Autor textu Martina Vojtěchovská
Sdružení pro měření sledovanosti (SPMS), které v červnu vzniklo s cílem vypsat nový tendr na měření sledovanosti, požaduje podle vyjádření generálního ředitele ČT Petra Dvořáka vysvětlení, k čemu ČT požaduje data z výzkumů sledovanosti, když je k prodeji televizní reklamy nepotřebuje. Na středečním jednání Rady ČT to řekl Petr Dvořák. ČT totiž požádala o dodání podkladů k podmínkám členství v SPMS, dosud je ale neobdržela. „Na požadavek SPMS odpovím v co nejkratší době a věřím, že poté materiály obdržíme, abychom věděli, zda se nám měření vyplatí,“ uvedl Dvořák s tím, že výsledky sledovanosti považuje za velmi důležité pro kvalitní programování.
O projekt SPMS, který v červnu založila TV Nova a mediální agentura Médea, se zajímala i Rada ČT. Chtěla vědět, zda vznik SPMS ohrozí existenci peoplemetrového měření.
„V rámci diskusního panelu, kterého se ČT zúčastnila a kterého se účastnila i TV Nova, jsme nezískali odpovědi na naše otázky ohledně záměrů SPMS,“ řekl Dvořák s tím, že i proto se obrací na SPMS přímo s žádostí o poskytnutí podmínek k členství. „Nepotřebujeme druhé měření sledovanosti, ale pokud platí to, že SPMS je otevřené všem zástupcům mediálního trhu, tak pokud by náklady neměly být zásadní, chtěli bychom toto porovnání mít k dispozici,“ přiblížil radním Dvořák.
V rámci Asociace televizních organizací (ATO), které na konci loňského roku uzavřelo smlouvu na měření sledovanosti pro roky 2013-2017 se společností Mediaresearch, dochází v tuto chvíli k podepisování prováděcích smluv na realizaci TV metrového výzkumu. Prováděcí smlouvy podepisují členové ATO s Mediaresearch. ČT už podle Petra Dvořáka prováděcí smlouvu podepsala. Jak Dvořák dále radní informoval, prováděcí smlouvu zatím nepodepsala TV Nova, která údajně vznesla dvě podmínky. „Tyto podmínky splníme, ale rádi bychom, aby TV Nova souhlasila s přistoupením nových členů a aby umožnila změnu podílu na hlasovacích právech, abychom nemuseli platit objem prostředků, který ČT platí. Čekáme na reakci TV Nova,“ řekl radním Dvořák.
V současnosti jsou TV Barrandov a Atmedia v pozici přidružených členů ATO. O tom, aby se TV Barrandov stala členem řádným, se neúspěšně jednalo na dubnové valné hromadě ATO. Valná hromada ani neschválila návrhy na změny hlasovacích podílů – TV Nova požadovala snížení podílu ČT na méně než 5 %, ČT přišla s návrhem v zásadě vyrovnaných podílů stanic ČT, Nova a Prima.
-mav-
Autor textu Martina Vojtěchovská
Televizní služba Magenta TV od T-Mobilu rozšíří v závěru července a během srpna svou programovou nabídku. Přidá speciální filmový kanál
věnovaný Spider-Manovi, premiéru animovaného snímku Mazlíčci
v průšvihu a také nový sportovní kanál Prima sport.
Mediální skupina Prima očekává letos výrazný růst příjmů od
televizních operátorů. Výnosy z distribuce svých stanic by měly
dosáhnout zhruba půl miliardy korun, zatímco v minulosti se pohybovaly kolem
100 milionů.
Rádio Impuls vyřeší dlouhodobý problém s nedostatečným pokrytím Libereckého kraje. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání souhlasila s přidělením kmitočtového oprávnění ze kótu Prosečský hřeben. Rádio Impuls doposud pro severočeské město využívalo lokální frekvenci 92,1 FM. Toto vysílací zařízení je umístěno na stanovišti v Matoušově ulici. Vysílač zde dlouhodobě pracoval s výkonem 200 Wattů. Z tohoto důvodu měla dosavadní frekvence pouze lokální dokrývací charakter. Nyní se stanice může v rámci této oblasti přesunout na kmitočet 102,3 FM a využít maximální vyzářený výkon 1 kW. Nové vysílací stanoviště na Prosečském hřebeni nabízí odlišné geografické podmínky. Tato lokalita se totiž nachází přibližně o 200 metrů výše než dosavadní dokrývač. Tuto frekvenci v minulosti pro svou distribuci využíval Český rozhlas Liberec. Rozhlasová stanice ji však opustila v rámci reorganizace analogové FM sítě. Následně se Český rozhlas Liberec s vysíláním přesunul na dominantní kótu Ještěd. Pozici na vysílači Ještěd převzal Český rozhlas Liberec po Rádiu Proglas. Tato stanice uvolnila svou frekvenci na základě vlastního strategického směřování. Rádio Proglas se rozhodlo jako jedno z mála reálně podpořit přechod na technologii DAB+. Tuto podporu v praxi uskutečnilo tím, že přistoupilo k vypnutí většiny FM vysílačů. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak uvolněný kmitočet pro Liberec přidělila Rádiu Impuls.