Autor textu MediaGuru
Přes nárůst digitální inzerce a předplatitelů digitálních vydání
zůstávají tištěné noviny klíčovým zdrojem celkových výnosů, ukazuje
ročenka WAN-IFRA.
Celkové výnosy světových vydavatelů novin (z tisku i digitálu) klesly v loňském roce meziročně o 3 %. Na poklesu se podílelo převážně snížení výnosů z prodeje tištěné inzerce, které meziročně pokleslo o 7 %. Naproti tomu výnosy z digitální inzerce se zvýšily o 5 % a podle předpovědi by měly růst také v letošním roce. Vyplývá to z nových dat zveřejněných v ročence World Press Trends 2019, kterou připravuje mezinárodní novinová organizace WAN-IFRA.
Z údajů zveřejněných v ročence dále vyplývá, že počet předplatitelů novin se ve světě loni mírně zvýšil o 0,5 % na 640 milionu lidí, kteří si noviny předplácejí denně. Mírné zvýšení počtu předplatitelů vychází především ze zvyšujícího se počtu předplatitelů digitálních vydání. Těch je meziročně o 11 % víc než v roce 2017. Většina celkových výnosů novin (54 %) pochází právě z prodeje výtisků (tištěných i digitálních).
Za posledních pět let (do r. 2018) se počet digitálních předplatitelů zvýšil o 208 % a v letošním roce by trend rozšiřování předplatitelů digitálních vydání měl pokračovat tempem na úrovni 13 %.
Přestože se digitální předplatné i digitální inzerce zvyšují, WAN-IFRA odhaduje, že 86 % celkových výnosů novinových vydavatelů stále plyne z tištěných vydání. Tisk má tak stále klíčový podíl na existenci novinového odvětví. V loňském roce se měl celkový náklad tištěných vydání novin ve světě snížit o jedno procento. Je ale zřejmé, že tento vývoj je v každém regionu odlišný, například v Evropě nebo Severní Americe náklady klesají rychleji (v Česku na úrovni 7-8 %).
Důležitým zdrojem návštěvnosti digitálních obsahů zůstává pro vydavatele Google. Měl by zajišťovat návštěvnost dvou ze tří stránek. Návštěvnost stránek novin z Googlu má být 25krát vyšší než z Twitteru a téměř 2,5krát vyšší než z Facebooku. WAN-IRA se v tomto případě odvolává na data Chartbeat.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Hattrick připravuje tři speciály v návaznosti na fotbalové mistroství
světa ve fotbale. Pro zájemce připravuje zvýhodněnou balíčkovou cenu.
Speciály vznikají už pod novým šéfredaktorem Tomášem Bendou.
Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla dnes v pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve více než polovině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na 11. příčku. „Autoritativní státy, spoluodpovědné nebo nekompetentní politické síly, predátorští ekonomičtí aktéři a nedostatečně regulované online platformy nesou přímou a naprostou odpovědnost za globální pokles svobody tisku," napsala ve zprávě ředitelka RSF Anne Bocandéová. Z pěti indikátorů, kterými organizace hodnotí svobodu médií - ekonomické, právní, bezpečnostní, politické a sociální podmínky - se letos podle RSF nejvíce zhoršily ty právní. Mezi země s výrazným poklesem svobody médií patří v letošním žebříčku Spojené státy, které si za vlády prezidenta Donalda Trumpa pohoršily o sedm míst na 64. příčku. Významné zhoršení zaznamenaly také latinskoamerické státy, zejména Ekvádor či Peru. Poslední místa žebříčku tradičně obsadila Saúdská Arábie, Írán, Čína, Severní Korea a Eritrea. Naopak největší svobodě se média těší v Norsku, Nizozemsku, Estonsku, Dánsku a Švédsku. Česko je 11., Slovensko 37., o příčku výše než loni.
Většina Čechů je přesvědčena, že čtení u dětí v posledních letech
oslabuje. Podle průzkumu agentury Stem/Mark za tím stojí především
digitální technologie.