Autor textu MediaGuru
Extrémní nárůsty cen papíru zvyšují vydavatelům náklady. Ti tak stojí
před rozhodnutím, zda dál zvýšit prodejní ceny. Situaci navíc ztěžuje
skutečnost, že kvůli válce vypadávají i inzertní příjmy.
Nedostatek a vysoké nárůsty cen papíru ztěžují vydavatelům tištěných titulů jejich činnost a negativně se promítají do nákladů na provoz. Týká se to nejen českého trhu, ale i dalších evropských zemí. V sousedním Polsku byly deníky Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Polska Press a zpravodajské týdeníky už nuceny navýšit své prodejní ceny a některé tituly dokonce z trhu odcházejí. Ceny papíru zde vyrostly o sto procent.
Čeští vydavatelé se shodují na tom, že situaci, která v současnosti na polygrafickém trhu panuje, nepamatují. Konkrétní navýšení ceny nezmiňují, ale pohybuje se minimálně na úrovni vyšších desítek procent.
„V tuto chvíli čelíme nárůstu papíru v řádech vyšších desítek procent ve srovnání s průměrnou cenou v roce 2021. Hlavním důvodem je rostoucí cena energií a plynu. Situaci dále eskaluje konflikt na Ukrajině, nicméně věříme ve stabilizaci cen v druhé polovině roku i vzhledem k tomu, že současná situace je částečně způsobena pozastavením výroby předních evropských producentů papíru,“ říká generální ředitel Vltava Labe Media (VLM) Vít Nantl. VLM je největším vydavatelem regionálních novin na českém trhu.
Také společnost Czech News Center (CNC), která patří k největším vydavatelským subjektům na tuzemském trhu, označuje situaci a mimořádnou a doufá, že druhé pololetí roku bude příznivější. „Ceny publikačního papíru jsou v současnosti na historicky nejvyšší úrovni. Lze jen těžko odhadnout, jak dlouho bude tato situace trvat. Přesto věříme ale, že druhá polovina roku přinese postupnou cenovou stabilizaci. Do současných cen publikačních papírů se promítají jak zpřetrhané dodavatelské řetězce vyvolané pandemií covid-19, tak rostoucí ceny energií způsobené aktuální situací v Evropě,“ popsuje Libor Berka, ředitel vztahu se zákazníky společnosti CNC.
Cena papíru začala růst už v druhém loňském pololetí. Způsobena byla narušením dodavatelských řetězců v důsledku pandemie covid-19 a rovněž nedostatkem publikačního papíru. Teď se do cen promítají zvýšené nárůsty na energie a dopravu. Situaci nepomáhá ani to, že v jedné z největších evropských výroben papíru, finské UTM, probíhá od začátku letošního roku stávka a provoz fabriky tak stojí. „Podstatnou rychlost nabralo zdražování na konci a přelomu roku, navíc je ho na trhu takový nedostatek, že není alternativa a možnost výběru, natož změny. Bohužel u některých druhů to pokračuje dál, i když to tiskárny nebo přímo prodejci a výrobci papíru skrývají za energetické nebo palivové příplatky nebo doložky, což možná vznešeně zní, ale pro vydavatele je to jen a pořád zdražení jejich produktů. Situace je jak pro vydavatele, tak určitě i pro tiskárny velice nepřehledná a nepředvídatelná. Stav je to naprosto bezprecedentní a nikdo z nás ho vlastně ještě v této podobě nezažil,“ vysvětluje Libor Vachtl, manažer vydavatelství Empresa Media.
Stav je to naprosto bezprecedentní a nikdo z nás ho vlastně ještě v této podobě nezažil.
Vydavatelé tak stojí před otázkou, zda začít promítat vyšší náklady do zdražování novin a časopisů. Řada z nich přitom ceny navyšovala na podzim loňského nebo na začátku roku letošního. K dalšímu zvyšování cen se proto staví velmi opatrně. „Případné zdražení u všech našich produktů budeme zvažovat a bude na místě, pokud nedojde k poklesu aktuálních vysokých cen papíru. Přesto ohledně navýšení cen budeme postupovat obezřetně, protože v tuto chvíli vyšší inflace nezpůsobuje propady prodejů našich novin a časopisů. Ve stejné situaci bude většina vydavatelů tištěných produktů, protože současné ceny papíru a energií mohou dostat tištěné noviny a časopisy pod úroveň ekonomické rentability,“ uvádí Vít Nantl.
