Autor textu MediaGuru
Díky finančním transakcím mezi CME a hlavním akcionářem se zvýší
podíl Time Warner.
Společnost CME, majitel TV Nova, oznámila, že uzavřela dříve avizovanou možnost přednostního odkupu. Akcionáři zakoupili 2,8 mil. „jednotek“ – hlavní akcionář Time Warner z toho na základě dohody zakoupil 2,29 milionů jednotek plus koupil zbývajících 566 tisíc, které nebyly upsány. Time Warner také poskytla CME půjčku ve výši 30 mil. USD.
CME zároveň vydala dluhopisy ve výši 400 mil. USD splatné v roce 2017 a warranty k nákupu 84 mil. akcií třídy A. Z těchto operací má CME získat přibližně 386 mil. USD.
V souvislosti s těmito transakcemi CME vydala warranty společnosti Time Warner k nákupu 30 mil. akcií třídy A. Time Warner a CME také uzavřely dohodu o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 115 mil. USD. Po uzavření těchto transakcí se vlastnictví Time Warner v CME zvýší přibližně na 75,1 %. V současnosti je podíl Time Warner na úrovni 49,5 %.
„Velmi oceňujeme podporu Time Warner a dalších našich akcionářů. Jsme spokojeni s výsledky úpisu dluhopisů a dalších finančních transakcí, a věříme, že CME je nyní na mnohem lepší úrovni. Pokračujeme v rozvíjení hodnoty našich předních značek," uvedl jeden ze dvou generálních ředitelů CME Michael Del Nin.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Nejsledovanějším pořadem sobotního večera a také celého dne se stal
další díl pořadu Peče celá země, který sledovalo téměř 1,2 milionu
diváků starších 15 let. V odpoledním vysílání bodovaly přenosy ze
ZOH: rychlobruslení a biatlon, které se pohybovaly na hranici milionu
diváků.
Nejsledovanějším pořadem pátečního večera po 20:00 v divácké skupině
starší 15 let byla Všechnopárty. Následovalo utkání Slovensko – USA
na ZOH v Miláně, které mělo zároveň nejvyšší sledovanost v 15–54.
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.