Skoro polovinu nového audioobsahu už generuje umělá inteligence

Výtvory umělé inteligence stále vynalézavěji imitují lidský hlas. Výrazně se tím mění skladba obsahu streamovacích aplikací. Jak nedávno uvedla agentura Bloomberg s odkazem na projekt Podcast Index, koncem dubna vznikalo zhruba tisíc nových podcastových pořadů denně. Z toho jich skoro 40 procent nese znaky toho, že je vygenerovala AI. Trend se ve srovnatelné míře týká i hudby. Platforma Deezer uvádí, že každý den na ni přibývá skoro 80 tisíc skladeb vygenerovaných výhradně algoritmem, což je téměř polovina z celkového přírůstku nového hudebního obsahu v této francouzské aplikaci.

Některé spotřebitelské studie ale popisují, že uživatelé tento druh audioobsahu kompletně vytvářeného AI nijak nemilují. Naopak. „Napříč všemi segmenty jsme zjistili, že postoj konzumentů je vůči němu jednoznačně negativní,“ popisuje pro NPR Audrey Schomerová, mediální analytička v americké společnosti Luminate specializované na trh zábavního průmyslu.

Logika e-mailového spamu

Podle Bloombergu má rozmach syntetických podcastů a hudby kromě čím dál pokročilejší AI ještě jednu zásadní příčinu. Peníze. S čím dál nižšími produkčními náklady na jednu podcastovou epizodu nebo „robotickou“ skladbu stačí k zisku i zanedbatelná poslechovost v řádu desítek lidí na epizodu. Tímto způsobem zkouší vydělávat například americký start-up Inception Point AI. Proti případné kritice svého byznys modelu se brání konstatováním, že pořady z jeho dílny obsahují na začátku každé epizody upozornění, že publikum neposlouchá živého člověka, nýbrž výtvor umělé inteligence, a vše je tudíž transparentní.

Kritikům trendu ale nevadí jen masivní obsahová nadprodukce, která jim připomíná princip e-mailového spamu. Jak popsal redaktor listu The Telegraph Chris Bennion, který syntetické podcasty cíleně naposlouchal, zarážející je hlavně jejich nekvalita. Jako příklad uvedl pořad s lakonickým názvem Trávník, který měl přinášet mimo jiné tipy na správnou údržbu zahrady. Místo toho ale posluchačům nabídl podle Benniona hlavně otupující informační nevýraznost plnou klišé a výplňových slov. V dalších vygenerovaných pořadech redaktor dokonce často zaznamenal i chyby typu náhodného oslovování postav, které předtím v průběhu vysílání nebyly vůbec zmíněny.

Ředění odměn

Audiotvorba v režii AI může mít podle jejích odpůrců z řad hudebníků negativní vedlejší ekonomické dopady. V únoru několik uměleckých sdružení zveřejnilo otevřený dopis, kde si stěžovalo na vykrádání hudebních děl generátory AI písniček.

Jejich množství navíc znamená, že lidští umělci si mezi sebou na platformách typu Spotify rozdělují nižší tantiémy. Výše odměn je odvislá od podílu na celkovém přehrání všech skladeb a podcastů na platformě. Tato celková čísla ale pomyslně nařeďuje vysoká kadence AI obsahu, pro lidské tvůrce je tak obtížnější dosáhnout na zajímavé procento poslechovosti. Deezer nebo Spotify v reakci na tento trend mimo jiné vytváří vlastní obdobu anti-spamového filtru. Ten důsledněji ověřuje, zda obsah vytváří člověk, nebo robot. Na Spotify je proto od května u tvůrců viditelný virtuální odznáček na důkaz toho, že tímto procesem prošli. Zároveň algoritmy této aplikace v jejím vyhledávači skladeb tyto ověřené účty upřednostňují. Takové opatření může omezit dosah takzvaného AI slopu. Samo o sobě ale ještě nemusí změnit vkus toho relativně malého počtu posluchačů, kterým nevadí poslouchat syntetické tlachání o trávnících jako zvukovou kulisu.