Vladan Gallistl, vedoucí ekonomické rubriky zpravodajského časopisu Týden, svůj post ke konci dubna opustil. Podle informací MediaGuru.cz míří do vydavatelství Mladá fronta, vydavatele deníku E15. Gallistl přišel do týdeníku Týden v roce 2007, kam přešel z redakce Lidových novin.
-mav-
Vydavatelství RF Hobby připravuje novou edici Knihovničky, která rozšíří časopis Enigma. Cílem nové edice je podle vydavatele shrnout čtenářsky nejzajímavější témata, která se v mateřském titulu objevila. První číslo knihovní řady vyjde 23. května v nákladu 50 000 kusů pod názvem název Duchové přicházejí. Knihovnička bude vycházet dvakrát ročně v rozsahu 128 stran. Cena časopisu je stanovena na 39, 90 Kč.
-mav-
Svoboda tisku ve světě se loni ocitla na nejhorší úrovni za poslední desetiletí. V dnes zveřejněné zprávě o stavu médií to uvedla americká nevládní organizace Freedom House (FH). Česká republika je v kategorii svobodných zemí na 27. místě. Žebříčku tradičně vévodí skandinávské státy a Nizozemsko s Belgií, nejhůře je na tom Severní Korea, Uzbekistán či Turkmenistán. Z evropských zemí dopadlo nejhůře Bělorusko, skončilo na 193. místě ze 197 hodnocených států a oblastí.
Největší míru svobody si média užívají v Nizozemsku, Norsku a Švédsku, které na žebříčku FH zaujaly první pozici. Mezi premianty patří i Belgie s Finskem na čtvrté příčce a Dánsko, Island, Lucembursko se Švýcarskem, kterým připadlo šesté místo. Před sedmadvacátým Českem skončily z unijních států ještě Estonsko s Irskem (15. místo), Německo (18. místo) a Portugalsko (22. místo).
Česká republika, která se o 27. post dělí s Bahamami a karibským ostrovním státem Svatý Kryštof a Nevis, předčila mimo jiné Rakousko s USA (30. místo), Francii (33. místo) či Slovensko s Británií (36. místo). V rámci evropského hodnocení zaujalo Česko 18. příčku.
Ve srovnání s loňskou zprávou za rok 2012 se pozice Česka nezměnila, nyní však Praha získala o jeden klasifikační bod více, nově jich má 20. Pro srovnání, první trojice mediálně nejsvobodnějších zemí má bodů o polovinu méně, nejhorší KLDR naopak 97. Teoreticky nejlepší hodnocení by byla nula, což by znamenalo totální svobodu médií, nejhorším číslem by byla stovka.
Z unijních zemí dopadly nejhůře Itálie (64. místo), Maďarsko (71. místo), Bulharsko (78. místo), Chorvatsko (83. místo), Rumunsko (84. místo) a Řecko (92. místo). Tyto státy hodnotí FH pro práci médií jako částečně svobodné.
Podle institutu Freedom House žije v zemích, kde smějí média svobodně pracovat, jen každý šestý obyvatel světa. Naopak takřka polovina světové populace obývá "nesvobodné" regiony, kde novináři čelí přísným zákonům, obtížnému přístupu k informacím, politickému ovlivňování, pronásledování či vraždám. Situace se zhoršuje například v Rusku, Číně a Egyptě. Výtku si vysloužily i Ukrajina, Turecko či východní Afrika nebo USA. Ve Spojených státech se podle FH novináři potýkají zejména s tím, že jim vláda brání v přístupu k informacím s odkazem na bezpečnost státu.
Nelichotivý vývoj v podobě úpadku svobody tisku ve světě vysvětluje Freedom House mimo jiné potlačením nadějí na svobodný přístup k informacím, které přineslo takzvané arabské jaro. Během revolučního procesu se sice některé arabské země zbavily autoritativních vládců, nové režimy však uvolnění nepřinesly. FH v této souvislosti zmínil například Egypt či Libyi.
-čtk-
Jedenáct vítězů a vítězek soutěže Novinářská cena 2013 si v úterý převzalo ceny na slavnostním večeru v pražské Galerii Louvre. V konkurenci 400 příspěvků, které se utkaly v soutěži, zvítězili redaktoři České televize, Českého rozhlasu, Respektu, Hospodářských novin, Práva a Literárních novin. Soutěž pořádá Nadace Open Society Fund Praha ve spolupráci s českým Googlem a společností Newton Media.
