Retail těží z oživení spotřeby, čelí ale tlaku nových trendů i konkurence

Nejisté ekonomické prostředí, očekávání zákazníků i technologické zázemí ovlivňuje společně s rostoucím tlakem na zdravější potraviny i větší transparentnost nabídky vývoj v současném retailu. Shodli se na tom účastníci letošního ročníku konference Retail Summit 2026, kterou v minulém týdnu navštívilo přibližně 1200 účastníků.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR) Tomáše Prouzy se český retail momentálně pohybuje v relativně příznivém ekonomickém prostředí. „Rostou reálné tržby a lidé jsou ochotnější utrácet. Častěji si vybírají kvalitnější produkty a jsou ochotni připlatit si za zážitek nebo vyšší kvalitu,“ uvedl Prouza. Dodal však, že optimismus může narušit aktuální mezinárodní situace a geopolitická rizika, nejnověji válka v Íránu.

Český retail celkově zůstává atraktivním investičním prostředím. Roční investice obchodních firem dosahují přibližně 12 mld. Kč. Tyto prostředky směřují především do modernizace prodejen, technologického zázemí a rozvoje nových služeb. Investice by však podle jeho slov měly směřovat především do zjednodušení nákupního procesu a zlepšování zákaznické zkušenosti. „Investice, které jsou vynucené regulací a nepřinášejí přidanou hodnotu pro zákazníka, smysl nedávají,“ uvedl.

Zdravější potraviny jako nový trend

Významným tématem konference byl také rostoucí zájem zákazníků o zdravější potraviny. Češi podle odborníků patří mezi národy, kde není zdravý životní styl příliš rozšířený, ale situace se postupně mění. „Zákazníci se stále častěji zajímají o složení výrobků a ptají se, jak byly vyrobeny. Retail na to bude muset reagovat,“ řekl Prouza.

Jedním z nástrojů, jak reagovat na měnící se poptávku, jsou podle něj privátní značky obchodních řetězců. Ty umožňují rychleji přizpůsobovat nabídku novým trendům a zároveň mohou podporovat české potravinářství. Bylo by proto žádoucí, aby se větší část těchto výrobků vyráběla v Česku. „Více českých výrobců znamená větší konkurenci a lepší nabídku pro zákazníky,“ uvedl. Očekává se přitom, že zákazníci budou více platit za čerstvé a kvalitní produkty. Takový vývoj přinese změny v logistice, skladování i výrobních procesech.

Stát nesmí deformovat trh

Pro retailový obor je zároveň nutné vést otevřený dialog s politiky i úředníky. Podle Prouzy by regulace měla vytvářet férové podmínky pro podnikání, nikoliv deformovat trh. „Úředník nemá určovat ceny. Pokud je regulace špatně nastavená, nakonec ji zaplatí zákazníci,“ uvedl. Upozornil také na potřebu reformy kontrolních orgánů. Měly by více pomáhat firmám s orientací v pravidlech a s jejich správným nastavením, nikoli se soustředit především na ukládání sankcí a pokut. Prouza v této souvislosti kritizoval i nedostatečný dohled nad čínskými prodejci, kteří podle něj na evropský trh přivážejí výrobky obsahující zakázané a jedovaté látky.

Česko by se mělo inspirovat Polskem

Proměnu maloobchodu ovlivňují také širší makroekonomické trendy. Podle senior ekonoma Oxford Economics Tomáše Dvořáka letos světová ekonomika pravděpodobně zpomalí. Hlavními tahouny růstu zůstávají Spojené státy a Čína, i když i tyto ekonomiky čelí problémům – v USA jde například o tlak inflace na nízkopříjmové skupiny, v Číně o slabší domácí poptávku.

V Evropě patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky především státy jižní Evropy, například Španělsko, Portugalsko nebo Řecko, a v našem regionu Polsko. To by se mělo stát pro Česko inspirací, myslí si Dvořák. „Za poslední rok roste třikrát rychleji než my. Sice se zadlužilo, ale na obranu dává 4,5 %,“ popsal. Naopak velké ekonomiky, včetně Německa, se zotavují pomaleji, i když se začínají objevovat první známky oživení.

