Autor textu MediaGuru
Zbývá ještě podpis prezidenta, aby pro vydavatele důležitá změna mohla
vstoupit v platnost.
U novin a časopisů se sníží daň z přidané hodnoty. Z nynější 15% sazby budou přeřazeny do sazby 10%. Senát dnes schválil novelu poslanců opoziční KSČM, která úpravu DPH předpokládá. Nižší daň má podle autorů pomoci snížit ceny a zvýšit prodej tisku. Pokud normu podepíše prezident, měla by být účinná od ledna 2017.
Pro normu hlasovalo 50 senátorů, proti nebyl nikdo. Ostatní z 54 přítomných členů horní komory se hlasování zdrželi.
Snížení sazby DPH by podle odhadu přineslo vydavatelům prostředky ve výši cca 450 milionů korun, což jim má umožnit investovat do kvality obsahu, ale zároveň se také vyrovnat s technologickými změnami při jejich distribuci. Profesní sdružení Unie vydavatelů už dříve zdůraznilo, že čeští vydavatelé čelí jedné z nejvyšších DPH v Evropské unii. V průběhu posledních osmi let se DPH na noviny a časopisy v Česku zvýšila třikrát, a to na dnešní 15% úroveň.
Když vláda loni tento návrh posuzovala, uvedla v záporném stanovisku mimo jiné to, že by měl asi půlmiliardový dopad a není v souladu s cíli vlády v oblasti daní. Kabinet také zpochybňoval tvrzení, že nižší daň povede ke zvýšení prodejů. Navzdory tomu předlohu na začátku listopadu schválila Sněmovna zrychleně, hlasovalo pro ni 101 ze 135 přítomných poslanců včetně koaličních zástupců.
KSČM vlastní podíl v akciové společnosti Futura, která kromě jiného vydává deník Haló noviny. Jiří Dolejš (KSČM) už loni, když návrh předkládal, odmítl, že by šlo o konflikt zájmů, protože tiskoviny vydává mnoho subjektů. Zákon je podle něj pro všechna tuzemská vydavatelství. Holding Agrofert ministra financí Andreje Babiše je vlastníkem společnosti Mafra, která vydává například Mladou frontu Dnes nebo Lidové noviny.
-čtk-, -mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.