Ve Florentinu proběhne výstava o Rudém právu
Obchodní pasáž nového byznysového centra Florentinum bude od 6. do 30. listopadu hostit výstavu „Rudé právo vs. Paměť národa“, která konfrontuje manipulativní propagandu Rudého práva se vzpomínkami přímých účastníků, zaznamenanými v rámci sbírky Paměť národa. Výstava ukáže vzácné výtisky Rudého práva z února 48, upálení se Jana Palacha v lednu 1969 nebo podpisu tzv. Anticharty, doplní je dobové fotografie, výpovědi pamětníků a komentáře historiků. Pořadatelem výstavy je společnost Post Bellum a investiční skupina Penta. „Náklad Rudého práva dosahoval během vlády komunistického režimu neuvěřitelných dvou miliónů výtisků. V době neexistence alternativních informačních zdrojů, neřku-li internetu, šlo o dnes těžko představitelnou propagandistickou mašinérii, která dokázala velmi efektivně přesvědčit většinovou společnost o tom, co si má myslet,“ říká Jan Horník, dokumentarista Post Bellum a kurátor výstavy. Totalitní propaganda v Rudém právu vs. přímá svědectví pamětníků Únor 1948 – komunistický puč vs. pamětník Josef Lesák (1920–2009) – vůdce studentských demonstrací během února 1948. Červen 1949 – justiční vražda generála Heliodora Píky vs. pamětník Karel Vaš (1916–2012) – komunistický prokurátor, který odsoudil ve vykonstruovaných procesech desítky nevinných lidí na smrt Listopad 1952 – proces s Rudolfem Slánským vs. pamětnice sestry Eva Vaňková (1930) a Helena Kosková (1935) – dcery vysokého komunistického funkcionáře Otto Fischla, odsouzeného k smrti v procesu s Rudolfem Slánským. Leden 1976 – atentát na Svobodnou Evropu připravovaný kapitánem Mynaříkem vs. Miroslav Janda (1929–2009) – působil jako agent německé tajné služby v sedmdesátých letech v Československu. V roce 1978 byl zatčen a uvězněn. Listopad 1956 – protikomunistická revoluce v Maďarsku vs. pamětník František Vojtásek (1935–2014) – vojenský rozvědčík nasazený v průběhu maďarské revoluce na československo-maďarské hranici. Později se stal agentem francouzské rozvědky a byl uvězněn na 10 let. Srpen 1968 – okupace Československa vs. pamětník Miloš Hájek (1921) – představitel reformního křídla v KSČ v roce 1968. V roce 1988 zastával funkci mluvčího Charty 77. Leden 1969 – pohřeb Jana Palacha vs. pamětník Jakub S. Trojan (1927) – v 60. letech působil jako duchovní ve sboru v Neratovicích-Libiši, kam patřil i Jan Palach. Mezi prvními podepsal Chartu 77. Leden 1977 – vznik Charty 77 vs. pamětník Pavel Kohout (1928) – původně komunistický autor se v sedmdesátých letech stal jedním z hlavních spoluautorů prohlášení Charty 77. Sametová revoluce 1989 -kch-