Česká ekonomika po několika letech stagnace postupně oživuje. Růst je však založen především na domácí spotřebě. Investice v Česku přitom už více než dva roky stagnují, což může letošní růst brzdit. I tak by se ale mohl i s přihlédnutím k atuálním rizikům pohybovat na úrovni 2 %, což podle Tomáše Dvořáka otvírá vládě dveře k tomu, aby letos uskutečnila nutné strukturální reformy a neodkládala je na pozdější období.

Po pandemii covidu zůstávají úspory domácností relativně vysoké. I přesto si lidé stále odkládají přibližně 18 % svých měsíčních příjmů, zatímco před pandemií to bylo kolem 12 %. Současně se mění struktura výdajů. Domácnosti více utrácejí za služby a méně za zboží, přičemž tento trend je výraznější zejména u bohatších domácností.

Soupeření cenou nebude v e-commerce stačit

Podle Lukáše Havláska z Notina trh e-commerce po poklesu v letech po pandemii na první pohled opět roste, ale ve skutečnosti se výrazně mění jeho struktura. Český trh je silně saturovaný, když z více než 50 tisíc e-shopů generuje 90 % obratu přibližně stovka největších hráčů a podíl největších dvaceti e-shopů navíc rychle roste. Konsolidace trhu tak bude pokračovat.

Dalším zásadním faktorem jsou rychle rostoucí zahraniční marketplace platformy, zejména z Číny. Ty podle odhadů v roce 2025 vytvořily v Česku obrat zhruba ve výši čtvrtiny domácí e-commerce. Podle Havláska přitom nejde o klasickou konkurenci mezi e-shopy, ale spíše o exportní strategii čínské výroby, která vytváří silný tlak na ceny.

E-commerce zároveň čelí rostoucím nákladům na získání zákazníka, které se za poslední dva roky zvýšily zhruba o 40 %. V kombinaci s cenovou konkurencí a rostoucími nároky zákazníků na rychlost doručení a kvalitu služeb to vede k tlaku na marže obchodníků.

V této situaci přestává fungovat model e-commerce založený především na akvizici nových zákazníků. Budoucnost vidí spíše v budování dlouhodobých vztahů se zákazníky a ve vytváření těžko napodobitelných konkurenčních výhod. Jako příklad uvedl strategii Notina, které vedle prodeje produktů rozšiřuje služby například o rezervaci kosmetických a kadeřnických služeb v partnerských salonech prostřednictvím vlastní aplikace.

Méně důležité se do budoucna stane soupeření pouze cenou. Klíčové bude, zda si zákazník na značku vzpomene už ve chvíli, kdy hledá inspiraci nebo radu, nikoli až v momentě samotného nákupu, uvedl Lukáš Havlásek.

Rostoucí nároky i vliv AI

Zástupci prodejců se v následující debatě shodli, že umělá inteligence bude mít na retail zásadní transformační vliv, ale klíčové je její praktické využití v procesech a službách pro zákazníky. Podle Olina Nováka z Rohlik Group dnes firmy často s AI experimentují, skutečnou hodnotu ale přinese až ve chvíli, kdy zjednoduší procesy, automatizuje rutinní práci a pomůže zákazníkovi.

V Rossmannu využívají AI zejména pro zákaznické poradenství a orientaci v širokém sortimentu. Podle Karola Jakubka pomáhá například digitální asistentka Rossi, která zákazníkům i zaměstnancům usnadňuje práci s více než 18 tisíci položkami. Technologie tak doplňuje osobní kontakt, který je v beauty segmentu stále velmi důležitý.

V případě Makro Cash & Carry ČR se technologie a AI využívají jak na frontendu směrem k zákazníkovi, tak v logistice a dodavatelských řetězcích. Podle Jiřího Nehasila, CEO Makro, začíná nákupní proces stále častěji online inspirací a technologie pomáhají lépe cílit nabídku nebo doporučovat produkty konkrétním typům zákazníků, například restauracím.

Panelisté také upozornili na rychle rostoucí nároky zákazníků. Podle Nováka jsou dnes zákazníci výrazně náročnější než dříve a očekávají vysoký standard služeb i rychlé inovace. V drogerii Rossmann zase zákazníci více sledují trendy, inspirují se na sociálních sítích a zajímají se o témata zdraví a well-beingu.

Budoucnost retailu spatřují v kombinací technologií, personalizace a zákaznického zážitku. Zatímco některé segmenty se budou více digitalizovat, například v logistice nebo online nákupech, v jiných – například v beauty retailu – zůstane důležitou součástí osobní kontakt a zážitek z návštěvy prodejny.