Tipy na letní oborové čtení z reklamy a médií na dovolené

Letní dovolená je za dveřmi a s tím i otázka, co si přečíst ve chvílích volna. Vedle beletrie se samozřejmě nabízí i knihy z oboru. Přinášíme tipy na knižní novinky, které se s médii, marketingem či reklamou pojí.

Novinářky od Lindy Bartošové přinášejí rozhovory se ženami českých médiích, například s Danielou Drtinovou, Světlanou Witowskou, Lenkou Kabrhelovou, Libuší Šmuclerovou nebo Apolenou Rychlíkovou. Cílem je jejich prostřednictvím představit specifickou pozici žen na české mediální scéně. 

Knižní podobu získal seriál Českého rozhlasu Dvojka zaměřený na historii tradičních českých značek. Publikace s názvem Příběhy slavných značek od Jitky Škápíkové a Magdaleny Šorelové, jež vyšla v nakladatelství Radioservis, představuje 19 příběhů slavných českých značek. Přiblíženy jsou prostřednictvím historického pohledu na dobu jejich vzniku, vykreslením důležitosti a mimořádnosti jejich zakladatelských osobností, dobového kontextu a prostor je věnován i samotným výrobkům, které daly značkám život.

Kniha Františka Koukolíka Bulšit – o žvanění v organizacích, médiích, politice a vědě se zabývá nešvarem dnešní komunikace. Žvanění má podle autora dnes mnohem vyšší dosah než dříve, a to díky internetu a sociálním sítím. Přináší základní informace k jeho pochopení, aby čtenáři dokázali žvanili odhalit a bránit se jim.

Monografie Radima Bačuvčíka Vnímání hudby v televizní reklamě ukazuje, jak tvůrci komerční hudby v současné době pracují s konkrétními prvky hudebního designu, jako je tempo, rytmus, tonalita, hudební typy, žánry, nástroje nebo texty, aby přenesli nebo zvýraznili reklamní sdělení.

Kniha Přepište dějiny vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka, který vznikl v listopadu roku 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zabývá se paralelami a přirovnáními, která často minou svou reálnou historickou předlohu a kterým se potom daří na sociálních sítích.

Do historie se ohlíží kniha Doporučeno nezveřejňovat Davida Klimeše, jenž zkoumá, jak fungovala propaganda a cenzura v mediálním prostředí pozdně normalizačního Československa. Hlavní část práce se věnuje analýze mediální produkce, která se ještě v roce 1989 neúspěšně snažila ve společnosti udržet silně erodující propagandistické koncepty, jako byly „boj za mír“, „klid na práci“ či ohrožení „nepřátelskými živly“. Výsledkem cenzurně a propagandisticky konformních mediálních textů v proměňující se společnosti byly čím dál nedůvěryhodnější „příběhy bez logiky“.

Michaela Slussareff seznamuje čtenáře své knihy Hry, sítě, porno s aktuálními vědeckými poznatky o vlivu digitálního světa na děti i dospívající a radí, jak je uplatnit v každodenním životě.

-stk-