Autor textu MediaGuru
Útok na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo nepřežilo 12 lidí.
Středeční útok na pařížskou redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo nepřežilo 12 lidí, dalších deset je zraněno, z nichž pět je v kritickém stavu. Za útokem s nejvyšší pravděpodobností stojí islámští radikálové. Podle očitých svědků zvolali dva ozbrojení pachatelé na útěku, že pomstili proroka. Časopis Charlie Hebdo si totiž z islámského radikalismu často tropil žerty.
První strana dnešního vydání například patřila karikatuře francouzského spisovatele Michela Houellebecqa u příležitosti jeho románu Soumission (Podrobení), v němž popisuje budoucnost Francie jako islamizovaného státu.

I poslední tweet twitterového účtu redakce se strefuje do islámského radikalismu, je věnován karikatuře vůdce teroristické organizace Islámský stát abú Bakra Bagdádího, který vyslovuje své přání: „A hlavně to zdraví!“
Meilleurs vœux, au fait. pic.twitter.com/a2JOhqJZJM
— Charlie Hebdo (@Charlie_Hebdo_) January 7, 2015
Týdeník Charlie Hebdo byl založen v roce 1970 po zákazu svého předchůdce – časopisu Hara-Kiri. Přispívali do něj známí francouzští kreslíři, mezi nimi i oběti dnešního útoku: Jean Cabut známý jako Cabu, Georges Wolinski, Bernard Verlhac alias Tignous či Stéphane Charbonnier alias Charb, který působil posledních pět let také jako vedoucí vydání. Za celou svou historii si časopis bral na paškál vše, co mu přišlo pod ruku – politiku, náboženství i francouzskou společnost. Nejednou stál kvůli svým karikaturám před soudem. V prosinci 1981 byl časopis z finančních důvodů ukončen a po 11 letech znovu obnoven.
V roce 2006 se Charlie Hebdo rozhodl zastat dánského deníku Jyllands-Posten, který 30. září 2005 publikoval dvanáct karikatur zobrazujících proroka Mohameda. Tyto karikatury vyvolaly o půl roku později v muslimském světě vlnu protestů, nad autory karikatur byla radikály vyhlášena fatva. Jen pár dní po vypálení generálního konzulátu v Bejrútu vydal Charlie Hebdo speciální číslo, v němž otiskl dánské karikatury. Na titulku umístil karikaturu od Cabua, znázorňující zoufalého Mohameda, který si stýská nad tím, jak je „těžké být milován blbci“. Speciálního čísla se prodalo 400 tisíc výtisků (oproti tehdejším obvyklým 140 tisícům). Velká mešita v Paříži spolu s Unií islámských organizací ve Francii a Světovou islámskou ligou podali na týdeník žalobu, který je však následně zproštěn viny.

Další napětí vyvolalo speciální číslo z roku 2011 s názvem „Charia Hebdo“, jehož „šéfredaktorem byl samotný Mohamed“. Redakce tak chtěla „oslavit vítězství islamistické strany Ennahda v Tunisku“. Dva dny po vydání hodil někdo do kanceláří redakce zapálené lahve. Zaměstnanci dočasně přesídlili do redakce deníku Libération a na zotavení získali od svých čtenářů celkem 60 tisíc euro.

Rok nato publikuje týdeník další z „muslimských“ karikatur. Na ní je s titulkem „Nedotknutelní 2“ vyobrazen imám na vozíčku, jenž je tlačen rabínem. Na poslední straně čísla je poté Mohamed několikrát vyobrazen nahý. Nedlouho poté jsou hackery napadeny stránky Charlie Hebdo.

Charlie Hebdo si však nedělal legraci jen z islámu, stejně tak si nebral servítky před křesťanstvím či judaismem. Své si s ním užili i francouzští politici, od Charlese de Gaulla po Françoise Hollanda. Útok na jeho redakci s tak tragickým koncem představuje přímé ohrožení svobody slova, jež tvoří jednu ze základních hodnot západní civilizace.
Na útok zareagovali svým prohlášením i politici. Ve světě jej odsoudili nejen francouzský prezident, ale i Barack Obama, Angela Merkelová, David Cameron či Vladimír Putin. Český prezident Miloš Zeman je podle svých slov tímto krvavým zločinem rozhořčen. Teroristický čin vnímá jako výpad proti svobodě slova a základním hodnotám, na nichž stojí evropská společnost. Další čeští politici, Bohuslav Sobotka, Pavel Bělohrádek, Andrej Babiš či Lubomír Zaorálek označili útok za barbarský, hnusný a šílený; za útok na svobodu slova, principy demokracie a euroatlantickou identitu.
Internetoví uživatelé vyjadřují podporu sdílením obrázku Je suis Charlie (Jsem Charlie) či hashtagu #JeSuisCharlie. Na stránkách týdeníku jsou tato slova uvedena v sedmi jazycích, včetně arabštiny. Svou solidaritu vyjádřila i mnohá média, například Radio France, Le Monde nebo France Télévisions.
-kch-, -čtk-
Autor textu MediaGuru
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta Dnes nebo web iDnes.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla. „Úřad ve správním řízení dospěl k závěru, že spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, a proto transakci povolil. Rozhodnutí je pravomocné," uvedl ÚOHS. Mafru skupina Kaprain koupila v roce 2023 od premiéra Andreje Babiše (ANO) společně s firmou Londa a chemickými závody Synthesia. Hodnota transakce tehdy dosahovala podle neoficiálních zpráv kolem deseti miliard korun. Společnost Mafra je vydavatelem deníků MF Dnes a Metro a řady časopisů jako Cosmopolitan, Harper’s Bazaar, Chvilka pro tebe, Pestrý svět, Rytmus života, Tina, Týdeník televize nebo Žena a život. Provozuje také zpravodajské servery iDNES.cz a Lidovky.cz. Pod Mafru dále patří například skupina hudebních televizních stanic Óčko či Rádio Impuls. Ke konci srpna 2024 skupina přestala vydávat tištěné Lidové noviny. Tituly Mafry pravidelně osloví téměř 2,5 milionu čtenářů tisku a měsíčně sedm milionů návštěvníků internetu. Finančník Pavel Tykač, který patří k nejbohatším Čechům, podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, je majitelem energetické skupiny Sev.en. Od konce roku 2023 vlastní fotbalový klub Slavia Praha. Tymeprax je nově založená firma, jejímž účelem je právě odkup části skupiny Mafra. Pražákova investiční skupina Kaprain zaměstnává téměř 6000 lidí, hodnota jejích aktiv přesahuje 50 miliard korun. Vlastní průmyslové firmy, nemovitosti i sportovní kluby, například hokejový klub Sparta Praha či fotbalové Pardubice.
VLM od dubna navyšuje tištěný náklad titulu Deník Extra v Praze
z 80 tisíc na 250 tisíc výtisků. Cílem je posílit v hlavním městě
zásah značky Deník v offline prostředí.
Více než 20 českých šéfredaktorů a šéfredaktorek dnes vyzvalo
premiéra Andreje Babiše (ANO) i další politiky, aby respektovali svobodnou,
nezávislou a kritickou žurnalistiku.