Vítězové soutěže Novinářská cena 2013 a zdůvodnění poroty
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší rozhovor“
Michal Komárek: Proč média předstírají, že nepředstírají (Literární noviny)
Porota vyzdvihuje odvahu autora vést rozhovor, který je postavený na sebereflexi médií a přináší velmi kritický pohled na novinářskou praxi. Otevřeně zobrazuje procesy fungování médií, roli médií při formování veřejného mínění a jejich zodpovědnost za spoluvytváření reality. Porota oceňuje aktuálnost tématu, profesionalitu tazatele a celospolečenský přesah rozhovoru.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší reportáž“
Silvie Lauder: Čeští Romové pod hákovým křížem (Respekt)
Reportáž s výrazným společenským přesahem rozšiřuje optikou historie pohled na aktuální události. Popisuje potlačované téma romského holocaustu, které v sobě nese odkaz nejen pro současnou, ale i pro další generace. Reportáž akcentuje osobní statečnost a společenskou sounáležitost, která je velmi inspirativní i dnes, a právě v tom vidí porota zásadní poselství tohoto příspěvku.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší komentář“
Petr Honzejk: Série komentářů Prezident Zeman (Hospodářské noviny)
Texty autora se týkají naléhavých témat, která hýbala českou společností. Mají přesah i hloubku a vyznívají apelativně i s odstupem času. Upozorňují na rizika názorů jednoho z vrcholných českých politiků, které mohou mít negativní dopad a zhoubný vliv na mentalitu společnosti. Autor se nerozpakuje hájit žurnalistickou profesi před nepřiměřenými podpásovými útoky a vyjadřuje se působivým jazykem, který je hutný, výstižný i metaforický.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“
Petr Třešňák: Tajemné zločiny ve Valdicích (Respekt)
Literárně výjimečně zpracovaný článek otevírá zásadní téma z minulosti, které připomíná, že historie není uzavřená a nelze za ní udělat tlustou čáru. Přestože popisuje emocionálně silné příběhy, autor nesklouzává do patosu a zanechá ve čtenáři hlubokou stopu. Porota oceňuje kombinaci zdrojů a poctivý přístup při hledání respondentů.
Kategorie psané žurnalistiky „Nejlepší česko-slovenský kreslený vtip, komiks nebo karikatura“
Vladimír Renčín: Kreslený humor (Právo)
Za kultivovaný humor, originalitu a zároveň přesnost a všeobecnou srozumitelnost při glosování společenských jevů bez podbízení se aktuálnímu mainstreamovému vkusu.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší rozhovor, beseda nebo diskuse“
Daniela Drtinová: Interview s Michalem Haškem (Česká televize)
Na rozhovoru s výrazným společenským dopadem si porota cení zejména skvělé práce autorky se zdroji v přímém přenosu a velmi dobré přípravy rešerší editorského týmu pod vedením Jana Rozkošného. Mimořádně také oceňuje odvahu autorky zopakovat tu samou otázku jedenáctkrát, což se stalo, pokud je nám známo, od roku 1835 podruhé v dějinách žurnalistiky.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší reportáž“
Jiří Vondráček: Zkáza města Lauterbach (Česká televize)
Originální konfrontace archivního dokumentu s dnešním pohledem na poválečné zločiny je vynikajícím příspěvkem k pochopení peripetií moderních českých dějin. Autor zobrazuje zvrhlé rozhodnutí režimu zničit město, které stavěly celé generace. Porota oceňuje kombinaci archivních záběrů se schopností moderních technologií vizualizovat historii i pozitivní vyznění, především aktivity jednotlivců, kteří zachránili vzácný barokní oltář z obce, kde nezůstal kámen na kameni.
Kategorie audiovizuální žurnalistiky „Nejlepší analyticko-investigativní příspěvek“
Dalibor Bártek: Lihový boss Radek Březina a jeho podnikání (Česká televize)
Porota oceňuje kvalitní analyticko-investigativní práci a vyzdvihuje též celospolečenský dopad série reportáží, který přesahuje hranice České republiky. Autor se problematice věnoval dlouhodobě a důsledně. Porotci také oceňují kompaktnost jednotlivých reportáží, které tvoří pro diváka srozumitelný celek.
Kategorie online žurnalistiky „Cena Googlu za inovativní online žurnalistiku“
Filip Rožánek: Srpen 1968 pro váš počítač, čtečku a tablet (Český rozhlas)
Jestli bylo něco v posledním roce inovativním projektem českého internetu, pak je to projekt Srpen 1968 ve svém propojení sociálních sítí pro historické zpravodajství v reálném čase. Porota oceňuje též vydání shrnující elektronické publikace pro různé platformy, obsahující průběžně zveřejňované výstupy.
Zvláštní cena: Cena Googlu pro mladé talenty datové žurnalistiky
Peter Zvirinsky: Insolvenční rejstřík
Promyšlený postup jak strojově získat a zpracovat data z Insolvenčního rejstříku umožní autorovi pochopit vnitřní zákonitosti a objevit nové souvislosti v komplikovaném systému insolvencí a exekucí. Hlubší vhled do této problematiky a jednotlivé příběhy ukryté v datech mohou být atraktivním tématem pro noviny. Věříme, že jejich publikování bude v důsledku užitečné pro odbornou i širší veřejnost.
Zvláštní cena: Česko-slovenská cena veřejnosti
Dušan Károlyi: Odmena pre známu (TREND)
O vítězi této ceny rozhodla česká a slovenská veřejnost v online hlasování, které probíhalo od 7. do 16. dubna 2014.
-mav-