Autor textu MediaGuru
Podle většiny spotřebitelů si značka spojením s hudbou vylepšuje image.
Značky mohou významně těžit ze svého spojení s hudbou. Hudba totiž nejen pomáhá vylepšit značkám image, ale má i pozitivní vliv na prodeje, ukazuje průzkum Fans.Passions.Brands agentury Havas Sports & Entertainment.
Podle průzkumu, kterého se zúčastnilo na 18 tisíc respondentů ze 17 zemí, se 73 % hudebních fanoušků domnívá, že ve spojení s hudbou si značka zlepší image. Téměř dvě třetiny respondentů (62 %) uvedly, že hudební partnerství značky je podnítilo ke koupi jejích produktů či služeb.
Nicméně jak průzkum upozornil, možnosti, jak své partnerství s hudbou vytěžit, je závislé na zemi, věkové skupině i druhu hudebního „fanouškovství“. Pro hudební fanouškovství definovala agentura dokonce osm různých „způsobů zapojení“ („logics of engagement“), podle kterých by značky měly promýšlet svou hudební strategii. Fanoušky k hudbě přivádí totiž vždy jiné důvody, jinak se při poslechu hudby chovají a přemýšlí o ní.
Proč a jak přistupují fanoušci k hudbě(1) The Logic of Entertainment – hudební posluchači hudbu berou jako prostředek k zábavě, jít na koncert je pro ně stejně důležité jako poslech hudby (2) The Logic of Immersion – hudební posluchači hudbu vnímají natolik, že nevnímají okolí, hudba je baví jen kvůli hudbě samotné (3) The Logic of Social Connection – pro hudební fanoušky je nejdůležitější společenský rozměr poslechu hudby, tedy pocit propojení s určitou komunitou daného publika (4) The Logic of Identification – poslech hudby má pro fanoušky osobní rozměr, propojují je k vlastní kultuře, ke konkrétní době či místu (5) The Logic of Advocacy – zájem o hudbu je především o hudebním vkusu a debatách o něm (6) The Logic of Play – hudební fanoušci se zajímají zejména o aktivity, které se s hudbou pojí, jedná se o ty, kteří sami aktivně hrají či zpívají (7) The Logic of Mastery – fanoušci, kteří se chtějí dostat za „pouhý“ poslech, zajímá je hudební věda (8) The Logic of Exploration – fanoušci, kteří rádi objevují nové interprety |
Zastoupení různých způsobů zapojení se liší podle země i věku. Zatímco v Brazílii je pro většina fanoušků důležitý společenský rozměr hudby (The Logic of Social Connection), v Číně je 9 z 10 fanoušků v hudbě aktivních, sami na něco hrají či zpívají (The Logic of Play). Stejně tak jsou rozdíly ve věkových skupinách, nejmladší hudební fanoušci (13–17 let) se snadno do hudby ponoří (The Logic of Immersion), fanoušci nad 35 let si užívají objevování nových hudebních jmen (The Logic of Exploration).
Značky by si měly zvolit, jaký typ fanoušků chtějí oslovit, a podle toho uzpůsobit svou komunikaci. Cíli-li značka na spotřebitele nad 35 let, hudbu může pro posílení své image využít například tím, že bude fanouškům představovat nové interprety.
„Hudba je neobyčejně efektivním marketingovým nástrojem pro ty značky, které se snaží propojit se svými spotřebiteli, ale jen pokud pochopí, z čeho jejich vášeň pro hudbu pochází a co ji pohání dál,“ myslí si Lucien Boyer, CEO Havas Sport & Entertainment.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Měření značky se dlouho tvářilo jako luxusní disciplína pro velké
klienty, dlouhé trackingy a prezentace plné funnelů. Jenže doopravdy značku
nelze řídit, pokud nevíme, jaké místo má v hlavách cílové skupiny.
Nová metrika Association v YouTube Brand Liftu proto není jen drobný update
v Google Ads. Je to posun k praktičtějšímu měření toho, jestli reklama
buduje správné mentální vazby, píše Daniel Path.
Česká fintech společnost Wflow prošla repositioningem značky, který má
odrážet její posun od digitalizace účetních dokladů k širšímu
finančnímu řízení firem. Nová strategie, vizuální identita i web mají
stavět méně na popisu funkcí a více na konkrétních výsledcích, které
zákazníkům řešení přináší.
Alternativní nikotinové produkty zná většina dospělých v Česku a více
než polovina připouští, že mohou snižovat škody spojené s kouřením.
Současně ale přetrvávají nejasnosti ohledně zdravotních rizik a fungování nikotinu, ukázal výzkum společnosti JTI.