Nepříjemná je pro vydavatele také skutečnost, že v důsledku války na Ukrajině se řada zadavatelů zdráhá inzerovat a reklamu v tištěných titulech stahuje. To ale pro vydavatele představuje výpadky z prodeje reklamy. V kombinaci se současnou situací na trhu s papírem to přináší tlak na oba klíčové zdroje vydavatelského podnikání. „Momentálně jsou příjmy z reklamy na svém minimu, cena inzerce na internetu výrazně klesla a u papírového vydání týdeníku několik klientů zrušilo objednané kampaně. Jako důvod uvádějí, že nechtějí mít své inzeráty vedle válečného zpravodajství nebo že převedli prostředky na podporu Ukrajině a uprchlíkům,“ napsal nedávno šéfredaktor Týdeníku Fórum Pavel Šafr, jehož týdeník přistoupí od 1. dubna ke zvýšení prodejní ceny.
-mav-
# tisk # inzerce # noviny # časopisy # vydavatelství # cena # tiskárna # papír # náklad
Autor textu MediaGuru
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes vyzval média, aby nevytrhávala informace z kontextu, nemanipulovala veřejným míněním a odmítla osobní útoky. Prohlášení označené za výzvu politické scény přečetl na tiskové konferenci po jednání vlády. Premiér reagoval na výzvu šéfredaktorů čtyř desítek médií z počátku října, která vyzývala veřejné činitele, aby odmítali násilí, dodržovali základní principy slušné komunikace a ctili svobodný přístup k informacím. Předseda opoziční ODS Martin Kupka označil Babišovo prohlášení za komické. Šéf Starostů Vít Rakušan míní, že Babišova reakce připomíná potrefenou husu. „Vyzýváme česká média, aby odmítla slovní útoky, manipulaci, dodržovala základní principy novinářské práce, vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranně podané informace. Slovo nesmí být zbraň. Osobní útoky nejsou argument," řekl Babiš. Neupřesnil, zda jeho výzvu podporují ještě nějací další politici, případně kteří. Bez dalšího upřesnění také řekl, že mu text výzvy napsal kolega. Výzva podle premiéra míří na šéfredaktory českých médií bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu a zaměření. Cílem je, aby média na sebe uplatňovala stejná pravidla, jaká vyžadují od politiků, řekl Babiš. „Kritika politiků je legitimní. Účelové vytrhávání informací z kontextu a manipulaci veřejným míněním však nelze omlouvat svobodou tisku. Svoboda médií neznamená svobodu od odpovědnosti. Nezávislost médií neznamená imunitu vůči kritice. Právo publikovat neznamená právo vydávat zavádějící interpretace za ověřená fakta," řekl. „Prohlášení Andreje Babiše směrem k médiím je komické. Novináře obviňuje z osobních útoků, zatímco ve stejný moment jeho vicepremiér nazve redaktora blbcem a premiér to na každé tiskové konferenci doplňuje o snůšku invektiv vůči práci novinářů," řekl ČTK předseda ODS Kupka. Rakušanovi připomíná Babišova reakce potrefenou husu. „Výzva médií k tomu, aby politici na média a novináře neútočili, byla obecná, ale pan premiér se zřejmě v aktivitách popisovaných ve výzvě poznal a měl potřebu reagovat," sdělil ČTK Rakušan. Ukazování prstem na druhé a neschopnost sebereflexe pokládá za Babišův obecnější povahový rys. „Mohli jsme to vidět i na tom, jak hodnotil víkendové volby. Já mám naopak tendenci hledat chybu nejprve u sebe. Tím se ovšem rozdíly mezi mnou a Andrejem Babišem zdaleka nevyčerpávají," dodal. Šéfredaktoři na počátku října zveřejnili výzvu s názvem Základní hranice adresovanou političkám a politikům na celostátní, krajské i obecní úrovni bez rozdílu politické příslušnosti. Upozornili, že média, jejich svoboda a pluralita jsou důležitou součástí demokratické společnosti. Zdůraznili, že političtí představitelé nesmí podněcovat násilí nebo k němu navádět. Za nepřípustné označili také omezování informací. Babiš v minulosti na tiskových konferencích opakovaně útočil na některá média či konkrétní novináře. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) dnes po jednání vlády označil redaktora Seznam Zpráv za blbce. Babiš na dotaz novinářů, zda je tento výrok podle něj v pořádku, jednoznačně neodpověděl. „Pan ministr nějak promluvil, já tak nemluvím. My chceme komunikovat slušně," řekl.
Asociace online vydavatelů (AOV) vydala doporučení k plnění povinností
vyplývajících z Evropského aktu o svobodě médií (EMFA). Členům
doporučuje jednotný postup při zveřejňování příjmů ze státní
inzerce, včetně zakázek od společností s majetkovou účastí státu nebo
samospráv.
Společnost Borgis, vydavatel deníku Právo, loni zvýšila tržby téměř
o 11 % na 607 mil. Kč. Po ztrátě z předchozího roku se zároveň
dostala do zisku.