový.
Všechny opoziční kluby navrhnou, aby se dnes Poslanecká sněmovna na plénu zabývala návrhem koaličních poslanců na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) pro některé skupiny obyvatel. Podle předsedy sněmovní frakce TOP 09 Jana Jakoba povede návrh, jak o něm v pondělí hovořil předseda SPD Tomio Okamura, ke ztrátě nezávislosti médií. Na tiskové konferenci před zahájením schůze uvedl, že návrh nedoprovází plán, jak bude financování těchto médií zajištěno, jak bude zajištěna jejich nezávislost. „Jaký bude důsledek: Nejdříve oslabení, pak závislost a nakonec politická kontrola. Cestu známe z Maďarska a ze Slovenska, poplatky jsou pojistkou nezávislosti," uvedl Jakob. Proces, kterým se vládní koalice vydala, podle něj povede k oslabení systému. „Pokud vláda nemá plán, nemá dělat ani první krok," uvedl s tím, že před týdnem hovořil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v souvislosti s přípravou změn na mediálním výboru o potřebě klidu na práci. „Cílem je, aby se konečně o této věci veřejně diskutovalo. Chceme vědět, jaké mají plány," uvedl Jakob k požadavku opozičních klubů. Ty mají v dolní komoře 92 z 200 poslanců. Lidovci dnes před jednáním Sněmovny vyzvali premiéra Andreje Babiše (ANO), aby s nimi o financování veřejnoprávních médií jednal, protože s ministrem kultury podle nich není diskuse možná. Poslanecký návrh by podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného v letošním roce zkrátil rozpočet ČT o 2,1 miliardy korun a ČRo o asi 700 milionů korun, což bude mít podle něj negativní vliv na kvalitu, ale i kvantitu vysílání. Místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš řekl, že výjimka by znamenala obrovský výpadek v rozpočtu médií. „Když k tomu připočteme dlouhodobou snahu o ovládání rad ČT a ČRo, je to opravdu alarmující situace," uvedl. Podle Pirátů je nepřijatelné, aby financování bylo předmětem každoročních politických bojů, vytvářelo by to totiž na novináře a média tlak. Koalice v pondělí oznámila, že chce podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro lidi nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Podle Klempíře by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Podle ČT a ČRo bude mít návrh v případě schválení zásadní dopad na financování veřejnoprávních institucí, neznají ale zatím jeho přesnou podobu a proto ani nemohou vyčíslit, o jakou část výnosů přijdou. Úplná změna systému financování veřejnoprávních médií by podle vládních plánů měla nastat od roku 2027. Poplatky z velké části financují provoz ČT a ČRo. Podle opozice i většiny pracovníků veřejnoprávní televize chystá vláda změny financování bez přesvědčivých argumentů, obávají se snah o ovládnutí médií veřejné služby.